Chotkovská hrobka (Nové Dvory)
Pohřební kaple sv. Kříže | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | empír |
Architekti | Antonín Arche, původní plány Jan Filip Jöndl |
Výstavba | 1829–1831 |
Stavebník | Jindřich Chotek |
Další majitelé | Chotkové z Chotkova a Vojnína |
Současný majitel | Městys Nové Dvory |
Poloha | |
Adresa | Nové Dvory, Česko |
Souřadnice | 49°58′13,92″ s. š., 15°19′38,07″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 14575/2-1122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chotkovská hrobka, také hrobka rodiny Chotků je pohřební kaple sv. Kříže uprostřed hřbitova v Nových Dvorech (německy Neuhof) v okrese Kutná Hora naproti dominikánskému klášteru s kostelem sv. Anny. Byla postavena v empírovém stylu v letech 1829–1831. V hrobce bylo pohřbeno 21 členů šlechtického rodu Chotků z Chotkova a Vojnína. Stavba je památkově chráněna spolu s reprezentativní vstupní bránou hřbitova, ohradní zdí a márnicí. Budova je ve vlastnictví městysu Nové Dvory.
Historie
Chotkové vlastnili panství Nové Dvory od roku 1764, kdy ho od uherského šlechtice Karla Batthyányho (1697–1772) koupil hrabě Jan Karel Chotek z Chotkova (1704–1787).[1][2] Jeho syn Jan Rudolf Chotek z Chotkova (1748–1824) nechal nedaleko Nových Dvorů vybudovat v letech 1802–1822 empírový zámek Kačina,[1] kam se také v roce 1823 nastěhoval.
Rodinnou hrobku založil v Nových Dvorech Jindřich Chotek (1802–1864) na přání svého dědečka Jana Rudolfa Chotka. Původní návrh hrobky zhotovil architekt ing. Johann Philipp (Jan Filip) Jöndl (1782–1870),[3][4] pražský stavební rada, který dříve prováděl i stavbu zámku Kačina.[5][3] Nakonec se však stavělo podle přepracovaných plánů Antonína Archa (1793–1851).[1] Stavební plány se dochovaly a jsou uloženy v archivu v Kutné Hoře.[1]
Stavba pohřební kaple zasvěcené sv. Kříži byla zahájena v roce 1829.[pozn. 1] Už 19. května 1829 vysvětil podzemní hrobku farář František Kruch, kapli vysvětil 15. srpna 1831. Oltář v kapli posvětil teprve 9. srpna 1835 olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (arcibiskupem 1832–1836).[3]
V roce 1926 byla hrobka vykradena.[3][pozn. 2]
Architektura a vnitřní zařízení
Hrobní kaple má čtvercový půdorys. Stojí na kamenné, kvádrové podezdívce. Hlavní průčelí se vstupem je na severní straně. Ve střední části je pravoúhlá edikula nesená dvěma dórskými sloupy. V jednoduchém převýšeném kamenném portálu jsou kazetové pseudodórské dveře. Boční stěny člení rustika. Zdi a sloupy jsou propojeny průběžným kladím. Nad římsou je stupňovitý atikový štít, který zakončuje kříž. Ve spodní částí štítu je latinský nápis CINERIBUS / JO: RUD: COM: CHOTEK, UX: SID: COM: CLARIET PROPRI S / FILII FILIA NEPOSP (ověřit!) Na jižním zadním průčelí je také kladí a na něm stupňovitá atika vrcholící křížem. Ve spodním pásu atiky je termální okno bez rámování. Na bočních průčelích je mezi zděnými úseky atiky železné zábradlí tvořené zavíjeným rotujícím akantem. Nízká sedlová střecha je kryta plechem.[6]
Interiér je zaklenutý segmentovou klenbou s kazetami.[6] Uvnitř je litinový kříž s Ježíšem Kristem.[4] Čtyři litinové černé svícny ve formě andělů věnoval do kaple olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek (1781–1836).[3]
Podzemní hrobka zasahuje pod celý interiér vlastní kaple. Je tvořena centrální klenutou chodbou o šířce 2,1 metrů a délce 5,5 metrů. Na severní a jižní[6] (ověřit!) straně jsou výklenky pro rakve, a sice ve dvou řadách nad sebou vždy po pěti. Celkem je zde 20 hrobních výklenků, z nichž dva jsou prázdné. Stěny a klenba jsou pokryty bílou omítkou, podlahu tvoří velké kamenné dlaždice.[3]
Seznam pohřbených
