Chlothar I.

Chlothar I.
Narození498
Soissons
Úmrtí29. listopadu 561 (ve věku 62–63 let)
Soissons
Místo pohřbeníSoissons
Povolánípanovník
ChoťRadegunda (od 538)[1]
Chunsina[2]
Gunteucha[3]
Aregunda[2]
Ingunda[2]
DětiCharibert I.[4]
Guntram[5]
Sigibert I.[6]
Chlothsind Franská[7][8]
Chilperich I.[9]
Chram[10]
… více na Wikidatech
RodičeChlodvík I.[8] a Chrodechilda[3][8]
RodMerovejci
PříbuzníChlodomer[11], Childebert I.[12], Theuderich I.[13], Ingomer[14] a Klotilda[3] (sourozenci)
Bertha Kentská[15], Bertefleda[16], Clothilda[17] a Charibert z Hesbaye (vnoučata)
Funkcefranský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).

Po smrti otce v roce 511 získal oblast Soissons včetně měst Laon, Noyon, Cambrai a Maastricht. Dále získal oblast kolem dolního toku řeky Mázy a protože byl velice ambiciozní, brzy své državy rozšířil. V roce 524, po smrti svého bratra Chlodomera získal města Tours a Poitiers. Podnikl několik výprav proti Burgundům, Sasům, Durynkům, Bavorům a Vizigótům. Od Durynků si přivlekl i svoji budoucí manželku Radegundis, kterou po dovršení 21 let donutil ke sňatku. Po tom, co Chlothar zabil jejího bratra v roce 550 od něho uprchla do kláštera. Zemřela ve vysokém věku v roce 590, později byla kanonizována.

Po smrti Theobalda, vnuka svého bratra Theudericha v roce 555 a smrti bratra Childeberta v roce 558 se stal jediným vládcem Franské říše. Ke konci jeho vlády se proti němu postavil jeho syn Chram, za což byl Chlotharem upálen. Přemožen výčitkami odešel do Tours, kde prosil o odpuštění u hrobu svatého Martina z Tours. Krátce poté zemřel. Pohřben byl v klášteře sv. Medarda v Soissons.

Rodina

Chlothar měl celkem 7 manželek:

1. Ingunda – dcera krále Durynků Badericha, sňatek kolem roku 516, dožila se velice vysokého věku, zemřela v roce 590.

2. Gunteucha – sňatek kolem roku 524. Vdova po Chlotharově vlastním bratrovi Chlodomerovi. Neměli žádné děti.

3. Aregunda – sestra Ingundy, sňatek kolem roku 533 nebo 534.

4. Radegundis – dcera krále Durynků Bertachara (sestřenice Ingundy a Aregundy), byla odvlečena po vpádu Franků do Durynska a kolem roku 540 donucena ke sňatku. Později od manžela odešla a zbytek života strávila v klášteře. Neměli žádné děti.

5. Chunsina

  • Chram – zúčastnil se povstání proti svému otci

6. Neznámá

7. Waldrada Langobardská – dcera Wacha, krále Langobardů, vdova po králi Austrasie Theodobaldovi, s nímž měla dceru Theodelindu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. ↑ a b c Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  6. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  7. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  8. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  9. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  10. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  11. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  12. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  13. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  14. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  15. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  16. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  17. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.

Literatura

  • TURONENSIS, Gregorius. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků : dějiny v deseti knihách. Praha: Argo, 2006. Dostupné online. ISBN 978-80-7203-597-7. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Chlodomer		král v Orléans
524–558		Nástupce:
Guntram
Předchůdce:
Theobald		král v Reims
555–558		Nástupce:
Sigibert I.
přesunuto do Met
Předchůdce:
neobsazeno
titul naposledy držel Chlodvík I.		Franský král
558–561		Nástupce:
neobsazeno
další panovník Chlothar II.

Média použitá na této stránce

ClotaireIer Jean de Tillet-Recueil des rois de France.jpg
Clotaire Ier selon Jean Du Tillet, Recueil des rois de France (fr. 2848, f°20). Bibliothèque Nationale de France.
Peinture réalisée d'après la statue en métal de Clotaire Ier, représentant le roi assis sur un trône tenant un sceptre et la tête couronnée. La statue fut érigée après 1150 dans l'église Saint-Médard de Soissons. Ce monument fut détruit par les huguenots. Le roi est vêtu avec une dalmatique bleue semée de croissants d'argent.