Chořelice
| Chořelice | |
|---|---|
 Letecký snímek Chořelic | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Litovel |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′28″ s. š., 17°4′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 313 (2021)[1] |
| Katastrální území | Chořelice (2,16 km²) |
| PSČ | 784 01 |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Chořelice | |
| Další údaje | |
| Kód k. ú. | 652784 |
| Kód ZSJ | 52787 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chořelice (německy Korzelitz) je dřívější osada, dnes základní sídelní jednotka a katastrální území města Litovel (na jeho jižním okraji) v Olomouckém kraji. Žije zde 313 obyvatel. Předsedou osadního výboru je Ing. Vladimír Vaněk.
Jméno
Původní jméno vesnice bylo Chořelúc (mužského rodu, v nejstarším dokladu z 1371 zapsáno jako Chorzielucz) a bylo odvozeno od osobního jména Chořelút (v němž byla obsažena přídavná jména ch(v)orý – "hubený" a lútý – "lítý"). Význam místního jména byl "Chořelútův majetek". Po provedení hláskové změny ú > í vznikla podoba Chořelíc, která se brzy změnila na Chořelice podle jmen jiných osad s tím zakončením. V místním nářečí se do 20. století udrželo jednotné číslo v podobě Chořelec, které občas proniklo i do písemných záznamů (např. 1751 Korželetz).[2]
Historie
Od 14. století byly Chořelice zeměpanským majetkem. V 16. století se staly součástí města Litovel. Úplná integrace k městu proběhla roku 1975. Vesnice byla původně zemědělskou obcí, z průmyslové výroby se zde vyráběly pouze cihly.
V roce 2004 Chořelice zasáhlo tornádo.
V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených vesnic byly i Chořelice.[3] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[4]
Zajímavosti
Chořelice jsou starobylá obec slovanského původu, což dosvědčuje název a poslední archeologické vykopávky. Uprostřed obce je krásná náves s kaplí a mnoha typickými hanáckými grunty. Vzhled obce ale narušuje město Litovel svým průmyslovým předměstím.[zdroj?]
Nedaleko obce je v místě bývalé cihelny motokrosový areál, kde se pořádaly známé superkrosové závody. FC Chořelice hrají 2. ligu v malém fotbalu, okresu Olomouc. Působí zde také Sbor dobrovolných hasičů Chořelice.
Symboly
Znak
Vlajka
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 323.
- ↑ KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chořelice na Wikimedia Commons - Satelitní mapa Chořelice
- Sbor dobrovolných hasičů Chořelice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pohlednice zobrazující nádraží Litovel-Chořelice (v roce 2017 Litovel-Předměstí) a železniční most v Litovli.
%2c_vlajka.jpg)
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Chořelice, dřívější osada, dnes základní sídelní jednotka a katastrální území města Litovel.
Autorem vlajky je Zdeněk Kubík.
Modrý pruh: zdejší rameno Moravy. Oheň coby možné mluvící znamení (Zhořelice) a atribut patrona místní kaple sv. Floriána.
Popis: List tvoří pět vodorovných pruhů, zelený, žlutý, modrý, žlutý a červený, v poměru 10:1:2:1:10. V horním pruhu mezi bílou radlicí a krojidlem žlutý obilný klas se dvěma listy. V dolním pruhu žlutě lemovaný červený oheň. Poměr šířky k délce listu je 2:3.%2c_znak.jpg)
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Chořelice, dřívější osada, dnes základní sídelní jednotka a katastrální území města Litovel.
Autorem znaku je Zdeněk Kubík.
Ikonografický význam znaku je zřejmý: Horní zelené pole štítu v barvě naděje je zvláště ve spojení s obecnými čili všeobecně známými figurami stříbrné (tj. bílé) radlice a krojidla pluhu i zlatého (tj. žlutého) obilného klasu, převzatými z barokních vesnických pečetí, historickou připomínkou zemědělského původu, ale i místní chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Heroldská a tedy geometrická figura modrého vlnitého břevna jasně evokuje zdejší rameno řeky Moravy, protékající úrodným pásem Hané a proto ve zlatém (tj. žlutém) dolním poli štítu, obdobně jako ve třetím poli čtvrceného znaku Olomouckého kraje. Obdobně pak další heroldská figura červené cihlové zdi symbolizuje lokální průmyslovou tradici (cihelny).
Nejvýraznější obecnou figurou je však bezpochyby oheň, který je nejenom tzv. atributem sv. Floriána, patrona výstavné chořelické kaple i aktivních hasičů, ale také tzv. mluvícím znamením na základě možného původ názvu od „hoření“ (ve smyslu známého latinského rčení „nomen omen“ neboli „jméno znamení“).
Blason (tj. odborný heraldický slovní popis):
Zeleno-zlatě zvýšeně dělený štít. V horním poli mezi stříbrnou radlicí a krojidlem zlatý obilný klas se dvěma listy. V dolním poli modré vlnité břevno nad stříbrně spárovanou červenou cihlovou zdí se zlatě lemovaným červeným ohněm.