Chorvatské knížectví
| Chorvatské knížectví Kneževina Hrvatska Ducatus Chroatorum Χρωβατία
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení: | |||||||||
starochorvatština, latina | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
vznik: | |||||||||
zánik: | 925 – kníže Tomislav I. korunován králem | ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Chorvatské knížectví (chorvatsky Kneževina Hrvatska) neboli Knížectví Chorvatů (chorvatsky Kneževina Hrvata, latinsky Ducatus Chroatorum, řecky Χρωβατία) byl nezávislý státní útvar zformovaný během 7. století n. l. příchodem slovanského kmene Chorvatů na území Byzantské říše.
Historie
Vznik
Chorvaté osídlili nejprve byzantské území při jadranském pobřeží (Dalmatské Chorvatsko), a později, po pádu avarské říše, také Dolní Panonii (Panonské Chorvatsko). Přestože do těchto oblastí i nadále zasahovaly mocenské zájmy východního císařství, nebyli Chorvaté vystaveni tak silnému byzantskému vlivu jako sousední Srbové. O to větší zájem jevila o jejich území od 8. století franská říše. Pod její svrchovanost se v 9. století dočasně dostali vládcové Panonského i Dalmatského Chorvatska. Současně se Chorvaté prosazovali ve vlastní Dalmácii, kde řada měst uznala jejich nadvládu. O jadranské pobřeží a ostrovy měly zájem také Benátky a Byzanc.
V roce 867 se Basileovi podařilo osvobodit z arabského obležení významné přístavní město Ragusu (Dubrovnik) a poté zrestaurovat byzantské panství na jadranském pobřeží Balkánu, kde vzniklo thema Dalmácie. Podle císařova příkazu odváděla významná dalmatská města jako Split, Trogir nebo Zadar, který byl střediskem thematu, poplatky chorvatskému panovníkovi. Šlo zřejmě o tributum pacis – poplatek za svobodnou plavbu byzantských lodí po Jadranu.
Chorvatsko pod vládou Trpimírovců
V roce 845 se vlády nad chorvatskem zmocnil kníže Trpimír I. zakladatel dynastie Trpimírovců. Z církevního hlediska podléhalo Chorvatsko více římskému papežství, i když některá biskupství patřila stále pod svrchovanost konstantinopolského patriarchátu. Tak bylo například ve Splitu obnoveno starší salonské biskupství a také Římem založené biskupství v Ninu navázalo na starší tradici. Zřízením ninské diecéze v sídle chorvatských vládců dosáhl kníže Trpimír roku 864 vzniku samostatné chorvatské církevní organizace, o niž usiloval. V Ninu působilo později několik Metodějových žáků, kteří zde pěstovali slovanskou liturgii a písemnictví. Panonské Chorvatsko přijalo slovanskou liturgii již dříve, neboť se na výzvu papeže Jana VIII. stalo roku 873 součástí moravsko-panonské arcidiecéze, v jejímž čele stál arcibiskup Metoděj.
Po zřízení thematu Dalmácie došlo k druhé christianizaci Chorvatů a k prvním christianizačním misiím u Srbů. Z Dalmácie pronikali do slovanského vnitrozemí řečtí misionáři a šířili zde byzantský vliv. Významnějších úspěchů na církevním poli bylo v tomto prostoru dosaženo po roce 886, kdy sem přišli žáci moravsko-panonského arcibiskupa Metoděje.
Kníže Tomislav I. králem
Významným chorvatským vládcem byl kníže Tomislav I. z rodu Trpimírovců, pravděpodobně vnuk knížete Trpimíra I. Brzy po nástupu na trůn v roce 910 se mu podařilo připojit větší část Panonského Chorvatska, které bylo po roce 907 obsazeno maďarskými kočovníky. Toto území nese od 10. století název Sclavonia – Slavonie. Orientace chorvatského vládnoucího rodu Trpimírovců na papežství přinesla Tomislavovi významný zisk v podobě královského titulu (de facto i dědičného)) (924 nebo 925). Po smrti krále Tomislava I. nastoupil na trůn v roce 928 jeho mladší bratr Trpimír II., po jeho smrti se na chorvatském trůny vystřídala řada králů z dynastie Trpimírovců. Posledním králem této dynastie byl Štěpán II., po jeho smrti v roce 1090 rod Trpimírovců vymřel.
Odkazy
Související články
Literatura
- ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
Reference
Externí odkazy
- Chorvatsko.cz (cs)
Média použitá na této stránce
No official flag.
.svg)
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Crown of Zvonimir
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The Byzantine "Calvary cross potent" as icon or hypothetical banner of the Byzantine Empire. The Calvary cross standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) by various Byzantine emperors, mainly in the 7th century during the reign of Heraclian dynasty and after.
Skyllitzes Matritensis, fol. 96r, detail.
Miniature:
- Delegation of Croats and Serbs to the Byzantine Emperor Basil I.
- Text from the Chronicle of John Skylitzes: "... When the aforementioned races of Scyths, the Croats, Serbs and the rest of them saw what had happened in Dalmatia as a result of Roman intervention, they sent delegates to emperor requesting to be brought into subjection under Roman rule. This seemed to emperor to be a reasonable request; he received them with kindliness, and they all became subjects of the Roman government and were given governors of their own race and kin. ..." (Translated by John Wortley, in: John Skylitzes: A Synopsis of Byzantine History, 811-1057: Translation and Notes, p. 143)
References:
- Ioannis Scylitzae Synopsis Historiarum. Editio Princeps. Rec. Ioannes Thurn, p. 146-147, in: Corpus Fontium Historiae Byzantinae 5 Series Berolinensis, 1973
- Tsamakda V.: The illustrated chronicle of Ioannes Skylitzes in Madrid, p. 131-132
- Grabar A., Manoussacas M.: L'illustration du manuscript de Skylitzes de Madrid, p. 60
Autor: Amphisbène, Licence: CC BY 2.5
St. Cross church (Nin, Croatia)
The crowning of the Croatian king Tomislav
Autor: Hxseek (talk) 03:42, 15 January 2009 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Balkans area year 850 according with the hungarian point of view.
Autor: Ivan T., Licence: CC BY 3.0
Klis Fortress — a view from south-west, late in the afternoon