Chlum Svaté Maří

Chlum Svaté Maří
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
Znak obce Chlum Svaté Maří
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSokolov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel297 (2022)[1]
Rozloha4,70 km²[2]
Katastrální územíChlum Svaté Maří
Nadmořská výška539 m n. m.
PSČ357 09
Počet domů131 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí J. W. Goetheho 26
Chlum Svaté Maří
357 09 Habartov
chlum_sv_mari@volny.cz
StarostaKarel Slobodník
Oficiální web: www.chlumsvatemari.cz
Chlum Svaté Maří na mapě
Chlum Svaté Maří
Další údaje
Kód obce560375
Kód části obce51624
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha svatého Jana Nepomuckého
Pamětní deska, upomínající na opakovaný pobyt německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goethe

Obec Chlum Svaté Maří (německy Maria Kulm, v letech 1960 až 1990 Chlum nad Ohří) se nachází v západních Čechách na SokolovskuKarlovarském kraji na okraji Sokolovské pánve v podhůří Krušných hor. Žije zde 297[1] obyvatel.

Obec je známá konventem řádu Křižovníků s červenou hvězdou a poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Odehrává se zde děj nesmírně populární divadelní hry Loupežníci na Chlumu[4] z roku 1814 od Heinricha Cuno.

Název

Většina historiků předpokládá, že základem pojmenování bylo slovanské slovo chlum ve významu kopec nebo pahorek. Oblast horního Poohří byla až do raného středověku řídce osídlena slovanským obyvatelstvem, jež brzy vystřídalo německé etnikum. Původní německé pojmenování (Kulm) vychází ze slova chlum. Teprve od poloviny 17. století se vyskytuje v podobě Maria Kulm, podle poutního místa zasvěcené Panně Marii. Název Drsného Chlumu, jehož zástavba těsně navazovala na Chlum Svaté Maří, pochází z poloviny 17. století, a to v podobě Rauenkulm. Nejstarším doloženým místním názvem v obci Chlum Svaté Maří je název osady Rusov v ustálené podobě Reissengrün. Teprve na počátku 19. století vznikla při vrcholu Zeleného vrchu osada Svatá Maří Pomocná, v podobě Mariahilfsberg. Název osady vycházel z polohy na kopci nad mariánským poutním místem a k poctění pomáhající Matky Boží. České názvy lokalit Chlum Svaté Maří, Drsný Chlum a Svatá Maří Pomocná byly po dřívějších pokusech o počeštění vytvořeny úředně v roce 1923 a používaly se zároveň vedle německých názvů. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu; v tomto období byly české místní názvy v pohraničí zrušeny, obnoveny byly až po skončení druhé světové války. Při tom dostala také české jméno osada Rusov. Roku 1960 došlo z ideologických důvodů k přejmenování Chlumu Svaté Maří na Chlum nad Ohří. K původnímu názvu Chlum Svaté Maří se obec vrátila 1. září 1990.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. Vznik územního celku obce je poměrně složitý. Tvoří jej území čtyř původně samostatných lokalit a to Chlumu Svaté Maří, Drsného Chlumu, Svaté Maří Pomocné a Rusova. Teprve v letech 1922 a 1923 se sloučily do jedné obce.[5]

Velká část území v okolí Zeleného vrchu byla ve 14. století v držení šlechtického rodu Reissengrünerů. Počátky jsou spojeny s Rusovem, tehdy Reissengrün, kde se zřejmě nacházelo sídlo Reissengrünerů.[5]

V letech 1850–1910 se obec jmenovala jen Chlum v okrese Falknov, v roce 1921–1930 obec Chlum Svaté Maří v okrese Falknov nad Ohří, v roce 1931–1950 obec Chlum Svaté Maří, v okrese Falknov nad Ohří, v roce 1950 obec Chlum Svaté Maří v okrese Sokolov, v roce 1961–1990 obec Chlum nad Ohří v okrese Sokolov, v roce 1991 Chlum Svaté Maří v okrese Sokolov.[6]

