Chlumec nad Cidlinou (hrad)
Chlumec nad Cidlinou | |
---|---|
Hrad na Merianově rytině | |
Základní informace | |
Výstavba | 2. polovina 15. století |
Zánik | 1965 |
Poloha | |
Adresa | Chlumec nad Cidlinou, Česko |
Souřadnice | 50°9′8,81″ s. š., 15°27′44,96″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlumec nad Cidlinou je zaniklý vodní hrad, který stával ve stejnojmenném městě v okrese Hradec Králové. Založen byl ve druhé polovině 15. století. V roce 1521 hrad získali Pernštejnové, kteří jej nechali razantně přestavět. V průběhu 17. století ztratil svou pevnostní funkci a stal se rezidencí rodu Kinských, kterou zůstal až do výstavby zámku Karlova Koruna. Starý hrad poté sloužil jen k hospodářským účelům a ve druhé polovině 20. století byl zbořen.
Historie
Hrad byl zřejmě založen ve druhé polovině 15. století, pravděpodobně v sedmdesátých až osmdesátých letech za Samuela z Hrádku a Valečova.[1] V roce 1521 hrad koupil Vojtěch z Pernštejna, který objekt výrazně přestavěl: kolem hradu bylo vybudováno raně renesanční opevnění s velkými zemními rondely.[1] V roce 1547 přešel hrad pod královskou komoru, která jej spravovala až do roku 1611 a nechala znovu upravit (v letech 1570–1572 probíhala přestavba podle návrhu Ulrica Aostalliho[2][3]) a také zde roku 1579 nechala na základě rozhodnutí císaře Rudolfa II. vybudovat pivovar.[4]
Za třicetileté války bylo opevnění objektu dále posilováno, i přesto byl ale významně poškozen: byl dobyt roku 1634 Sasy a roku 1639 Švédy. V průběhu 17. století bylo zbourána věž i opevnění, hrad byl postupnými stavebními úpravami přeměněn na zámek (zámecký charakter začal získávat hrad již v průběhu Aostalliho přestavby v 16. století) a stal se rezidencí rodu Kinských. Objekt neztratil na významu ani výstavbou nového zámku Karlova Koruna (vybudováno 1721–1723), o čemž svědčí návštěva císařovny Marie Terezie na hradě v roce 1743.[5] Až roce 1745 byl hrad zničen požárem natolik, že už byl pak využíván jen k hospodářským účelům.[6] V roce 1925 získalo hrad na základě pozemkové reformy do majetku město.[5] Přestože některé zdroje uvádějí, že zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956,[7] byl ještě v 1956 roce hrad prozkoumán, zaměřen, byly zabezpečeny jeho střešní krytiny a provedeno provizorní odvodnění. V roce 1957 pak vypracoval architekt Karel Kotas projekt rekonstrukce v souvislosti s uvažovaným umístěním muzea selských bouří. K tomu ale nikdy nedošlo. Definitivní demolice zbytků starého hradu byla provedena v Akci Z v roce 1964.[8]
Lokalita
Hrad byl situován mezi dnešními ulicemi 9. května a U Starého hradu (název ulice je připomínkou existence hradu v těchto místech). Na domě v ulici 9. května č. 151 je umístěna informační tabulka s historií vodního hradu.[6]
Stavební podoba
Stavební podoba původního hradu z 15. století je nejasná. Z rané stavební fáze se až do dvacátého století dochovalo východní křídlo paláce, který měl půdorys ve tvaru písmene L. Na styku obou křídel byla během pernštejnské přestavby postavena štíhlá věž.[1] Pernštejnové nechali také vybudovat tzv. rondelové opevnění.[1] Rondelový systém byl obzvlášť účinný u pevnostních staveb situovaných v rovině, protože umožňoval maximální využití výhod dělostřelby. Obrana chlumeckého hradu byla navíc posílena vodním příkopem, který hrad obklopoval.[5] V té době byl chlumecký hrad společně s Kunětickou Horou, Pardubicemi a Tovačovem jedním z nejkvalitnějších dělostřeleckých opevnění ve střední Evropě.[1]
Hrad v umění
Vodní hrad Chlumec nad Cidlinou je přehledně zobrazen na vedutě italského fortifikačního inženýra Carla Cappiho vytvořené rytcem Mathäem Merianem roku 1640. Na rytině je nápis Das Schloss Chlumnitz in Böhmen, welches die Kays. den Schweden mit Gewalt abgenohmen im Februario 1640. (Zámek Chlumec v Čechách, který byl císařskými Švédům násilím odebrán v únoru 1640).[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Chlumec nad Cidlinou, s. 210–211.
- ↑ AOSTALLI de Sala Ulrico 1525-10.5.1597 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Chlumec nad Cidlinou - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c Fotografie – Chlumec nad Cidlinou / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrad (zámek) Chlumec nad Cidlinou / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Hrad Chlumec nad Cidlinou. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Podrobná historie muzea: Informační centrum Chlumec nad Cidlinou. ic.chlumecnc.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ 30leta valka. www.30letavalka.eu [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05.
Literatura
- KUČA, Karel. Vodní hrad v Chlumci nad Cidlinou. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica bohemica 3. Praha: Archeologický ústav AV, 1993. ISBN 80-901026-6-2. ISSN 1211-6831. S. 151–178.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Chlumec nad Cidlinou – hrad, s. 148–150.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Veduta Chlumce nad Cidlinou z roku 1640