V hrobce bylo pohřbeno celkem 21 členů šlechtického rodu Chotků.[pozn. 3] První čtyři členové rodu byli do hrobky pochováni druhotně. Po dostavbě byly do hrobky přemístěny z klenutého hrobu na místním hřbitově ostatky Marie Sidonie hraběnky z Clary-Aldringenu a jejího manžela Jana Rudolfa Chotka, zakladatele zámku Kačina. V květnu 1836 byly do hrobky přesunuty také ostatky jejich syna Jana Nepomuka Josefa Chotka a jeho manželky Marie Isabely hraběnky z Rottenhanu.[3] Další příslušníci rodu byli do hrobky pohřbíváni přímo. Malé děti (hrabě Ferdinand († 1836; č. 7), mrtvě narozené děvče († 1837; č. 9), Isabela († 1841; č. 10) a komtesa Isabela († 1857; č. 12)) jsou pohřbeny společně v jednom výklenku.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[12][13] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Chotků, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny. Zeleně jsou zvýrazněny osoby, jejichž ostatky byly převezeny po dostavbě hrobky, červeně majitelé chotkovského majorátu. Historie rodu sahá do 14. století,[14] ale zde jsou generace počítány až od Václava Antonína Chotka (1674–1754), stavebníka zámku Veltrusy, který byl v roce 1702 povýšen do panského stavu, v roce 1723 získal český titul hraběte a v roce 1745 říšského hraběte. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | (4.) | Marie Isabela z Rottenhanu | 6. 7. 1774 Praha | Jindřich František z Rottenhanu 3. 9. 1738 Bamberg – 14. 2. 1809 Vídeň | 12. 10. 1799 Vídeň: Jan Nepomuk Josef Chotek (č. 3) | Původně byla pohřbena v rodové hrobce Rottenhanů v Jemništi,[15] do Chotkovské hrobky byla uložena 27. května 1836.[16][3] | Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma, majitelka statku Jemniště. Narodily se jí následující děti:
|
14. 12. 1817 Praha | Gabriela Czerninová z Chudenic 25. 5. 1747 – 31. 7. 1807 Vídeň | ||||||
2. | (3.) | Marie Sidonie z Clary-Aldringenu | 10. 11. 1748 Praha | František Václav z Clary-Aldringenu 8. 3. 1706 Teplice – 21. 6. 1788 Vídeň | 15. 2. 1772 Vídeň: Jan Rudolf Chotek (č. 4) | Původně pohřbena na hřbitově v Nových Dvorech,[3] v roce 1829 byla uložena do nové hrobky.[17] | Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[18] Narodily se jí následující děti:
|
16. 2. 1824 Vídeň | Marie Josefa z Hohenzollern-Hechingenu 20. 1. 1728 Freiburg im Breisgau – 3. 12. 1801 Vídeň | ||||||
3. | 4. | Jan Nepomuk Josef Chotek | 24. 2. 1773 Vídeň | Jan Rudolf Chotek (č. 4) | 12. 10. 1799 Vídeň: Marie Isabela z Rottenhanu (č. 1) | Původně byl pohřben v rodové hrobce Rottenhanů v Jemništi, do Chotkovské hrobky byl uložen 27. května 1836.[16][3] | C. k. komoří, státní úředník. |
8. 4. 1824 Vídeň | Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2) | ||||||
4. | 3. | Jan Rudolf Chotek | 17. 5. 1748[9][18][19] nebo 1749[13] Vídeň[9][18] | Jan Karel Chotek z Chotkova 29. 10 1704 Praha – 8. 11. 1787 Vídeň | 15. 2. 1772 Vídeň: Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2) | Původně pohřben 2. 9. 1824 na hřbitově v Nových Dvorech, v roce 1829 byl uložen do nové hrobky.[17] | 2. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1771–1824), zakladatel zámku Kačina, nejvyšší purkrabí Českého království (1802–1805), konferenční ministr (1805–1810), předseda Královské české společnosti nauk (1804–1824), rytíř Řádu zlatého rouna (1808), c. k. komoří (1767) a tajný rada (1790).[18] |
26. 8. 1824 Vídeň[20][18] | Anna Marie Terezie Kotulínská z Kotulína 17. 6. 1711 Vídeň – 26. 3. 1798 Vídeň | ||||||
5. | 5. | Ferdinand Chotek | 13. 9. 1826 | Karel Chotek 23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň | Do hrobky pohřben 12. 6. 1830.[21] | Jeho otec Karel Chotek, který zastával v letech 1826–1843 úřad nejvyššího purkrabího Českého království, byl pohřben v Chotkovské hrobce ve Valtířově. | |
9. 6. 1830[21][pozn. 4] | Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic 21. 1. 1794 Vídeň – 18. 2. 1878 Vídeň | ||||||
6. | 5. | Karel Chotek | 29. 4. 1805 | Josef Chotek 9. 3. 1776 – 6. 7. 1809 bitva u Wagramu | Do hrobky pohřben 7. 2. 1832.[22] | C. k. rytmistr hulánského pluku č. 1 (Coburg).[22] | |
