Chlothar II.

Chlothar II.
král Neustrie, franský král
Portrét
Smlouva krále Chlothara II. a Lombardie
Doba vlády584629
Korunovace584 – král Neustrie
613 – franský král
Narození584
Úmrtí18. října 629 (ve věku 44–45 let)
PohřbenKlášter Saint-Germain-des-Prés
PředchůdceChilperich I.
NástupceDagobert I.
ManželkyHaldetruda
Bertruda
Sichilda
PotomciDagobert I., Charibert II. Franský, Emma z Austrasie, Merovech Franský, Berta a Svatá Énimie
RodMerovejci
DynastieMerovejci
OtecChilperich I.
MatkaFredegunda
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlothar II. také Chlotar, Clothar, Clotaire či Chlotochar nazývaný Veliký nebo Mladý (584?18. října 629 Paříž) byl králem Neustrie[1] v letech 584 až 613, od roku 613 pak král celé franské říše. Byl synem krále Chilpericha I. a jeho třetí manželky Fredegundy.[2]

Životopis

Na trůn byl dosazen již jako čtyřměsíční kojenec pod regentstvím své matky Fredegundy, která v neklidném období získala ochranu synova strýce Guntrama, který zemřel v roce 592. Fredegunda vedla do své smrti v roce 597 spor s Brunhildou s Austrasie. Po její smrti převzal moc třináctiletý Chlothar a ve sporu s královnou Brunhildou pokračoval. Spor vyústil v bitvu v niž Chlothar zvítězil a Brunhildu nechal brutálním způsobem popravit.[3] Vítězná bitva a poprava Brunhildy v roce 613 mu umožnila sjednotit Franskou říši pod jeho vládou. Stejně jako jeho otec vybudoval svou říši tím, že se zmocnil území po smrti ostatních králů. V roce 623 byl přinucen postoupit vládu nad Austrasií svému synovi Dagobertovi I.[4]

Jeho vláda byla podle současných měřítek dlouhá, během niž na pozadí sporů mezi Merovejci pokračoval úpadek královské moci vůči francouzské šlechtě i církvi. Na Pařížském ediktu v roce 614 potvrdil základní majetkové výsady šlechty tzv. Edictum Chlotharii, které znamenalo respektování pozemkového majetku, hrabata musela pocházet z místní šlechty. Částečného uznání svých nároků dosáhla i církev, a to volbou biskupů vedle králova jmenování. V roce 617 učinil z majordoma královského paláce doživotní funkci, což byl další krok zvýšující moc tohoto úřadu, kdy se z funkce majordoma domácnosti v průběhu 7. století stala funkce vládce za trůnem, což nakonec vedlo v roce 751 k sesazení dynastie Merovejců z trůnu.

Neobvykle pro merovejského panovníka je to, že praktikoval monogamii, i když předčasné úmrtí jeho žen znamenalo, že měl dohromady tři manželky. Byl spojencem církve, snad inspirovaný příkladem svého strýce Guntrama. S výjimkou popravy Brunhildy jeho vládě chybějí skandální zločiny, v podobě vražd spáchaných ve manželském vztahu či v boji o moc.

Ve čtyřicátém roce panování Chlothara II., v roce 624 přišel na území Slovanů franský kupec Sámo a stal se prvním známým vládcem západních Slovanů na území Čech.

Odkazy

Reference

  1. Přehled francouzských panovníků – Chlothar II.. https://www.valka.cz/Chlothar-II-t26411#95046 [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  2. Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí [online]. J. Otto, 1893 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  3. ŠEMBERA, František. Dějepis všeobecný: Dějiny středověké. I [online]. J. Otto, 1879 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  4. EFFROS, Bonnie; MOREIRA, Isabel. The Oxford handbook of the Merovingian world. New York, NY: Oxford University Press, 2020. 1168 s. Dostupné online. ISBN 9780190234188. S. 222. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
neobsazeno – titul naposledy držel
Chlothar I.
Franský král
613629
s Fredegundou (584597)
Nástupce:
Charibert II.
v Akvitánii
Předchůdce:
Chilperich I.
král Neustrie
584613
Nástupce:
Dagobert I.
v Austrasii a Neustrii

Média použitá na této stránce

Souscription de Clotaire II.jpg
Souscription de Clotaire II (584-629) au bas d'un diplôme de 625.
Clotaire II Lombards.jpg
Clotaire II in treaty with Lombards, from the Grandes Chroniques de France manuscript, 14th c.
Chlotar II. in Verhandlung mit den Lombarden, Handschrift Grandes Chroniques de France, 14. Jh.