Chlorid inditý
chlorid inditý | |
---|---|
Tetrahydrát chloridu inditého | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid inditý |
Anglický název | Indium(III) chloride |
Německý název | Indium(III)-chlorid |
Sumární vzorec | InCl3 |
Vzhled | bílé vločky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10025-82-8 36403-62-0, 12167-90-7, 2488818-00-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-043-0 |
PubChem | 24812 |
UN kód | 3260 |
SMILES | Cl[In](Cl)Cl |
InChI | InChI=InChI=1S/3ClH.In/h3*1H;/q;;;+3/p-3 Key: PSCMQHVBLHHWTO-UHFFFAOYSA-K |
Číslo RTECS | NL1400000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 221,18 g/mol |
Teplota tání | 586 °C (1,087 °F; 859 K) |
Teplota varu | 800 °C (1,470 °F; 1,070 K) |
Teplota sublimace | 418 °C (784 °F; 691 K) |
Hustota | 3,46 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | 195 g/100ml,exotermické |
Struktura | |
Krystalová struktura | monoklinická |
Hrana krystalové mřížky | a = 641 pm, b = 1110 pm, c = 631 pm |
Tvar molekuly | okteadr |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −537 kJ·mol−1 |
Entalpie sublimace ΔHsub | 154 kJ·mol−1 |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H302, H314, H318, H372, H412[1] |
P-věty | P260, P264, P264+265, P270, P273, P280, P301+317, P301+330+331, P302+361+354, P304+340, P305+354+338, P316, P317, P319, P321, P330, P363, P405, P501[1] |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid inditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem InCl3. Chlorid inditý tvoří tetrahydrát.
Příprava
Bezvodý chlorid inditý lze připravit z prvků spalováním india v atmosféře chloru nebo reakcí směsi oxidu inditého a uhlíku v proudu plynného chloru:[2][3]
- 2 In + 3 Cl2 → 2 InCl3
Tetrahydrát lze připravit rozpuštěním india v kyselině chlorovodíkové.[3]
Lze jej také připravit reakcí oxidu inditého s chloridem thionylu při teplotě 300 °C:[4]
- In2O3 + 3 SOCl2 → 2 InCl3 + 3 SO2
Vlastnosti
Chlorid inditý tvoří bílé vločky. Je dobře rozpustný ve vodě.[5] Bezvodý chlorid inditý reaguje prudce s vodou.[3] V plynné fázi existuje chlorid inditý jako dimer. Krystalizuje v monoklinické soustavě, izotyp chloridu hlinitého, s prostorovou grupou C2/m (číslo 12) a parametry mřížky a = 641 pm, b = 1110 pm, c = 631 pm, β = 109°48'.Stejně jako chlorid hlinitý a chlorid thallitý, má chlorid inditý vrstevnatou strukturu. Indité ionty mají oktaedrickou geometrii, podobně jako yttrium ve struktuře chloridu yttritého.[6] Roztavený chlorid inditý je elektrický vodič.[7]
Reaktivita
Chlorid inditý je Lewisova kyselina a tvoří komplexy s donorovými ligandy L, InCl3L, InCl3L2, InCl3L3. Například s iontem chloru tvoří tetraedrický InCl -
4 , trigonálně-bipyramidální InCl 2-
5 a oktaedrické InCl 3-
6 .[7]
V roztoku diethyletheru reaguje chlorid inditý s hydridem lithným za vzniku LiInH4, který se rozkládá při teplotě pod 0 °C[8] a reaguje in situ v organické syntéze jako redukční činidlo[9] a k přípravě terciárních aminů a fosfinových komplexů hydridu inditého.[10]
Trimethylindium lze připravit reakcí chloridu inditého v roztoku diethyletheru s buď Grignardovým činidlem MeMgI nebo methyllithiem. Triethylindium lze připravit podobně, ale s Grignardovým činidlem EtMgBr:[11]
- InCl3 + 3 LiMe → Me3In·OEt2 + 3 LiCl
- InCl3 + 3 MeMgI → Me3In·OEt2 + 3 MgClI
- InCl3 + 3 EtMgBr → Me3In·OEt2 + 3 MgBr2
- InCl3 + 3 MeMgI → Me3In·OEt2 + 3 MgClI
Chlorid inditý reaguje s kovovým indiem za vysokých teplot za vzniku chloridů s nižším oxidačním číslem india In5Cl9, In2Cl3 a InCl.[7]
Katalyzátor
Chlorid inditý je Lewisova kyselina a katalyzátor organických reakcí jako Friedel-Craftova acylace a Dielsovy–Alderovy reakce. Například Dielsova-Alderova reakce[12] probíhá za pokojové teploty s jedním molárním procentem katalyzátoru ve směsi rozpouštědel acetonitrilu a vody. Prvním krokem je Knoevenagelova kondenzace mezi kyselinou barbiturovou a aldehydem. Druhým krokem je reverzně elektronová Diels-Alderova reakce, což je vícesložková reakce N,N'-dimethyl-barbiturové kyseliny, benzaldehydu a ethylvinyletheru. S katalyzátorem je uváděný chemický výtěžek 90 % a trans izomeru je 70 %. Bez katalyzátoru klesá výtěžek na 65 % a 50 % trans izomerů.
Využití
Chlorid inditý je nejdostupnější rozpustný derivát india.[13]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Indium(III) chloride na anglické Wikipedii a Indium(III)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c PUBCHEM. Indium trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a14_157. (anglicky)
- ↑ a b c KOLDITZ, L. Anorganische chemie: Tl. 1. [s.l.]: Deutscher Verlag der Wissenschaften book s. Dostupné online. S. 355. (německy)
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 867. (německy)
- ↑ Indium Compounds: IndiTri™ (Indium Trichloride or InCl3) [online]. Indium corporation [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ WELLS, Alexander Frank. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press 1430 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-855370-0. (anglicky)
- ↑ a b c WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. (anglicky)
- ↑ DOWNS, A. J. Chemistry of Aluminium, Gallium, Indium and Thallium. [s.l.]: Springer Science & Business Media 552 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7514-0103-5. (anglicky)
- ↑ YAMAMOTO, Hisashi; OSHIMA, Koichiro. Main Group Metals in Organic Synthesis. [s.l.]: Wiley-VCH 446 s. Dostupné online. ISBN 978-3-527-30508-7. (anglicky)
- ↑ ALDRIDGE, Simon; DOWNS, Anthony J. The Group 13 Metals Aluminium, Gallium, Indium and Thallium: Chemical Patterns and Peculiarities. [s.l.]: John Wiley & Sons 752 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-68191-6. (anglicky)
- ↑ Inorganic Syntheses .... [s.l.]: McGraw-Hill 372 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-15288-0. (anglicky)
- ↑ PRAJAPATI, Dipak; GOHAIN, Mukut. An efficient synthesis of novel pyrano[2,3- d ]- and furopyrano[2,3- d ]pyrimidines via indium-catalyzed multi-component domino reaction. Beilstein Journal of Organic Chemistry. 2006-06-13, roč. 2. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 1860-5397. DOI 10.1186/1860-5397-2-11. PMID 16768808. (anglicky)
- ↑ Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-93623-7, ISBN 978-0-470-84289-8. DOI 10.1002/047084289x. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Autor: Leiem, Licence: CC BY-SA 4.0
Sample of indium(III) chloride tetrahydrate, InCl3·4H2O. White crystals. Purity: 99.99% metals basis.
(c) V8rik from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Indium Chloride Application
Autor: Orci, Licence: CC BY-SA 3.0
Crystal strcture of Chromium(III) chloride (also representative of the InCl3 structure; see Georg Brauer: Handbuch der Präparativen Anorganischen Chemie. 3., umgearb. Auflage. Band I. Enke, Stuttgart 1975, ISBN 3-432-02328-6, S. 867.)