Chlorid sirnatý

Chlorid sirnatý
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Kuličkovo–tyčinkový model molekuly
Kuličkovo–tyčinkový model molekuly
Kalotový model molekuly
Kalotový model molekuly
Obecné
Systematický názevChlorid sirnatý
Anglický názevSulfur dichloride
Sulfur(II) chloride
Dichlorosulfane
Sulpur chloride
Německý názevSchwefeldichlorid
Sumární vzorecSCl2
VzhledČervená kapalina s pronikavým zápachem
Identifikace
Registrační číslo CAS10545-99-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)234-129-0
UN kód1828
Číslo RTECSWS4500000
Vlastnosti
Molární hmotnost102,97 g/mol
Teplota tání−121,0 °C
Teplota varu59 °C (rozklad)
Hustota1,621 g/cm3
Index lomu1,557 0
Rozpustnost ve voděhydrolyzuje
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR14, R34, R37, R50
S-větyS1/2, S26, S45, S61
NFPA 704
1
3
1
Teplota vznícení234 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid sirnatý je anorganická sloučenina se vzorcem SCl2. Tato třešňově červená kapalina je nejjednodušším a jedním z nejobvyklejších chloridů síry.

Příprava a vlastnosti

Chlorid sirnatý se připravuje reakcí chloru s elementární sírou nebo chloridem sirným. Jde o několikakrokový proces, který lze popsat rovnicemi:

S8 + 4 Cl2 → 4 S2Cl2; ΔH = −58.2 kJ/mol
S2Cl2 + Cl2 ⇌ 2 SCl2; ΔH = −40.6 kJ/mol

Reakce

Předchozí uvedená reakce je vratná a chlorid sirnatý se za pokojové teploty pomalu rozpadá na chlorid sirný a plynný chlor. Starší vzorky tak mohou být kontaminovány. Čistý chlorid sirnatý může být znova získán refluxováním s nadbytkem síry a následnou destilací.

Chlorid sirnatý při kontaktu s vodou rapidně hydrolyzuje na plynný chlorovodík, síru a oxid siřičitý.

4 SCl2 + 2 H2O → 4 HCl + 3 S + SO2

Použití

SCl2 se používá jako prekurzor organosírových sloučenin.[2]
Reaguje s alkeny za vzniku chlorsubstituovaných thioetherů, například s 1,5–cyklooktadienem za vzniku dicyklického thioetheru a s ethylenem za vzniku yperitu (S(CH2CH2Cl)2).[3]

Chlorid sirnatý je také prekurzorem několika anorganických sloučenin síry. Reakcí s fluoridy vzniká SF4.
Reakcí s amoniakem vznikají nitridy síry. Reakcí se sulfanem vznikají "nižší" sulfany jako H2S3.

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfur dichloride na anglické Wikipedii.

  1. a b Sulfur dichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Schmidt, M.; Siebert, W. "Sulphur" Comprehensive Inorganic Chemistry Vol. 2, ed. A.F. Trotman-Dickenson. 1973.
  3. R. J. Cremlyn “An Introduction to Organosulfur Chemistry” John Wiley and Sons: Chichester (1996). ISBN 0-471-95512-4.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Sulfur-dichloride-3D-balls.png
Ball-and-stick model of the sulfur dichloride molecule, SCl2
Sulfur-dichloride-3D-vdW.png
Space-filling model of the sulfur dichloride molecule, SCl2
Sulfur-dichloride-2D-dimensions.png
Structure, bonding and dimensions of the sulfur dichloride molecule, SCl2