Chomoutov

Chomoutov
	Dalimilova ulice v Chomoutově
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Olomouc
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′28″ s. š., 17°13′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 070 (2021)
Katastrální území	Chomoutov (3,84 km²)
PSČ	783 35
Počet domů	335 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chomoutov
Další údaje
Kód části obce	52418
Kód k. ú.	652415
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chomoutov (německy Komotau) je historická obec, nyní městská čtvrť a katastrální území statutárního města Olomouce, kde žije asi 1 tisíc obyvatel. Leží cca 5 km severně od centra města.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Chomútovici, které bylo odvozeno od osobního jména Chomút a znamenalo „Chomútovi lidé“. Počátkem 14. století došlo ke změně přípony na Chomútov (taková změna je ze stejné doby doložena i odjinud), třebaže starší podoba Chomútovice se ještě nějaký čas používala souběžně (doklad z roku 1536). Německé jméno vzniklo z českého.^[3]

Historie

Chomoutov se připomíná poprvé v roce 1078 (Chomutowiczi) jako majetek kláštera Hradisko. Šlo o nevelkou osadu, většinu jejího území tvořil lužní les. Klášter zde v 16. století založil tři rybníky, z nějž získával ryby. Po zrušení kláštera v roce 1783 jeho majetek převzal náboženský fond a od něj Chomoutov v roce 1824 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ne na dlouho, v roce 1850 se Chomoutov stal samostatnou politickou obcí, místní velkostatek ale stále patřil rodu Saint Genois, kteří vykáceli téměř celý původní les, později byl v majetku Lichtenštejnů. Farností místní obyvatelé spadali pod sousední Horku nad Moravou, v Chomoutově byla v roce 1835 postavena jen kaplička Navštívení Panny Marie.^[4]

Silné vazby s touto obcí posilovalo také to, že v Horce byla četnická stanice, pošta, železnice a až do roku 1872 také škola pro chomoutovské děti. Chomoutov z Horky získával i elektrický proud a obě obce měly několik společných spolků, např. Orel, naopak v roce 1886 došlo k založení místního hasičského spolku. Vzhledem k existenci silného velkostatku řada zdejších občanů hledala práci jinde, např. v hutích ve Štěpánově či v řepčínských železárnách, což vedlo k silné pozici socialistických stran. Po vzniku republiky také mnoho Chomoutovských (44 %) opustilo římskokatolickou církev a vstoupilo do nově založené Církve československé, přičemž její farní úřad byl od roku 1934 opět v Horce.^[5]

Chomoutov byl i přes to k 1. červenci 1974 sloučen s Olomoucí, která se již dříve vzhledem k nebezpečí záplav o zdejší území zajímala a např. v letech 1909–1913 se podílela na regulaci toku řek Moravy a Oskavy, účastnila se budování stavidel, prokopání spojovacího kanálu s Mlýnským potokem apod.^[6] Místní jezero, postupně vzniklé na místě dřívější těžby písku, bylo v roce 1973 vyhlášeno přírodní rezervací. Roku 1997 zasáhly celou čtvrť rozsáhlé povodně.

Vývoj Chomoutova podle sčítání lidu^[7]^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Obyvatel	326	332	425	488	500	601	836^{[p 1]}
Domů	45	53	59	72	76	86	141
Rok	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatel	792	900	890	882	777	933	1007
Domů	180	207	219	233	251	293	335

↑ Z toho 824 osob národnosti československé, 8 německé a 4 ostatních.^[9]

Zajímavosti

Chomoutovské jezero (160 ha)
kaplička Nanebevzetí Panny Marie
Chomoutovský dub
pivovar Chomout

Služby a sport

V městské části se nachází zubní ordinace, pekařství, knihovna, zahradnictví, kadeřnictví a manikúra.

V centrální části Chomoutova byl v roce 2022 vybudován nový park s altánem a prostory pro konání společenských akcí. V budově hasičské zbrojnice se konají pravidelné lekce jógy a cvičení. Fotbalový klub TJ Sokol Chomoutov založen v roce 1931, hraje od sezony 2018/19 v 1.A třídě Olomouckého kraje.

Doprava

Chomoutovem prochází silnice II/446.

Spojení hromadnou dopravou zajišťuje autobusová linka DPMO č. 20 a příměstská linka č. 364.

Fotogalerie

Kaplička
Hospoda
Hasičská zbrojnice
Chomoutovské jezero
Chomoutovský dub
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Pomník padlým

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 321.
↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 107–109. Dále jen „Tichák (2000)“.
↑ Tichák (2000), str. 109, 110.
↑ Tichák (2000), str. 95, 110, 111.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chomoutov na Wikimedia Commons
Komise městské části č. 5 Chomoutov Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.
Chomoutov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Sokol Chomoutov Archivováno 12. 6. 2009 na Wayback Machine.
Chomoutovské jezero

[10] Z toho 824 osob národnosti československé, 8 německé a 4 ostatních.^[9]

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 321.

[4] TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 107–109. Dále jen „Tichák (2000)“.

[5] Tichák (2000), str. 109, 110.

[6] Tichák (2000), str. 95, 110, 111.

[7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.

[Lexikon2013-8] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.

[9] Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[p 1]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály