Chorvatština

Chorvatština (hrvatski jezik)
Croatian dialects in Cro and BiH 1.PNG
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníChorvatsko, Rakousko, Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Itálie
Počet mluvčích5,6 milionů[1]
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorRada pro normalizaci standardního chorvatského jazyka
Úřední jazyk

Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko


BurgenlandBurgenland Burgenland
RakouskoRakousko Rakousko
Molise ItálieItálie Itálie
Kódy
ISO 639-1hr
ISO 639-2scr (B)
hrv (T)
ISO 639-3hrv
EthnologueCRX
Wikipedie
hr.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chorvatština (1380 - 1400)

Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí. V podstatě jde o jiný název pro variantu[2] srbochorvatštiny užívanou v Chorvatsku, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.

Historie

Chorvatština je spolu se slovinštinou, bosenštinou a srbštinou jedním z několika jazyků západní větve jihoslovanských jazyků. Její rozvoj byl ovlivněn cizími jazyky, například italštinou (převážně v dialektech čakavského nářečí), němčinou, maďarštinou, či srbštinou. Za významné chorvatské literární památky jsou považovány také i právní texty, stejně jako mnohá díla vzniklá v atmosféře vrcholného středověku. V 19. století procházelo území dnešního Chorvatska obrozeneckým procesem. Tzv. ilyrské hnutí prosazovalo myšlenku jednotného jihoslovanského jazyka. Pojem ilyrský brzy nahradil chorvatský a ještě později v souvislosti s dalšími událostmi pak srbochorvatský. V roce 1850 podepsali chorvatští jazykovědci spolu se srbskými vídeňskou jazykovou dohodu, na základě které měl vzniknout jeden jazyk jak pro Chorvaty, tak i Srby. Její realizaci však umožnilo až politické sjednocení obou zemí po první světové válce v roce 1918.

V rámci srbochorvatského jazyka, který jako konstrukt disponoval bohatou hierarchickou strukturou dialektů, nářečí a forem tvořil dnešní chorvatský jazyk tzv. „západní variantu“. V 2. polovině 20. století se však s chladnutím srbsko-chorvatských vztahů myšlenka jednoho jazyka ukázala jako velmi problematická. Srbové a Chorvati si sice vzájemně rozumí a lexikální, či morfologické odlišnosti jsou velmi malé,[3] nicméně existují a přesahují ty, které by bylo možné považovat za rozdíly nářeční. Během tzv. chorvatského jara požadovali četní intelektuálové ustanovení samotného chorvatského jazyka. Dokument, který vyšel pod názvem deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka[4] se stal jejich hlavní zbraní proti politice bratrství a jednoty komunistické Jugoslávie. Chorvaté do ústavy své svazové republiky ukotvili v roce 1974 jako oficiální jazyk chorvatský s tím, že to je lidový jazyk jak Chorvatů tak i Srbů v zemi. Koncem 80. let dostala myšlenka společného srbochorvatského jazyka ohromné rány a po válkách v 90. letech a rozpadu Jugoslávie byla kodifikována samotná chorvatština.

V 90. letech v souvislosti s vypjatou nacionální rétorikou nabyly v chorvatském jazyce na významu puristické trendy;[5] mnohé staré výrazy začaly být nahrazovány nově vytvářenými s odůvodněním, že je třeba očistit jazyk jak od slov původu neslovanského, tak ale i srbského.[6] Řada z těchto nových výrazů se v běžné každodenní řeči ujala, jiné nikoliv.

Nářečí

Chorvatština má celou řadu podob: tři nářečí (čakavština, kajkavština a štokavština – poslední uvedená je základem moderního spisovného jazyka) a tři reflexy staroslověnské hlásky jaťijekavský (dominantní), ikavský (v oblasti Dalmácie) a ekavský (v oblasti východní Slavonie, k srbským hranicím). Každé ze tří uvedených nářečí se ještě dělí na celou řadu dalších. Rozdíly mezi jednotlivými dialekty jsou obrovské; oficiální podoba jazyka se od lidové mluvy v některých regionech velmi odlišuje a například Chorvat z Dubrovníka si s Chorvatem z okolí Bratislavy (kde žije na rakouském území méně početná chorvatská menšina) ne zcela rozumí. Chorvati v italské Molise hovoří molisko-chorvatským nářečím.

Užití

Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny). Kromě toho je jedním z oficiálních jazyků Bosny a Hercegoviny a užívá se také i ve Vojvodině, kde žije chorvatská menšina.

Pravopis

Psaní velkých a malých písmen

Oproti češtině se zde pravidla neliší.