Obyvatelstvo

Časová posloupnost osídlování není přesně známá. Nejstarší písemné zmínky o místních osadách jsou časově značně vzdálené o doby jejich založení. Dobový zájem o mariánský kult ve 14. století přispěl k nárůstu obyvatel. Přicházelo mnoho poutníků, kterým zdejší obyvatelstvo poskytovalo ubytovací a pohostinské služby. K výraznějšímu populačnímu nárůstu došlo v 19. století v souvislosti s rozvojem hospodářství a nárůstem pracovních příležitostí. Až do vzniku Československa zde žilo pouze německé obyvatelstvo. Poté přicházeli z vnitrozemí i Češi, ale v dalších letech rostl jejich počet jen nepatrně. Statistické údaje ze sčítání obyvatel uvádějí, že v roce 1921 žilo v Chlumu Svaté Maří 31 Čechů, v roce 1930 to bylo 35 Čechů. Po druhé světové válce byla od 16. dubna 1946 do 18. února 1947 odsunuta většina německého obyvatelstva. Odsun změnil stav osídlení obce a jeho národnostního složení. Z nuceného vysídlení Němců byli vyňati lidé označovaní tehdy jako specialisté, nepostradatelní pro chod národního hospodářství. Zůstal zde proto značný počet německých horníků a tak Němci nadále tvořili většinu místního obyvatelstva. Na základě dekretu prezidenta republiky byl německým obyvatelům zkonfiskován veškerý nemovitý majetek. Až později mohli němečtí obyvatelé, kteří zde zůstali a jimž bylo uděleno československé státní občanství, dostat zpět užívanou část svého majetku do vlastnictví. Od roku 1953, kdy zdejší Němci získali ze zákona československé státní občanství, mohli požádat o navrácení části svého majetku.[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 870 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci, 861 Němců a sedm cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů Chlumu Svaté Maří (bez místních částí)[8]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel8748438008818348701 505668638472326283298301
Počet domů11212012011311711521821514911388115117127
Vývoj počtu obyvatel a domů Chlumu Svaté Maří (včetně zaniklých osad Drsný Chlum, Rusov a Svaté Maří Pomocné)[8]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel1 4691 3791 3331 4651 5161 5531 543688642472326283298301
Počet domů19420320719820420122121914911388115117127

Pamětihodnosti

  • Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
  • gotická soška sedící Panny Marie Chlumské (zvaná též Kulmská, Kulmenská) ze 14. století
  • Proboštství svaté Maří Magdalény
  • Smírčí kříž
  • Socha Ecce Homo
  • U zaniklé osady Rusov, která se nacházela u silnice z vesnice do Bukovan, stál ve 14. století na neznámém místě hrad Rusov zmiňovaný v letech 1318 a 1370.[9]
  • Pomník Johanna Michaela Kahlera

Zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Jak to bylo s Loupežníky na Chlumu [online]. Horydoly.cz. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. a b c d VLASÁK, Vladimír. Dějiny obce Chlum Svaté Maří. Chlum Svaté Maří: Obec Chlum Svaté Maří, 2005. 41 s. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 187. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Chlum sv. Maří. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 238. 
  8. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 3. 
  9. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rusov, s. 488. 
  10. ŠULA, Michal; MARŠÁL, Adam. Fotky: Taková byla sudetoněmecká pouť usmíření v Chlumu Svaté Máří. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-06-07 [cit. 2022-06-07]. Fotogalerie. Dostupné online. 

Literatura

  • DÖRFFEL, Friedrich. S. Maria Culm : Das ist, Gründtliche HISTORIA dess Wunder S. MARIAE zu CULM [online]. Kayserlich-Academischen Buchdruckerey, 1651. Dostupné online. (německy) 
  • VLASÁK, Vladimír. Dějiny obce Chlum Sv.Maří. [s.l.]: Obec Chlum Svaté Maří Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chlum Svate Mari CZ CoA.svg
Znak obce Chlum Svaté Maří, okres Sokolov. V patě modrého štítu zelené trojvrší, prostřední vrch vyšší. Nad ním červená šestihrotá hvězda převýšená červeným rovnoramenným křížem s rozšířenými konci ramen.
I10 876 Goethe-Gedenktafel.jpg
Autor: Falk2, Licence: CC BY-SA 4.0
Zur Erinnerung an seinen Aufenthalt in den Jahren 1806, 1807, 1808 und 1812
Chlum Svate Mari SO CZ.png
Poloha obce Chlum Svaté Maří v rámci okresu Sokolov a správního obvodu obce s rozšířenou působností Sokolov.
Chlum svaté Máří socha sv. Jana Nepomuckého.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 3.0
Chlum svaté Maří, socha sv. Jana Nepomuckého