31. 1. 1832 Vysočany u Chomutova | Marie Žofie z Auerspergu 7. 9. 1780 – 7. 12. 1865 | ||||||
7. | 6. | Ferdinand Chotek | 1835 | Jindřich Chotek (č. 14) | Zemřel jako kojenec ve věku 5 měsíců. | ||
28. 4. 1836 | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | ||||||
8. | 4. | Ferdinand Maria Chotek | 8. 9. 1781 Vídeň | Jan Rudolf Chotek (č. 4) | Do hrobky pohřben 9. 3. 1836 královéhradeckým biskupem Karlem Boromejským Hanlem za přítomnosti 34 kněží.[10] | Biskup tarnovský (1831–1832), 4. arcibiskup olomoucký (1832–1836), zemřel na choleru. | |
5. 9. 1836 Praha | Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2) | ||||||
9. | 6. | mrtvě narozené děvče | 18. 4. 1837 | Jindřich Chotek (č. 14) | |||
18. 4. 1837 | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | ||||||
10. | 6. | Isabela Chotková | 1840 | Jindřich Chotek (č. 14) | Zemřela jako kojenec ve věku 9 měsíců. | ||
13. 2. 1841 Veltrusy | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | ||||||
11. | 5. | Emanuel Chotek | 19. 9. 1823 | Karel Chotek 23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň | Do rodinné hrobky uložen 17. 1. 1843.[23] | Student práv.[24] | |
15. 1. 1843 Praha[23][24][pozn. 5] | Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic 21. 1. 1794 Vídeň – 18. 2. 1878 Vídeň | ||||||
12. | 6. | Isabela Chotková | 26. 5. 1842 Veltrusy | Jindřich Chotek (č. 14) | |||
14. 9. 1857 Veltrusy | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | ||||||
13. | (5.) | Karolína Aloisie z Eltzu | 12. 7. 1810 Madrid | Emerich Josef z Eltzu 22. 3. 1765 Mohuč – 21. 12. 1844 Vídeň | 12. 7. 1831 Praha: Jindřich Chotek (č. 14) | Palácová dáma. Narodily se jí následující děti:
| |
23. 8. 1862 Praha | Henrietta z Colloredo-Mannsfeldu 3. 9. 1773 – 8. 3. 1814 | ||||||
14. | 5. | Jindřich Chotek | 26. 5. 1802 Praha | Jan Nepomuk Josef Chotek (č. 3) | 12. 7. 1831 Praha: Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | 3. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1824–1864), zakladatel hrobky, c. k. komoří, státní úředník, místopředseda společnosti Muzea (1851–1861) | |
24. 12. 1864 Praha | Marie Isabela z Rottenhanu (č. 1) | ||||||
15. | 4. | Terezie Chotková | 12. 6. 1785 | Jan Rudolf Chotek (č. 4) | Čestná dáma Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni. | ||
20. 12. 1872 Praha | Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (č. 2) | ||||||
16. | 7. | Jan Rudolf Chotek | 3. 7. 1865 Praha[13] nebo Veltrusy[25] | Rudolf Karel Chotek (č. 18) | Student práv.[25] | ||
25. 11. 1884 Praha | Marie Terezie z Auerspergu (č. 17) | ||||||
17. | (6.) | Marie Terezie z Auerspergu | 13. 6. 1837 Praha | František Xaver z Auerspergu 9. 2. 1804 – 16. 8. 1873 | 26. 10. 1858 Praha: Rudolf Karel Chotek (č. 18) | Narodil se jí následující syn:
| |
1. 2. 1888 Praha | Marie Terezie z Scheibleru 12. 8. 1814 – 7. 3. 1879 | ||||||
18. | 6. | Rudolf Karel Chotek | 23. 6. 1832 Praha | Jindřich Chotek (č. 14) | 26. 10. 1858 Praha: Marie Terezie z Auerspergu (č. 17) | 4. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1864–1894), c. k. komoří (1865), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1879). | |
1. 10. 1894 Gáad | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | 30. 4. 1894 Budapešť: Klaudie z Gudenusu 25. 4. Gáad – 10. 5. 1949 Štýrský Hradec (Graz) | |||||
19. | 6. | Emerich Chotek | 3. 12. 1833 Praha | Jindřich Chotek (č. 14) | 15. 1. 1869 Trident (Trento): Julie Henrietta z Thun-Hohensteinu 21. 3. 1848 Trident – 12. 3. 1889 Trident | 5. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1894–1911), c. k. komoří (1880) a tajný rada (1909), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1896). | |
12. 4. 1911 Volšovy u Sušice | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) | ||||||
