Chloumecký hřbet
| Chloumecký hřbet | |
|---|---|
 Jižní strana hřbetu od Strašnovského lesa | |
| Nejvyšší bod | 367 m n. m. (U doubku) |
| Délka | 13 km |
| Rozloha | 44 km² |
| Nadřazená jednotka | Turnovská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Mladoboleslavská kotlina Jičíněveská pahorkatina Luštěnická kotlina Jabkenická plošina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Chloumecký hřbet na mapě Česka | |
| Horniny | jílovec, pískovec, slínovec |
| Povodí | Klenice, Vlkava |
| Souřadnice | 50°23′6″ s. š., 15°0′34″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chloumecký hřbet (někdy zván též Chlumecký hřbet či častěji jednoduše Chlum) je geomorfologický okrsek při jižním okraji Turnovské pahorkatiny ležící v okrese Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji. Území okrsku zvenčí vymezují sídla Mladá Boleslav na severozápadě, Domousnice na východě, Ledce na jihovýchodě a Dobrovice na jihu. Na hřbetu a zejména jeho svazích leží množství dalších menších sídel (obce a vesnice).
Charakter území
Hřbet tvoří rozvodí mezi Klenicí na severu a Vlkavou na jihu, rozvodnice probíhá při hraně příkřejšího zalesněného severního svahu. Na několika místech Chloumeckého hřbetu jsou příčná údolí se sezónními či trvalými drobnými toky, z nichž nejvýznamnější jsou Žerčický potok a Trnávka se soustavami rybníčků. V celém území je několik malých vrstevných pramenů a při úpatí svahů menší rybníky (u Jemník, Dolánek, Března). Hřbet je zalesněn ze 40%, především na obvodových svazích středně velkými lesy s převahou dubu a habru. Na severním svahu rostou bučiny a hojné borové a smrkové porosty, na jižních svazích jsou četnější sady a křoviny.
V západní části leží výrazný val Švédské šance – zbytky slovanského hradiště z 9. století a místo dalekých výhledů k západu. Další hradiště, a později i tvrz, stávaly o kilometr jižněji za vsí Chloumek v místě zvaném Na Hrádku – zachovaly se ale jen terénní nerovnosti. Na území hřbetu jsou vyhlášeny přírodní parky Chlum a Čížovky.[2][3][4]
Geomorfologické členění
Okrsek Chloumecký hřbet náleží do celku Jičínská pahorkatina a podcelku Turnovská pahorkatina. Dále se již nečlení. Hřbet sousedí s dvěma okrsky Turnovské pahorkatiny (Mladoboleslavská kotlina na severu, Jičíněveská pahorkatina na východě) a s dvěma okrsky Dolnojizerské tabule (Luštěnická kotlina na západě a jihu a Jabkenická plošina na jihovýchodě).[1]
Významné vrcholy
Nejvyšším bodem Chloumeckého hřbetu je vrchol U doubku (367 m n. m.).
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Chráněná území na Boleslavsku [online]. [cit. 2013-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-05.
- ↑ Chloumek u Mladé Boleslavi [online]. [cit. 2013-09-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chloumecký hřbet na Wikimedia Commons - Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Poloha Chloumeckého hřbetu v rámci České republiky.