Chotovenka

Chotovenka
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Světec
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°34′ s. š., 13°49′8″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Chotovenka (1,7 km²)
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chotovenka
Další údaje
Zaniklé obce.cz	906
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotovenka (německy Kottowenka) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala jeden kilometr jihovýchodně Světce a zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Zůstalo po ní katastrální území Chotovenka o výměře 1,7 km².^[1]

Název vesnice je odvozen ze slova chotovy, tj. chalupy. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Chotoynie (bez data), Chottoynie (1549), ze vsi Chotewenky (1564), Chotewenka (1565), Chotowenka (1579), Chotowinky (1620), Kuthowenka a Kotowenka (1787), Chotyně, Chotovinky nebo Chotowenka (1833), Kuttowenka (1848), Chotovinky a Kutowänka (1854), Chotovinky a Kuttowenka (1904) a Chotovenka nebo Kottowenka (1923).^[2]

Ačkoliv první písemná zmínka o vesnici pochází podle Antonína Profouse z roku 1549,^[2] patřila vesnice už v roce 1426 k majetku Jakoubka z Vřesovic. Předtím však byla v majetku světeckého kláštera, který ji po žalobě podané roku 1471 získal zpět. Od roku 1580 až do zrušení patrimoniální správy vesnici spravovalo pražské arcibiskupství.^[3]

Ve druhé polovině devatenáctého století docházely děti z Chotovenky do světecké školy. V roce 1927 byly jedinými registrovanými živnostmi ve vsi hostinec a obuvnictví.^[4] Většina obyvatel v té době už pracovala v hornictví. Hnědé uhlí se u vsi dobývalo drobnými šachtami od poloviny devatenáctého století. Větším podnikem byl důl Jindřich, který byl během druhé světové války obnoven a přeměněn na povrchový lom. Z lomu vedla pod vsí chodba s lanovkou, kterou se uhlí dopravovalo do třídírny dolu Patria ve Světci.^[5]

Krajina v okolí vesnice byla průmyslem narušena už před druhou světovou válkou. Nacházely se zde pinky po starých dolech, povrchové lomy a vápenky. Po válce byl u vsi zřízen výcvikový prostor se střelnicí sovětské armády. Zbytky zásob uhlí vytěžil v letech 1950–1960 povrchový lom Alois Jirásek, jehož jáma byla zasypávána až do roku 1974.^[5]

Roku 1961 se objevily první návrhy na likvidaci vesnice.^[5] O deset let později rozhodl teplický okresní národní výbor o uvolnění prostoru pro Radovesickou výsypku a ještě téhož roku byli obyvatelé vsi přestěhováni na bílinské sídliště Za Chlumem.^[6]

Vesnice stávala na úpatí Českého středohoří a protékal jí Štrbický potok. Zdrojem pitné vody byly studny u Štrbic.^[4]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 376 obyvatel (z toho 184 mužů), z nichž bylo 199 Čechoslováků 177 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, evangelíků bylo čtrnáct, osm lidí patřilo k jiným nezjišťovaným církvím a 135 lidí nevyznávalo žádnou víru.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 359 obyvatel: 193 Čechoslováků a 166 Němců. Deset z nich bylo evangelíky, 199 římskými katolíky, pět obyvatel se hlásilo k nezjišťovaným církvím a zbývajících 145 lidí bylo bez vyznání.^[8]

Při sčítání lidu v letech 1869–1971 byla Chotovenka místní částí obce Světec. Jako její část byla uváděna ještě v roce 1975, ale od 1. ledna 1976 se už neuvádí.^[10]

• Hrázděná kaple^[5]
• Pomník obětem válek^[5]