20. | (6.) | Josefína ze Sweerts-Sporcku | 10. 12. 1848 Liberec | Josef ze Sweerts-Sporcku | 25. 5. 1869 Praha: Ferdinand Chotek 25. 7. 1838 Veltrusy – 7. 7. 1913 Volšovy | Dáma Řádu hvězdového kříže (1870). Bezdětná. | |
14. 3. 1924 zámek Kačina | Adéla z Puteani | ||||||
21. | 6. | Arnošt Chotek | 13. 3. 1844 Praha | Jindřich Chotek (č. 14) | 6. majitel chotkovského majorátu Veltrusy a alodiálního statku Nové Dvory (1911–1927) a statku Bělušice (do pozemkové reformy v roce 1925), c. k. komoří (1874) a tajný rada (1895), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1912), c. k. generál v záloze, generální pobočník polního maršála arcivévody Albrechta (1890–1893), nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Alžběty (1896–1903), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy. | ||
24. 1. 1927 Veltrusy | Karolína Aloisie z Eltzu (č. 13) |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Zeleně je vyznačen dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek (1783–1868), zakladatel velkobřezenské rodové větve, pro kterého byla zbudována Chotkovská hrobka ve Valtířově. Modře je vyznačen diplomat Bohuslav Chotek (1829–1896), otec Žofie Chotkové (1868–1914) a tchán arcivévody Františka Ferdinanda d’Este (1863–1914). Oranžově je vyznačen Heřman Chotek (1786–1822), zakladatel uherské rodové větve. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Chotků.
Jan Karel Chotek 1704–1787 | Anna Marie Terezie Kotulínská 1711–1798 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
4. Jan Rudolf Chotek 1748–1824 | 2. Marie Sidonie Clary-Aldringen 1748–1824 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3. Jan Nepomuk Chotek 1773–1824 | 1. Marie Isabela z Rottenhanu 1774–1817 | 8. Ferdinand Maria Chotek 1781–1836 | Josef Chotek 1776–1809 | Marie Žofie z Auerspergu 1780–1865 | Karel Chotek 1783–1868 | Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic 1794–1878 | 15. Terezie Chotková 1785–1872 | Heřman Chotek 1786–1822 | Henrietta Brunschwick de Korompa 1789–1857 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
14. Jindřich Chotek 1802–1864 | 13. Karolína Aloisie z Eltzu 1810–1862 | Sidonie Chotková 1805–1890 | Bedřich z Fünfkirchenu 1805–1867 | 6. Karel Chotek 1805–1832 | Antonín Chotek 1822–1883 | Olga von Moltke 1832–1906 | 11. Emanuel Chotek 1823–1843 | 5. Ferdinand Chotek 1826–1830 | Bohuslav Chotek 1829–1896 | Vilemína Kinská 1838–1886 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
17. Marie Terezie z Auerspergu 1837–1888 | 18. Rudolf Karel Chotek 1832–1894 | 19. Emerich Chotek 1833–1911 | Julie z Thun-Hohensteinu 1848–1889 | 7. Ferdinand Chotek 1836–1837 | 9. mrtvě narozená dívka Chotková 1837–1837 | Ferdinand Chotek 1838–1913 | 20. Josefína ze Sweerts-Sporcku 1848–1924 | 10. Isabela Chotková 1840–1841 | 12. Isabela Chotková 1842–1857 | 21. Arnošt Chotek 1844–1927 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
16. Jan Rudolf Chotek 1865–1884 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání VLČEK Pavel. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 288. postavil Johann Philipp Jöndl hrobku před rokem 1823.
- ↑ Vloupání bylo popsáno v periodiku Hlas demokracie, ročník VI., číslo 19 ze soboty 8. května 1926: Vykradli zámeckou hrobku. Koncem minulého měsíce nalezena byla zámecká hrobka v Nových Dvorech vyloupena. Jakýsi zpustlík protáhl se vzdušníkem, rakve umístěné v kobkách zdi vytáhl, pozůstatky mrtvol rozházel po zemi, šaty, pokud na mrtvolách byly, roztrhal a hledal šperky. Hnusného tohoto skutku dopustil se na 10 mrtvolách, zejména na balzamovaných pozůstatcích zakladatele Jana Chotka a Emericha Chotka. Zdá se, že ohavného tohoto činu dopustil se nějaký potulný artista, jakým svého času byl např. Krása. Podobné vloupání dle zpráv denních listů udála se též u Bratislavy a Úštěku (na Litoměřicku). Krást, vraždit, loupit – to jsou smutná hesla dnešní doby.
