Chlorid nikelnatý

Chlorid nikelnatý
Prášková forma
Krystalická forma
Obecné
Systematický název	Chlorid nikelnatý
Anglický název	Nickel(II) chloride
Německý název	Nickel(II)-chlorid
Sumární vzorec	NiCl2
Vzhled	zlatožlutý prášek hnědožluté krystaly (dihydrát) žlutozelené krystaly (tetrahydrát) zelené krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS	7718-54-9
	7791-20-0 (hexahydrát)
PubChem	24385
Číslo RTECS	QR6480000
Vlastnosti
Molární hmotnost	129,60 g/mol 165,63 g/mol (dihydrát) 201,66 g/mol (tetrahydrát) 237,69 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání	1 009 °C (196 kPa) 80 °C (hexahydrát)
Teplota sublimace	970 °C
Hustota	3,508 g/cm3 2,56 g/cm3 (dihydrát) 2,217 g/cm3 (20 °C, tetrahydrát) 1,921 g/cm3 (20 °C, hexahydrát)
Index lomu	dihydrát nDa= 1,620 nDb= 1,723 nDc= 1,783 hexahydrát nD= 1,57
Rozpustnost ve vodě	53,4 g/100 g (0 °C) 65,6 g/100 g (25 °C) 76,0 g/100 g (50 °C) 86,2 g/100 g (75 °C) 87,6 g/100 g (100 °C) dihydrát 143,52 g/100 g (70 °C) 144,32 g/100 g (80 °C) 146,87 g/100 g (100 °C) tetrahydrát 184,88 g/100 g (30 °C) 190,13 g/100 g (40 °C) 233,47 g/100 g (60 °C) hexahydrát 174,5 g/100 g (0 °C) 475,5 g/100 g (60 °C) 596 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	methanol ethanol glycerol diethylether
Měrná magnetická susceptibilita	590×10−6 cm3g−1 220×10−6 cm3g−1 (hexahydrát)
Struktura
Krystalová struktura	klencová jednoklonná tělesně centrovaná (dihydrát) čtverečná (tetrahydrát) jednoklonná bazálně centrovaná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky	a= 613 pm α= 33°36´ dihydrát a= 697 pm b= 690 pm c= 881 pm β= 91°30´ tetrahydrát a= 662 pm c= 1 323 pm hexahydrát a= 1 023 pm b= 705 pm c= 657 pm β= 122°10´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−316,1 kJ/mol −924,4 kJ/mol (dihydrát) −1 527,0 kJ/mol (tetrahydrát) −2 116,2 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−642 J/g
Entalpie sublimace ΔHsub	1 737 J/g
Standardní molární entropie S°	98,07 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−272,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,533 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R23/25, R38, R42/43, R48/23, R49, R50/53, R61, R68
S-věty	S45, S53, S60, S61
NFPA 704	0 2 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid nikelnatý (chemický vzorec NiCl₂) je v bezvodém stavu zlatožlutá hygroskopická práškovitá látka a v závislosti na hydrataci se mění jeho barva, je dobře rozpustný ve vodě a také methanolu, ethanolu, glycerolu a diethyletheru. Dihydrát tvoří hnědožluté, tetrahydrát žlutozelené a hexahydrát sytě zelené krystaly. V přírodě se vzácně vyskytuje v podobě hexahydrátu jako minerál niklbischofit. Chlorid nikelnatý je výchozí sloučeninou pro další nikelnaté sloučeniny i chemické syntézy. Stejně jako další sloučeniny niklu je karcinogenní.

Výroba

Chlorid nikelnatý se získává promýváním zbytků po výrobě niklu kyselinou chlorovodíkovou a průmyslově potom přímou syntézou chloru a niklu.

Ni + Cl₂ → NiCl₂

Pro získání bezvodé soli z hexahydrátu nelze využít tepelnou dehydrataci. Nejvýhodnější je vysušit ho pomocí thionylchloridu SOCl₂ za tepla nebo za zahřívání v proudu plynného chlorovodíku HCl:

NiCl₂·6 H₂O + 6 SOCl₂ → NiCl₂ + 6 SO₂ + 12 HCl

Dehydratace je doprovázena změnou barvy ze zelené na žlutou.

Využití

Chlorid nikelnatý a jeho hydráty se využívají v organické syntéze:

• Jako slabá Lewisova kyselina např. pro regioselektivní izomeraci dienolů:

• V kombinaci s chloridem chromnatým CrCl₂ pro reakci aldehydů s vinyljodidem za vzniku allylových alkoholů.
• Pro bezproudé niklování železa a oceli, mědi a mosazi.
• Selektivní snížení přítomnosti tetrahydridohlinitanu lithného LiAlH₄, např. pro konverzi alkenů na alkany.
• Jako prekurzor „boridu niklu“, připravený přímo v reakční směsi z NiCl₂ a NaBH₄. Toto činidlo se chová jako Raneyův nikl a stejně jako on má také vysokou katalyzační schopnost pro hydrogenaci nenasycených karbonylových sloučenin.
• V jemně práškové podobě niklu získané redukcí zinkem jako prekurzor k redukci aldehydů, alkenů a nitroaromatických sloučenin. Toto činidlo také umožňuje reakce dvou alkylhalogenidů – 2RX → RR, kde R = aryl, vinyl.
• Jako katalyzátor pro výrobu dialkylarylfosfátů z fosfitů a aryljodidu:

ArI + P(OEt)₃ → ArP(O)(OEt)₂ + EtI

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nickel(II) chloride na anglické Wikipedii.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid nikelnatý na Wikimedia Commons