Chlorid sirnatý
Chlorid sirnatý | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Kuličkovo–tyčinkový model molekuly | |
Kalotový model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid sirnatý |
Anglický název | Sulfur dichloride Sulfur(II) chloride Dichlorosulfane Sulpur chloride |
Německý název | Schwefeldichlorid |
Sumární vzorec | SCl2 |
Vzhled | Červená kapalina s pronikavým zápachem |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10545-99-0 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-129-0 |
UN kód | 1828 |
Číslo RTECS | WS4500000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 102,97 g/mol |
Teplota tání | −121,0 °C |
Teplota varu | 59 °C (rozklad) |
Hustota | 1,621 g/cm3 |
Index lomu | 1,557 0 |
Rozpustnost ve vodě | hydrolyzuje |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R14, R34, R37, R50 |
S-věty | S1/2, S26, S45, S61 |
NFPA 704 | |
Teplota vznícení | 234 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid sirnatý je anorganická sloučenina se vzorcem SCl2. Tato třešňově červená kapalina je nejjednodušším a jedním z nejobvyklejších chloridů síry.
Příprava a vlastnosti
Chlorid sirnatý se připravuje reakcí chloru s elementární sírou nebo chloridem sirným. Jde o několikakrokový proces, který lze popsat rovnicemi:
- S8 + 4 Cl2 → 4 S2Cl2; ΔH = −58.2 kJ/mol
- S2Cl2 + Cl2 ⇌ 2 SCl2; ΔH = −40.6 kJ/mol
Reakce
Předchozí uvedená reakce je vratná a chlorid sirnatý se za pokojové teploty pomalu rozpadá na chlorid sirný a plynný chlor. Starší vzorky tak mohou být kontaminovány. Čistý chlorid sirnatý může být znova získán refluxováním s nadbytkem síry a následnou destilací.
Chlorid sirnatý při kontaktu s vodou rapidně hydrolyzuje na plynný chlorovodík, síru a oxid siřičitý.
- 4 SCl2 + 2 H2O → 4 HCl + 3 S + SO2
Použití
SCl2 se používá jako prekurzor organosírových sloučenin.[2]
Reaguje s alkeny za vzniku chlorsubstituovaných thioetherů, například s 1,5–cyklooktadienem za vzniku dicyklického thioetheru a s ethylenem za vzniku yperitu (S(CH2CH2Cl)2).[3]
Chlorid sirnatý je také prekurzorem několika anorganických sloučenin síry. Reakcí s fluoridy vzniká SF4.
Reakcí s amoniakem vznikají nitridy síry. Reakcí se sulfanem vznikají "nižší" sulfany jako H2S3.
Podobné sloučeniny
- Dichlorid disirnatý
- Chlorid thionylu
- Chlorid sulfurylu
- Fluorid siřičitý
- Fluorid sírový
- Dibromid disirnatý
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfur dichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sulfur dichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schmidt, M.; Siebert, W. "Sulphur" Comprehensive Inorganic Chemistry Vol. 2, ed. A.F. Trotman-Dickenson. 1973.
- ↑ R. J. Cremlyn “An Introduction to Organosulfur Chemistry” John Wiley and Sons: Chichester (1996). ISBN 0-471-95512-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sirnatý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Ball-and-stick model of the sulfur dichloride molecule, SCl2
Space-filling model of the sulfur dichloride molecule, SCl2
Structure, bonding and dimensions of the sulfur dichloride molecule, SCl2