Chlupáček zední

Chlupáček zední
Chlupáček zední (Pilosella officinarum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	chlupáček (Pilosella)
Binomické jméno
Pilosella officinarum Vaill., 1754
Synonyma
Hieracium pilosella (jestřábník chlupáček)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlupáček zední (Pilosella officinarum), též známý jako jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), je vytrvalá žlutě kvetoucí bylina z čeledi hvězdnicovitých, zástupce taxonomicky obtížného rodu chlupáček.

Obvejčitě kopinaté listy vyrůstají v přízemní růžici; na rubu jsou bíle plstnaté, na svrchní straně výrazně štětinatě chlupaté; vytrvávají zelené po celý rok. Z úžlabí listů růžice vyrůstají dlouhé, kořenující, olistěné výběžky. Stonky jsou bezlisté, vysoké 5 až 30 cm, nesoucí vždy pouze jeden úbor. Květenství obsahuje pouze jazykovité květy; opylovány jsou hmyzem nebo též samosprašně. Korunní lístky jsou žluté, na vnějších okrajích úboru někdy červenavě proužkované. Kvete od května do října, po odkvětu vytváří hnědé až černé nažky^[1] s šedobílým, křehce lámavým chmýrem.^[2]

Je hojný na sušších loukách, pastvinách, mezích, podél cest, ve světlých lesících (teplomilné doubravy apod.) a skalních výchozech, též na kyselých písčinách a vřesovištích, a to od nížin do hor. Preferuje slunná stanoviště a sušší a živinami chudé půdy, co do půdní reakce je to generalista, častěji rozšířený na mírně kyselých půdách. Nesnáší zastínění a vlhko.^[3] Rozšířen ve velké části Evropy, v severní Asii a sekundárně též v Severní Americe.^[4][5]

Jeho kvetoucí nať se občas sbírá jako léčivá droga na srdeční potíže a při zánětech, v lékařství se používá zřídka.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřábník chlupáček na Wikimedia Commons