Chlorid neptuničitý

chlorid neptuničitý
      Np4+ 0       Cl−
      Np4+ 0       Cl−
Obecné
Systematický názevChlorid neptuničitý
Anglický názevNeptunium tetrachloride
Německý názevNeptunium(IV)-chlorid
Sumární vzorecNpCl4
Vzhledoranžovohnědé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS15597-84-9
PubChem101946366
SMILES[Cl].[Cl].[Cl].[Cl].[Np]
InChIInChI=1S/4ClH.Np/h4*1H;/p-4
Key: GOOCOVICTLRYDO-UHFFFAOYSA-J
Vlastnosti
Molární hmotnost378,86 g/mol
Teplota tání538 °C
Hustota4,95 g/cm3
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		nitromethan, aceton
Struktura
Krystalová strukturatetragonální
Hrana krystalové mřížkya = 8,229 Å, c = 7,437 Å
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid neptuničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NpCl4.[1]

Příprava

Chlorid neptuničitý lze připravit reakcí nitridu neptunitého s kyselinou chlorovodíkovou:[2]

2 NpN + 8 HCl → N2 + 4 H2 + 2 NpCl4

Lze jej také připravit reakcí sulfidu neptunitého s kyselinou chlorovodíkovou:

Np2S3 + 8 HCl → 2 NpCl4 + 3 H2S + H2

Poprvé byl však chlorid neptuničitý připraven reakcí tetrachlormethanu s oxidem neptuničitým nebo šťavelanem neptuničitým při teplotě 500 °C. Chlorid neptuničitý vzniká jako žlutý sublimát.[3]

NpO2 + CCl4 → NpCl4 + CO2

Vlastnosti

Chlorid neptuničitý je radioaktivní oranžovohnědá pevná látka.[4] Krystalizuje v tetragonální soustavě s prostorovou grupou I4/amd (číslo 141) a mřížkovými parametry a = 8,229(2) Å a c = 7,437(1) Å.[5]

Chlorid neptuničitý je citlivý na vlhkost. Zahřátím na vzduchu na 750 °C vzniká oxid neptuničitý.

Chlorid neptuničitý lze redukovat na chlorid neptunitý vodíkem při teplotě 450 °C a nebo amoniakem při teplotě 350 až 1000 °C:[2]

6 NpCl4 + 2 NH3 → 6 NpCl3 + 6 HCl + N2
2 NpCl4 + H2 → 2 NpCl3 + 2HCl

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neptunium tetrachloride na anglické Wikipedii a Neptunium(IV)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ STONE, J. A.; JONES, E. R. Mössbauer Spectra and Magnetic Susceptibility of Neptunium Tetrachloride below 85°K. The Journal of Chemical Physics. 1971-02-15, roč. 54, čís. 4, s. 1713–1718. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.1675076. (anglicky) 
  2. ↑ a b SHEFT, Irving; FRIED, Sherman. New Neptunium Compounds. [s.l.]: U.S. Atomic Energy Commission, Technical Information Division 10 s. Dostupné online. S. 5. (anglicky) 
  3. ↑ FRIED, S. The Basic Dry Chemistry of Neptunium. [s.l.]: Atomic Energy Commission 24 s. Dostupné online. S. 1. (anglicky) 
  4. ↑ HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 2149 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017770-1. S. 1969. (německy) 
  5. ↑ SPIRLET, Marie-Rose; JEMINE, Xavier; GOFFART, Jean. A single-crystal X-ray structure determination of neptunium tetrachloride. Journal of Alloys and Compounds. 1995-01, roč. 216, čís. 2, s. 269–271. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. DOI 10.1016/0925-8388(94)01264-I. (anglicky) 

Média použitá na této stránce