Chlorid křemičitý

Chlorid křemičitý
Model molekuly chloridu křemičitého
Model molekuly chloridu křemičitého
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevchlorid křemičitý
Ostatní názvytetrachlorsilan
Anglický názevSilicon tetrachloride
Německý názevSiliciumtetrachlorid
Sumární vzorecSiCl4
Vzhledbezbarvá dýmající kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS10026-04-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-054-0
PubChem24816
SMILES[Si](Cl)(Cl)(Cl)Cl
InChI1S/Cl4Si/c1-5(2,3)4
Číslo RTECSVW0525000
Vlastnosti
Molární hmotnost169,90 g/mol
Teplota tání−68,74 °C
Teplota varu57,65 °C
Hustota1,470 7 g/cm3
1,483 g/cm3 (20 °C)
0,007 g/cm3 (plyn)
Index lomunD= 1,409 0
Kritická teplota Tk232,8 °C
Kritický tlak pk3 750 kPa
Kritická hustota0,584 g/cm3
Rozpustnost ve voděrozklad
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		ethery
alkoholy (reaguje)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		chlorované uhlovodíky
aromatické uhlovodíky
Relativní permitivita εr2,40 (16 °C)
Tlak páry25,9 kPa (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−6,46×10−6 cm3g−1
Povrchové napětí19,71 mN/m (20 °C)
Struktura
Krystalová strukturatetraedrická
Dipólový moment0×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−640,3 kJ/mol (kapalina)
−609,6 kJ/mol (plyn)
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp−17,771 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt45,4 J/g
Entalpie varu ΔHv168,5 J/g
Standardní molární entropie S°239 JK−1mol−1 (kapalina)
331 JK−1mol−1 (plyn)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−572,9 kJ/mol (kapalina)
−570,1 kJ/mol (plyn)
Izobarické měrné teplo cp0,855 JK−1g−1 (kapalina)
0,532 JK−1g−1 (plyn)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR14, R36/37/38
S-větyS2, S7/8, S26
NFPA 704
0
3
2
W
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid křemičitý (SiCl4) je jedním z halogenidů křemíku. Je to bezbarvá těkavá kapalina.

Příprava

Chlorid křemičitý se připravuje chlorací řady sloučenin křemíku, jako je například ferosilicium, karbid křemíku nebo směs oxidu křemičitého a uhlíku:

SiC + 4 HCl → SiCl4 + CH4.

Ferrosilicium se používá nejčastěji.[2]

Reakce

Hydrolýza a podobné reakce

Stejně jako ostatní chlorsilany i chlorid křemičitý reaguje s vodou:

SiCl4 + 2 H2O → 4 HCl + SiO2.

S methanolem a ethanolem reaguje za vzniku tetramethoxy a tetraethoxysilanu:

SiCl4 + 4 ROH → Si(OR)4 + 4 HCl.

Reakce s ostatními nukleofily

Chlorid křemičitý vytváří řadu organokřemičitých sloučenin reakcemi s Grignardovými činidly[3] a organolithnými sloučeninami:

4 RLi + SiCl4 → R4Si + 4 LiCl.

Redukcí hydridy vzniká silan.

Použití

Velmi čistý chlorid křemičitý se používá na výrobu křemíku pro fotovoltaické články, využívá se redukce vodíkem při teplotě 1250 °C:[4]

SiCl4 (g) + 2 H2 (g) → Si (s) + 4 HCl

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silicon tetrachloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Silicon tetrachloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Walter Simmler "Silicon Compounds, Inorganic" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry 2000, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/14356007.a24_001
  3. ↑ GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 443. 
  4. ↑ MANORY, R.; AVNI, R.; GRILL, A. Decomposition of SiCl4 and deposition of Si in inductively coupled plasmas of H2+SiCl4. Plasma Chemistry and Plasma Processing. 1987-06, roč. 7, čís. 2, s. 169–179. Dostupné online [cit. 2023-03-26]. ISSN 0272-4324. DOI 10.1007/BF01019176. (anglicky) 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.