Lidská jména

Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen

Tituly

Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić

Zvířata

Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka

Příslušníci národů, kontinentů a států

S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů – Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (Australijanac nepřipadá v úvahu)
Příslušníci států a národů – Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka
Příslušníci regionů – Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac
Příslušníci žup, krajů – Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)

Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica)
Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski

Zeměpis

Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija
Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar
Přírodní úkazy se píší s velkým: Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad

Události, období a instituce

Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba
Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti
U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica

Roky

Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou.

  • 1987.
  • 7. srpnja 2004.

Někdy se také píše zkratka „g.“ (= roku …), např. 15. ožujka 1995. g.

Přechylování příjmení

V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení zakončena na souhlásku (starší, posesivní koncovka -ova vymizela v 18.–19. století).

  • České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová
  • Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić

Běžně se přechylují příjmení v mužském rodě zakončena na -ski.

Abeceda

A aB bC cČ čĆ ćD dĐ đ
Dž džE eF fG gH hI iJ j
K kL lLj ljM mN nNj njO o
P pR rS sŠ šT tU uV v
Z zŽ ž(ie)(ŕ)

Výslovnost

Výslovnost chorvatské abecedy je podobná jako v češtině. Zápis nicméně více odpovídá výslovnosti. Například slovo „otac“ (česky „otec“) se ve druhém pádě píše i čte „oca“, srov. české „otce“. Na rozdíl od češtiny zde psaná podoba následuje hláskovou redukci mluveného jazyka.

Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku )

  • ć měkké vyšší „č“
  • č tvrdé nižší „č“
  • đ se čte jako měkčí „dž“
  • se čte jako tvrdé „dž“
  • h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“)
  • i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale podobně jako v němčině např. slovo: niemand. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) – di, ti, ni – čteme jako dy, ty, ny.
  • nj se čte jako „ň“
  • lj se čte jako „ľ“

Gramatika

Podstatná jména

Skloňování

Chorvatština má sedm sedm pádů stejně jako čeština.

  • jednotné číslo
Pádmaskulinummaskulinumfemininumfemininumfemininumneutrum
 datumvojákženamoudrostslovovesnice
1.Nominativdatumvojnikženamudrostriječselo
2.Genitivdatumavojnikaženemudrostiriječisela
3.Dativdatumuvojnikuženimudrostiriječiselu
4.Akuzativdatumvojnikaženumudrostriječselo
5.Vokativdatumevojničeženomudrostiriječiselo
6.Lokálo datumuo vojnikuo ženio mudrostio riječio selu
7.Instrumentáls datumoms vojnikomsa ženoms mudrosti/-ošćus riječi/riječjusa selom
  • množné číslo
maskulinummaskulinumfemininumfemininumfemininumneutrum
 datavojáciženymoudrostislovavesnice
Nominativdatumivojniciženemudrostiriječisela
Genitivdatumavojnikaženamudrostiriječisela
Dativdatumimavojnicimaženamamudrostimariječimaselima
Akuzativdatumevojnikeženemudrostiriječisela
Vokativdatumivojniciženemudrostiriječisela
Lokálo datumimao vojnicimao ženamao mudrostimao riječimao selima
Instrumentáls datumimas vojnicimasa ženamas mudrostimas riječimasa selima

Zájmena

Osobní zájmena

 tyon/onoonamyvyoni/ony/ona
Nominativjation/onoonamivioni/one/ona
Genitivmene, metebe, tenjega, ganje, jenasvasnjih, ih
Dativmeni, mitebi, tinjemu, munjoj, jojnama, namvama, vamnjima, im
Akuzativmene, metebe, tenjega, ganju, ju, jenasvasnjih, ih
Vokativtivi
Lokálmenitebinjemunjoj, jojnamavamanjima
Instrumentálmnomtobomnjim(e)njom(e)namavamanjima

Slovesa

Infinitiv

  • koncovky -ti, -ći (reći – říct, čitati – číst)

Příčestí minulé

  • koncovky -o, -la, -lo, -li, -le, -la
  • příklad (ići – jít, jet): išao (šel), išla (šla), išlo (šlo), išli (šli), išle (šly), išla (šla)

Pomocná slovesa

  • Sponovábiti (být), htjeti (chtít)
  • Modálnímoći (moci), morati (muset), trebati (potřebovat), smjeti (smět), željeti (přát si; htjeti – chtít)
  • Fázová – (za)početi (začít), (za)počinjati (začínat), prestati (přestat), prestajati (přestávat)
  • biti – být
 Přítomný časMinulý časBudoucí čas
jasam (jesam)sam bio/bila/biloću biti
tisi (jesi)si bio/bila/biloćeš biti
on, ona, onoje (jest)je bio/bila/biloće biti
    
