Chráněná krajinná oblast Železné hory

Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast Železné hory
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
CHKO u Žlebských Chvalovic
Základní informace
Vyhlášení1. května 1991
Nadm. výška268 m n. m.
Rozloha285 km²
SprávaSpráva CHKO Železné hory
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajePardubický kraj a Vysočina
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Další informace
Kód65
Webzeleznehory.ochranaprirody.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chráněná krajinná oblast Železné hory se nachází v severní části Českomoravské vrchovinyPardubickém krajiKraji Vysočina. Leží ve střední části Železných hor zhruba mezi městy Slatiňany na severu, Chotěboř na jihu, Třemošnice na západě a Trhová Kamenice a Nasavrky na východě. Rozloha chráněné krajinné oblasti je asi 285 km² a nachází se v nadmořské výšce 268–668 metrů.[1] Správa chráněné krajinné oblasti sídlí v Nasavrkách.

Nejvyšším bodem území je Vestec, zatímco nejníže položené místo se nachází u Slatiňan. K cenným maloplošným chráněným územím patří národní přírodní rezervace Lichnice a národní přírodní památka Kaňkovy hory.

Historie

Chráněnou krajinnou oblast vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí s účinností od dne 1. května 1991.[1]

Přírodní poměry

Reliéf

CHKO Železné hory (zeleně) v rámci Železných hor

Chráněná krajinná oblast zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry.[2] Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.

Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce, Spálavy či Kotkova pupku[3]) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.

Na severní straně chráněné krajinné oblasti je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 393 metrů je kopec Hůra.[4] V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské Peklo. Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.

Flóra

Na území CHKO je registrováno přes 1 200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1 000 druhů domácích tj. druhů přirozeně se vyskytujících. