Chlorochroman draselný
Chlorochroman draselný | |
---|---|
Lahvička s chlorochromanem draselným | |
Obecné | |
Ostatní názvy | Péligotova sůl |
Anglický název | Potassium chlorochromate |
Sumární vzorec | KCrO3Cl |
Vzhled | oranžová pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 16037-50-6 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 240-174-7 |
PubChem | 23689123 |
SMILES | O=[Cr](=O)=O.[Cl-].[K+] |
InChI | InChI=1S/ClH.Cr.K.3O/h1H;;;;;/q;;+1;;;/p-1 Key: PEBPTQFCMJWPGZ-UHFFFAOYSA-M |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 174,5472 g/mol |
Hustota | 2,5228 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorochroman draselný je anorganická sloučenina se vzorcem KCrO3Cl.[1][2] Jedná se o oranžově zabarvenou draselnou sůl chlorochromanu. Příležitostně se používá k oxidaci organických sloučenin. Někdy se jí říká Péligotova sůl na počest jejího objevitele Eugèna-Melchiora Péligota.
Struktura a syntéza
Chlorochroman draselný se původně připravoval působením kyseliny chlorovodíkové a dichroman draselný. Zdokonalený způsob zahrnuje reakci chromylchloridu a chromanu draselného:[3]
K2CrO4 + CrO2Cl2 → 2KCrO3Cl
Sůl je tvořena tetraedrickým chlorochromanovým aniontem. Průměrná délka vazby Cr=O je 159 pm a vzdálenost Cr-Cl je 219 pm.[4]
Reakce
Ačkoli je stabilní na vzduchu, jeho vodné roztoky podléhají hydrolýze. Může tvořit lipofilní sůl.[5]
Může oxidovat benzylalkohol, což je reakce, kterou lze katalyzovat kyselinou.[6] Pro tuto reakci se častěji používá příbuzná sůl, chlorochroman pyridinia.
Bezpečnost
Může být toxický při požití (kromě jiných komplikací může způsobit akutní otravu a poškození ledvin) nebo při styku s lidskou pokožkou (může způsobit popálení očí, podráždění, alergii nebo vředy), zejména při vdechnutí.[7]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium chlorochromate na anglické Wikipedii.
- ↑ STANLEY, Norm. Colorful Chromium Compounds [online]. 2022-08-23 [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-05.
- ↑ Sloučeniny chromu, molybdenu a wolframu [online]. Informační systém Masarykovy univerzity [cit. 2022-05-16]. Dostupné online.
- ↑ H. SISLER, Harry; E. MARCHI, Louis. Potassium Monochlorochromate. Inorg. Synth.. S. 208–210. DOI 10.1002/9780470132333.ch64.
- ↑ KOLLITSCH, U. Redetermination of potassium chlorochromate, KCrO3Cl. Acta Crystallogr.. S. i105–i107. DOI 10.1107/S1600536802019396.
- ↑ KOTLJAR, Sergej A.; ZABATJUK, Roman I.; Šiškin, Gennady N. Kirjak, Andrej V. Kamalov, Gerbert L. (18-Crown-6)potassium chlorochromate. Acta Crystallographica E. S. m293–m295. DOI 10.1107/S1600536805000085.
- ↑ ÖZGÜN, B.; PEK, A. Kinetics and mechanism of the oxidation of benzyl alcohol by potassium chlorochromate. Reaction Kinetics & Catalysis Letters. S. 589–594. DOI 10.1007/BF02064733.
- ↑ D. SHAW, Susan; SHAW, Susan; ROSSOL, Monona. Overexposure: health hazards in photography. [s.l.]: Allworth Communications, Inc. 320 s. Dostupné online. ISBN 978-0-9607118-6-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorochroman draselný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Ball-and-stick model of the unit cell of potassium chlorochromate, KCrO3Cl.
Single crystal X-ray diffraction data from U. Kolitsch (2002). "Redetermination of potassium chlorochromate, KCrO3Cl". Acta. Cryst. E58 (11): i105-i107. DOI:10.1107/S1600536802019396.
Image generated in Accelrys DS Visualizer.Autor: W. Oelen, Licence: CC BY-SA 3.0
Potassium chlorochromate crystals