Chlorid plutonitý

chlorid plutonitý
     Pu3+      Cl−
     Pu3+      Cl
Obecné
Systematický názevChlorid plutonitý
Anglický názevPlutonium(III) chloride
Německý názevPlutonium(III)-chlorid
Sumární vzorecPuCl3
Vzhledzelená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13569-62-5
PubChem19902959
SMILES[Pu+3].[Cl-].[Cl-].[Cl-]
InChIInChI=1S/3ClH.Pu/h3*1H;/p-3
Key: DSWLJVREUUMRLB-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost350,322 g/mol
Teplota tání767 °C (1413 °F; 1040 K)
Teplota varu1767 °C (3213 °F; 2040 K)
Hustota5,71 g/cm3
Rozpustnost ve voděrozpustný
Struktura
Krystalová strukturahexagonální
Hrana krystalové mřížkya = 739,4 pm, c = 424,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−229,8 ± 0,8 kcal·mol−1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid plutonitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PuCl3.

Příprava

Chlorid plutonitý lze připravit oxidací plutonia chlorem ve vakuu nebo atmosféře tetrachlormethanu a argonu:[1]

2 Pu + 3 Cl2 → 2 PuCl3

Lze jej také připravit redukcí oxidu plutoničitého tetrachlormethanem:[1]

2 PuO2 + 4 CCl4 → 2 PuCl3 + 4 COCl2 + Cl2

Chlorid plutonitý lze také připravit chlorací hydroxidu plutoničitého chlorovodíkem nebo reakcí plutonia s vodíkem za vzniku hydridu plutoničitého a jeho následnou chlorací chlorovodíkem nebo reakcí dekahydrátu šťavelanu plutonitého s hexachlorpropenem.[1]

Vlastnosti

Chlorid plutonitý tvoří zelené krystaly, které jsou rozpustné ve vodě a zředěných kyselinách za vzniku levandulově modrého roztoku.[1] Krystalizuje v hexagonální soustavě s prostorovou grupou P63/m (Číslo 176) s parametry mřížky a = 739 pm a c = 424 pm a dvěma jednotkami na elementární buňku. Jeho krystalová soustava je izotypická k chloridu uranitému. Atomy plutonia v chloridu plutonitém mají koordinační číslo 9 a tvar molekuly je trojboký hranol s třemi přidanými vrcholy. S vodou krystalizuje jako mono-, tri- a hexahydrát.[1][2]

Bezpečnost

Stejně jako všechny sloučeniny plutonia, chlorid plutonitý podléhá kontrole podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Kvůli radioaktivitě plutonia jsou všechny jeho sloučeniny, včetně chloridu plutonitého, teplé na dotek. Dotýkat se chloridu plutonitého však není doporučeno, jelikož dotyk může vést k vážnému zranění.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Plutonium(III) chloride na anglické Wikipedii a Plutonium(III)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. a b c d e BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke Dostupné online. ISBN 978-3-432-87813-3. S. 1301. (německy) 
  2. BURNS, John H.; PETERSON, J.R.; STEVENSON, J.N. Crystallographic studies of some transuranic trihalides: 239PuCl3, 244CmBr3, 249BkBr3 and 249CfBr3. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1975-03, roč. 37, čís. 3, s. 743–749. Dostupné online [cit. 2024-06-12]. DOI 10.1016/0022-1902(75)80532-X. (anglicky) 

Literatura

  • David L. Clark, Siegfried S. Hecker, Gordon D. Jarvinen, Mary P. Neu: Plutonium, v: Lester R. Morss, Norman M. Edelstein, Jean Fuger (Hrsg.): The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements, Springer, Dordrecht 2006; ISBN 1-4020-3555-1, S. 813–1264 (DOI:10.1007/1-4020-3598-5_7).



Média použitá na této stránce

UCl3 without caption.png
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Crystal structure of UCl3-type