- ↑ Příslušníci rodu ze starších generací byli pohřbeni např. v kostele sv. Martina v Kozlech v okrese Louny nedaleko od původního rodového sídla v Bělušicích. Tam byl pohřben Václav Antonín Chotek (1674–1754),[7] stavebník zámku Veltrusy, jeho syn Jan Karel Chotek (1704–1787),[8] stavebník kozelské hrobky a kupec novodvorského panství, a tohoto manželka Anna Marie Terezie Kotulínská (1711–1798).[9] Dále Václav František Chotek (1778–1807), rytíř Maltézského řádu, major u Schwarzenberských hulánů. Zemřel tragicky na následky zranění, která utrpěl po vypadnutí z vozu, když se mu splašili koně.[10] V kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech byl pohřben Rudolf Chotek (1706–1771),[11] nejvyšší český a první rakouský kancléř v letech 1762–1771, první majitel fideikomisu Veltrusy–Nové Dvory.
- ↑ PŘIBYLOVÁ, Jitka. Kaple sv. Kříže na hřbitově v Nových Dvorech mylně uvádí 7. června 1830 Nové Dvory. Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 178 uvádí chybné datum 9. července 1830.
- ↑ PŘIBYLOVÁ, Jitka. Kaple sv. Kříže na hřbitově v Nových Dvorech mylně uvádí místo úmrtí Nové Dvory.
Reference
- ↑ a b c d KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914. Praha: NLN, 2014. 712 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 224.
- ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 326 s.
- ↑ a b c d e f g h i j PŘIBYLOVÁ, Jitka. Kaple sv. Kříže na hřbitově v Nových Dvorech [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-18.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 488.
- ↑ Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání VLČEK Pavel. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 288.
- ↑ a b c Památkový katalog: Pohřební kaple sv. Kříže (rodiny Chotků) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.
- ↑ LEDR, Josef. Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Studie rodopisná. Kutná Hora: Josef Ledr (vlastním nákladem), 1886. S. 38. Dále jen Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína.
- ↑ Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 47
- ↑ a b c Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 48
- ↑ a b c Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 67
- ↑ Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 44
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 173–181. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Chotků 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.
- ↑ MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník, aneb, kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě: podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví. Praha: Horizont, 1993. ISBN 80-7012-070-3. S. 52.
- ↑ Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 58
- ↑ a b Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 59
- ↑ a b Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 57
- ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 174
- ↑ NAČERADSKÁ, Petra. Poslední Chotkové ve Veltrusech. Praha: Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze, 2015. 144 s. ISBN 978-80-7480-044-3. S. 12.
- ↑ Matrika zemřelých 1813–1832, rok 1824, farnost Panna Marie u Skotů, Vídeň [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1866, rok 1830, Nové Dvory [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína, s. 66
- ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1866, rok 1843, Nové Dvory [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 178
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 175
Literatura
- PROVAZ, Lukáš. Chotkovská hrobka v Nových Dvorech / Die Chotek-Gruft in Nové Dvory (Neuhof). In: Chotkové a Kutnohorsko (Antiqua Cuthna 5–11, 2009–2015). Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2015. ISBN 978-80-87773-20-8. S. 106–114.
- ZÁHORKA, Jindřich. Hrobka hrabat Chotků v Nových Dvorech u Kutné Hory. In: Epigraphica & Sepulcralia. [Sv.] 3, sborník příspěvků ze zasedání k problematice sepulkrálních památek, pořádaných Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i., v letech 2008-2010. Praha: Artefactum, 2011. S. 525–548.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple svatého Kříže na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stammwappen der Chotek de Chotkova ([Grafen] Chotek von Chotkova)
Rudolf von Chotek (1832-1894), Graf von Chotkowa und Wognin, k. k. Kämmerer, Erblandtürhüter, Mitglied des Herrenhauses. Lithographie von Josef Kriehuber, 1868
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Litography of Ferdinand Maria Chotek
Jan Rudolf hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (1748 - 1824), Česko-rakouský politik a úředník.
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohřební kaple sv. Kříže s hrobkou rodiny Chotků, Nové Dvory, okr. Kutná Hora
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich hrabě Chotek z Chotkova Vojnína (Heinrich Graf Chotek von Chotkow und Wognin, 1802–1864)
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrabě Arnošt Chotek z Chotkova a Vojnína (1844–1927), c. k. generál jezdectva, od roku 1911 majitel velkostatku Veltrusy