Chotýšanka
Chotýšanka | |
---|---|
Říčka pod Smikovským rybníkem | |
Základní informace | |
Délka toku | 37,1 km |
Plocha povodí | 125,1 km² |
Průměrný průtok | 0,59 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-09-03-077 |
Pramen | |
východně od Votic 49°38′17,34″ s. š., 14°40′25,97″ v. d. okolo 560 m n. m. | |
Ústí | |
do Vlašimské Blanice 49°45′34,4″ s. š., 14°54′53″ v. d. u obce Libež 305 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Středočeský kraj - Jankov, Popovice, Postupice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Vlašimská Blanice | |
Povodí Chotýšanky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chotýšanka je levostranný přítok Vlašimské Blanice protékající okresem Benešov ve Středočeském kraji. Délka toku činí 37,1 km.[1] Plocha povodí měří 125,1 km².[2]
Průběh toku
Chotýšanka pramení východně od Votic u Otradovic v nadmořské výšce okolo 560 m. Okolí této malé říčky směřující převážně severovýchodním směrem je ve větší míře lučinaté. Na horním toku je místy regulována. Na středním a dolním toku její úzké převážně štěrkovité koryto hodně meandruje. Údolí je sevřenější, svahy více zalesněné. Do Vlašimské Blanice se vlévá u obce Libež na 7,9 říčním kilometru v nadmořské výšce 305 m.
Větší přítoky
Většina větších přítoků Chotýšanky přitéká z levé strany. Na horním toku mezi Pičínem a Popovicemi nejprve přijímá zleva od Vojslavic přitékající Strženecký potok (hčp 1-09-03-078) dlouhý zhruba 4,4 km s plochou povodí 7,5 km².[2] Níže po proudu mezi Mladovicemi a Postupicemi přibírá taktéž zleva Novoveský potok (hčp 1-09-03-080), který přitéká od Nové Vsi a jehož délka činí zhruba 5,4 km s plochou povodí 9,3 km².[2] Další významnější levostranný přítok se nazývá Lísecký potok (hčp 1-09-03-082) vtékající do Chotýšanky mezi Lhotou Veselkou a Městečkem. Délka toku Líseckého potoka činí zhruba 4,1 km. Plocha povodí měří 11,8 km².[2] Pod Smikovským rybníkem tok říčky posiluje zleva Chotýšanský potok přitékající od Chotýšan dlouhý zhruba 3,0 km. Pod Takonínem ústí do Chotýšanky další větší levostranný přítok, který se jmenuje Bořeňovický potok (hčp 1-09-03-086). Délka jeho toku činí téměř 4,5 km. Plocha povodí měří 8,4 km². Na dolním toku ústí zleva do říčky její nejmohutnější přítok Divišovský potok (hčp 1-09-03-088), dlouhý přibližně 4,2 km s plochou povodí 15,3 km².[2] Pod Slověnicemi posilují říčku ještě dva větší pravostranné přítoky, Radošovický potok dlouhý přibližně 2,3 km a Lipinský potok s délkou toku zhruba 3,6 km.
Vodní režim
Průměrný průtok Chotýšanky u ústí činí 0,59 m³/s.[3]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Smikovský rybník | 11,90 | 78,44 km² | 0,38 m³/s | 42,4 m³/s |
Slověnice | 2,99 | 117,11 km² | 0,57 m³/s | 51,5 m³/s |
Libež | 0,15 | 125,12 km² | 0,58 m³/s | 38,5 m³/s |
M-denní průtoky u ústí:[3]
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 1,33 | 0,93 | 0,73 | 0,59 | 0,49 | 0,41 | 0,35 | 0,29 | 0,24 | 0,19 | 0,14 | 0,08 | 0,05 |
N-leté průtoky pod hrází Smikovského rybníka:[4]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 9,5 | 19,1 | 23,9 | 36,4 | 42,4 |
N-leté průtoky ve Slověnicích:[5]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 11,5 | 23,2 | 29,0 | 44,2 | 51,5 |
N-leté průtoky v Libži:[6]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 8,6 | 17,4 | 21,7 | 33,0 | 38,5 |
Využití
Vodáctví
Sjízdnost toku je možná pouze za vysokých vodních stavů. Délka sjížděného úseku činí 11,5 km. Obtížnost WW1. Šířka koryta se pohybuje od 3 do 6 m.
Mlýny
- Dolejší mlýn – Jankov, Blanická čp. 38, okres Benešov, kulturní památka
Odkazy
Reference
- ↑ Základní charakteristiky toku Blanice a jeho povodí [online]. [cit. 2010-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Smikovský rybník – hráz [online]. [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Slověnice [online]. [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Libež [online]. [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotýšanka na Wikimedia Commons
- Slověnice – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 12. 5. 2008 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Říční síť Vlašimské Blanice - Chotýšanka
Autor: Ondřej Koníček, Licence: CC BY-SA 3.0
general view to Postupice
Pozice fotografa | Tento snímek a mnohé další na: OpenStreetMap |
---|
Autor: JirkaSv, Licence: CC BY-SA 4.0
Chotýšanka pod Smikovským rybníkem u silnice II/112 (zřejmě soukromá lávka k če. 93 v Městečku, části obce Chotýšany).
Autor: JirkaSv, Licence: CC BY-SA 4.0
Rybník Vinduška na říčce Chotýšance mezi Voticemi a Jankovem v okrese Benešov
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Jankov-Otradovice, okres Benešov. Za Otradovicemi vrch Džbány (688 m n. m.).