Chlorid terbitý
chlorid terbitý | |
---|---|
hexahydrát chloridu terbitého | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid terbitý |
Anglický název | Terbium(III) chloride |
Německý název | Terbium(III)-chlorid |
Sumární vzorec | TbCl3 |
Vzhled | bílý prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10042-88-3 13798-24-8 (hexahydrát) |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-132-4 |
PubChem | 61458 |
SMILES | Cl[Tb](Cl)Cl |
InChI | InChI=1S/3ClH.Tb/h3*1H;/q;;;+3/p-3 Key: GFISHBQNVWAVFU-UHFFFAOYSA-K |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 265,2834 g/mol |
Teplota tání | 558 °C (1036 °F; 831 K) |
Hustota | 4,35 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Struktura | |
Krystalová struktura | ortorombická |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 000 kJ·mol−1 |
Standardní molární entropie S° | 000 J·mol−1·K−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 000 kJ·mol−1 |
Měrné teplo | 000 J·mol−1·K−1 |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H315, H319[1] |
P-věty | P264, P264+265, P280, P302+352, P305+351+338, P321, P332+317, P337+317, P362+364[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid terbitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem TbCl3. Chlorid terbitý tvoří často hexahydrát.
Příprava
Hexahydrát chloridu terbitého lze připravit reakcí oxidu terbitého s kyselinou chlorovodíkovou:[2]
- Tb2O3 + 6 HCl → 2 TbCl3 + 3 H2O
Lze jej také připravit z prvků:
- 2 Tb + 3 Cl2 → 2 TbCl3
Vlastnosti
Chlorid terbitý je bílý hygroskopický prášek.[3] Krystalizuje v ortorombické soustavě typu bromidu plutonitého s prostorovou grupou Cmcm (číslo 63).[4][5] Může tvořit komplex Tb(gly)3Cl3·3H2O s glycinem.[6] V pevném stavu má chlorid terbitý vrstevnatou strukturu typu chloridu yttritého.[7]
Využití
Hexahydrát chloridu terbitého hraje důležitou roli jako aktivátor zelených luminoforů v barevných televizních lampách a používá se také ve speciálních laserech a jako dopant v polovodičové elektronice.[8]
Nebezpečí
Chlorid terbitý způsobuje hyperémii duhovky.[9]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Terbium(III) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c PubChem. Terbium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ XU, Lijuan; LI, Yanqiu; LI, Xia. Synthesis, crystal structure and characterization of one-dimension complex constructed by terbium(III) and 2-iodobenzoate. Journal of Rare Earths. 2009-06, roč. 27, čís. 3, s. 372–375. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. DOI 10.1016/S1002-0721(08)60253-7. (anglicky)
- ↑ LIDE, David R. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 87th Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 2608 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8493-0487-3. (anglicky)
- ↑ PAETZOLD, Peter. Chemie: Eine Einführung. [s.l.]: Walter de Gruyter 970 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-021135-1. (německy)
- ↑ FERGUSON, G.; TROTTER, J. Structure Reports for 1985, Volume 52A: Section I Metal Section II Inorganic Compounds. [s.l.]: Springer Science & Business Media 390 s. Dostupné online. ISBN 978-90-277-2385-7. (anglicky)
- ↑ 郑平; 陈文生; 张洪权, a kolektiv. 量热法测定氯化铽甘氨酸配合物及其配离子的标准生成焓. 湖北大学学报(自科版). 2011, roč. 33, čís. 3, s. 270-274. Kalorimetrické stanovení standardní entalpie vzniku komplexů terbium-glycin-chloridů a jejich ligandových iontů.
- ↑ WELLS, Alexander Frank. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press 1430 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-855370-0. (anglicky)
- ↑ Terbium Chloride [online]. metall.com.cn [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ CHIOU, G. C. Y. Ophthalmic Toxicology, Second Edition. [s.l.]: Taylor & Francis 379 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56032-722-6. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- UCl3.png: Solid State
- derivative work: Leyo
Crystal structure of UCl3-type
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances