Chouč

Chouč
	Náves s usedlostí čp. 15
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Hrobčice
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°30′44″ s. š., 13°45′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	64 (2021)
Katastrální území	Chouč (2,82 km²)
Nadmořská výška	268 m n. m.
PSČ	417 57
Počet domů	33 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chouč
Další údaje
Kód části obce	48178
Kód k. ú.	648175
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chouč je malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Hrobčic. Chouč je také název katastrálního území o rozloze 2,82 km².^[3]

Historie

První písemná zmínka o Chouči pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Během husitských válek vesnici získali páni z Vřesovic, kteří ji koncem patnáctého století připojili k Doubravské hoře. Později Chouč patřila k Mirošovicím a od roku 1759 k Bílině, u které zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo patnáct obydlených (z toho deset selských) a dvě pusté usedlosti. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela a některé budovy chátraly.^[4] Ze vsi pocházel šlechtický rod Koučů z Kouče.^[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 129 obyvatel (z toho 55 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků a 122 Němců. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 141 obyvatel: třináct Čechoslováků a 128 Němců. Kromě jednoho člena církve československé byli ostatní římskými katolíky.^[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[8]^[9]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	138	149	129	121	126	129	141	95	104	76	54	42	40	59
Domy	29	30	31	31	28	29	35	39	.	27	23	20	27	33
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Hrobčice.

Pamětihodnosti

Centrem sídla je trojúhelná náves obestavěná velkými usedlostmi, kterým dominuje kostel svaté Kateřiny na návrší na jihovýchodním okraji vsi. Dům čp. 7 je poslední stavbou s dochovaným hrázděným patrem, podél kterého vede pavlač. Do dvora usedlosti se vjíždí půlkruhově klenutou bránou a původně k němu jako výměnek patřil drobný domek čp. 17. Na severozápadní straně návsi stojí rozměrná usedlost čp. 15 s pozdně klasicistními až eklektickými fasádami členěnými pilastry a zdobenými okenními šambránami. Přízemím domu vede průjezd se segmentově klenutým portálem. Dochovaná podoba usedlosti pochází z roku 1884, ale dům stál ve stejném rozsahu už v roce 1842. Eklektickou architekturu zastupuje také dům čp. 22 a bývalá škola (čp. 31). U dalších usedlostí se dochovaly brány s klenutím i rovnými překlady a hospodářské stavby. V roce 2007 často byly ve špatném stavu.^[4]

Ke kulturním památkám v Chouči patří kromě kostela a domu čp. 7 také boží muka na křižovatce silnic směrem k Mirošovicím.

Galerie

Vjezd na náves
Kostel svaté Kateřiny
Boží muka na křižovatce silnic směrem k Mirošovicím

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
↑ ^a ^b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 94–95.
↑ Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 14. Kartel – Kraj. Praha: J. Otto, 1899. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Kouč z Kouče, s. 96–997.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 56.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chouč na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Chouč na webu ČÚZK

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[Katastr-3] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.

[pesta-4] PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 94–95.

[osn-5] Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 14. Kartel – Kraj. Praha: J. Otto, 1899. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Kouč z Kouče, s. 96–997.

[sldb1921-6] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.

[sldb1930-7] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 56.

[sldb2001-8] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.

[sldb2011-9] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály