Choceňský tunel

Choceňský tunel
Tunel u Chocně, portál směrem ku Praze
Základní informace
Stát	Česko Česko
Provozní délka	255,9 m
Lokalizace
Souřadnice	49°59′46,58″ s. š., 16°13′49,39″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Choceňský tunel
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Choceňský tunel byl železniční tunel na katastrálním území Choceň na úseku trati Praha – Česká Třebová mezi stanicemi Choceň a Brandýs nad Orlicí (ve východní části železniční stanice Choceň) v km 270,400–270,656. Byl nejstarším železničním tunelem na území dnešního Česka.^[1]

Železniční trať c. k. Olomoucko-pražské státní dráhy byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území.^[2] Na jejím úseku byly postaveny tři tunely. Jedním z nich byl tunel, který byl proražen přes skálu před Chocní. Stavba dráhy z České Třebové do Chocně byla zahájena v červenci 1843. V březnu 1843 byly zahájeny práce na tunelu a ražba byla ukončena 4. března 1844. Vyzdění a zaklenutí tunelu bylo započato 23. července 1844 a práce byly ukončeny slavnostním osazením posledního klenáku 17. července 1845.^[3]

Po druhé světové válce bylo zjištěno poškození tunelu a bylo rozhodnuto o jeho snesení a nahrazení hlubokým zářezem. Práce na snesení byly zahájeny v roce 1947 a ukončeny v roce 1950.^[1]

Projekt tunelu vypracoval vrchní inženýr Jan Perner, vedením stavby byl pověřen vrchní inženýr Karel Keissler. Na výstavbě se podílely firmy Vojtěcha Lanny staršího a bratří Kleinových. Tunel dlouhý 248 m byl ražen v nadmořské výšce 295 m^[4] v křídových sedimentech jizerského souvrství (turon), které je tvořeno opukami a pískovci. Na severní stěně zářezu je možné sledovat úklony jednotlivých vrstev.^[5] Z důvodu značného zvětrání opuky byl skalní masív nestabilní, a proto musel být tunel vyzděn a zaklenut kamennými kvádry. Novogotické portály byly ozdobeny přímou římsou s obloukovým vlysem a cimbuřím.^[2][1]

Před stavbou zářezu v letech 1947–1950 byl tunel vyztužen železnými skružemi a sloužil jako štola k odsunu odstřelené horniny. Zářez byl v letech 1950–1953 vyzděn betonovými obkladními zdmi s galeriemi vysokými šest metrů s odvodňovacími kanály, které zpevňují opukovou stěnu a chrání trať před vypadávajícími kameny.^[2] Svah nad zdí je ještě zajištěn drátěnými sítěmi.^[5]

Mezi stanicí a tunelem byl most, který byl při rekonstrukci tratě snesen a nahrazen novým.^[2] Nad zářezem byl v roce 1950 postaven železobetonový most o jednom poli. Vede přes něj silnice II/315.^[6]

• Při ražbě tunelu byly nalezeny v hloubce 34 až 38 metrů pod povrchem úlomky ryzího železa. Po prozkoumání odborníky té doby i současnými (naposledy v roce 1981)^[7] se nepodařilo objasnit původ úlomků. Nalezeno bylo šestnáct úlomků, z nichž největší vážil asi sto gramů. Úlomky jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.^[8][9]

• S tunelem je také spojována smrt Jana Pernera, který byl 9. září 1845 těžce zraněn po výjezdu z tunelu před vjezdem do stanice Choceň. Těžkému zranění druhý den podlehl.^[3][4]

• 
  Pohled do choceňského zářezu
• 
  Portál od Olomouce

• Seznam železničních tunelů v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Choceňský tunel na Wikimedia Commons