Chotovenka

Chotovenka
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecSvětec
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíChotovenka (1,7 km²)
Chotovenka
Další údaje
Zaniklé obce.cz906
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotovenka (německy Kottowenka) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala jeden kilometr jihovýchodně Světce a zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Zůstalo po ní katastrální území Chotovenka o výměře 1,7 km².[1]

Název

Název vesnice je odvozen ze slova chotovy, tj. chalupy. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Chotoynie (bez data), Chottoynie (1549), ze vsi Chotewenky (1564), Chotewenka (1565), Chotowenka (1579), Chotowinky (1620), Kuthowenka a Kotowenka (1787), Chotyně, Chotovinky nebo Chotowenka (1833), Kuttowenka (1848), Chotovinky a Kutowänka (1854), Chotovinky a Kuttowenka (1904) a Chotovenka nebo Kottowenka (1923).[2]

Historie

Ačkoliv první písemná zmínka o vesnici pochází podle Antonína Profouse z roku 1549,[2] patřila vesnice už v roce 1426 k majetku Jakoubka z Vřesovic. Předtím však byla v majetku světeckého kláštera, který ji po žalobě podané roku 1471 získal zpět. Od roku 1580 až do zrušení patrimoniální správy vesnici spravovalo pražské arcibiskupství.[3]

Ve druhé polovině devatenáctého století docházely děti z Chotovenky do světecké školy. V roce 1927 byly jedinými registrovanými živnostmi ve vsi hostinec a obuvnictví.[4] Většina obyvatel v té době už pracovala v hornictví. Hnědé uhlí se u vsi dobývalo drobnými šachtami od poloviny devatenáctého století. Větším podnikem byl důl Jindřich, který byl během druhé světové války obnoven a přeměněn na povrchový lom. Z lomu vedla pod vsí chodba s lanovkou, kterou se uhlí dopravovalo do třídírny dolu Patria ve Světci.[5]

Krajina v okolí vesnice byla průmyslem narušena už před druhou světovou válkou. Nacházely se zde pinky po starých dolech, povrchové lomy a vápenky. Po válce byl u vsi zřízen výcvikový prostor se střelnicí sovětské armády. Zbytky zásob uhlí vytěžil v letech 1950–1960 povrchový lom Alois Jirásek, jehož jáma byla zasypávána až do roku 1974.[5]

Roku 1961 se objevily první návrhy na likvidaci vesnice.[5] O deset let později rozhodl teplický okresní národní výbor o uvolnění prostoru pro Radovesickou výsypku a ještě téhož roku byli obyvatelé vsi přestěhováni na bílinské sídliště Za Chlumem.[6]

Přírodní poměry

Vesnice stávala na úpatí Českého středohoří a protékal jí Štrbický potok. Zdrojem pitné vody byly studny u Štrbic.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 376 obyvatel (z toho 184 mužů), z nichž bylo 199 Čechoslováků 177 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, evangelíků bylo čtrnáct, osm lidí patřilo k jiným nezjišťovaným církvím a 135 lidí nevyznávalo žádnou víru.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 359 obyvatel: 193 Čechoslováků a 166 Němců. Deset z nich bylo evangelíky, 199 římskými katolíky, pět obyvatel se hlásilo k nezjišťovaným církvím a zbývajících 145 lidí bylo bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869188018901900191019211930195019611970
Obyvatelé105146144311371376359182161131
Domy192426344040434235
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Razice.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1971 byla Chotovenka místní částí obce Světec. Jako její část byla uváděna ještě v roce 1975, ale od 1. ledna 1976 se už neuvádí.[10]

Pamětihodnosti

  • Hrázděná kaple[5]
  • Pomník obětem válek[5]

Reference

  1. Katastrální území Chotovenka [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-02-11]. Dostupné v archivu. 
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chotovinka, s. 45. 
  3. MACH, Karel; DVOŘÁK, Zdeněk; BORŠIOVÁ, Jana; VANÍKOVÁ, Anna; VANÍK, Jiří. Radovesická výsypka. Bílina: Bílinská přírodovědná společnost, 2022. 142 s. ISBN 978-80-905739-5-6. S. 51. Dále jen Radovesická výsypka (2022). 
  4. a b Radovesická výsypka (2022), s. 53.
  5. a b c d e Radovesická výsypka (2022), s. 55.
  6. Radovesická výsypka (2022), s. 56.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 190. 

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com