mismo (jesmo)smo bili/bile/bilaćemo biti
viste (jeste)ste bili/bile/bilaćete biti
onisu (jesu)su bili/bile/bilaće biti
  • htjeti – chtít
 Přítomný časMinulý časBudoucí čas
jaću (hoću)sam htio/htjela/htjeloću htjeti
tićeš (hoćeš)si htio/htjela/htjeloćeš htjeti
on, ona, onoće (hoće)je htio/htjela/htjeloće htjeti
    
mićemo (hoćemo)smo htjeli/htjele/htjelaćemo htjeti
vićete (hoćete)ste htjeli/htjele/htjelaćete htjeti
oniću (hoću)su htjeli/htjele/htjelaće htjeti
  • moći – moci
 Přítomný časMinulý časBudoucí čas
jamogusam mogao/mogla/mogloću moći
timožešsi mogao/mogla/mogloćeš moći
on, ona, onomožeje mogao/mogla/mogloće moći
    
mimožemosmo mogli/mogle/moglaćemo moći
vimožeteste mogli/mogle/moglaćete moći
onimogusu mogli/mogle/moglaće moći
  • morati – muset
 Přítomný časMinulý časBudoucí čas
jamoramsam morao/morala/moraloću morati
timorašsi morao/morala/moraloćeš morati
on, ona, onomoraje morao/morala/moraloće morati
    
mimoramosmo morali/morale/moralaćemo morati
vimorateste morali/morale/moralaćete morati
onimorajusu morali/morale/moralaće morati
  • smjeti – smět
 Přítomný časMinulý časBudoucí čas
jasmijemsam smio/smjela/smjeloću smjeti
tismiješsi smio/smjela/smjeloćeš smjeti
on, ona, onosmijeje smio/smjela/smjeloće smjeti
    
mismijemosmo smjeli/smjele/smjelaćemo smjeti
vismijeteste smjeli/smjele/smjelaćete smjeti
onismijusu smjeli/smjele/smjelaće smjeti
  • željeti – přát si
 Přítomný časMinulý časBudoucí čas
jaželimsam želio/željela/željeloću željeti
tiželišsi želio/željela/željeloćeš željeti
on, ona, onoželije želio/željela/željeloće željeti
    
miželimosmo željeli/željele/željelaćemo željeti
viželiteste željeli/željele/željelaćete željeti
oniželesu željeli/željele/željelaće željeti

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

chorvatsky

Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i trebaju jedno prema drugome postupati u duhu bratstva.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

Odkazy

Reference

  1. http://www.ethnologue.com/18/language/hrv/
  2. KORDIĆ, Snježana. Nationale Varietäten der serbokroatischen Sprache. In: GOLUBOVIĆ, Biljana; RAECKE, Jochen. Bosnisch - Kroatisch - Serbisch als Fremdsprachen an den Universitäten der Welt. München: Sagner, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-86688-032-0. S. 93–102. (němčina)
  3. KORDIĆ, Snježana. Policentrični standardni jezik. In: BADURINA, Lada; PRANJKOVIĆ, Ivo; SILIĆ, Josip. Jezični varijeteti i nacionalni identiteti. Zagreb: Disput, 2009. Dostupné online. ISBN 978-953-260-054-4. S. 85–89. (chorvatština)
  4. SOS ili tek alibi za nasilje nad jezikom. Forum. Zagreb: 16. březen 2012, roč. 1, čís. 27, s. 38–39. Dostupné online. ISSN 1848-204X. (chorvatština) 
  5. KORDIĆ, Snježana. Jezik i nacionalizam. Zagreb: Durieux, 2010. 430 s. (Rotulus Universitas). Dostupné online. ISBN 978-953-188-311-5. DOI:10.2139/ssrn.3467646. OCLC 729837512 (chorvatština) 
  6. KORDIĆ, Snježana. Što je (ne)standardno za kroatiste?. In: BIERICH, Alexander. Varietäten im Slavischen. Frankfurt am Main: Lang, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-631-57010-4. S. 313–330. (chorvatština)

Literatura

  • TUTSCHKE, Günther. Langenscheidts Taschenwörterbuch Kroatisch-Deutsch. München: Langenscheidt Verlag, 1995. ISBN 3-468-10310-7. 
  • ŽORIČOVÁ, Marcela; ŽORIČ, Radovan. Chorvatsky zn. Ihned. Olomouc: Infoa, 2009. ISBN 978-80-7240-418-6. 

Související články

  • Molisko-chorvatské nářečí

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Croatian dialects in Cro and BiH 1.PNG
Autor: Ceha, Licence: CC-BY-SA-3.0
Added areas in BiH which had croatian majority in 1991 to cro dialect map. Croatian stocavian in BiH is marked with lighter colors
Vatican Croatian Prayer Book.jpg
Vatican Croatian Prayer Book, 1400.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování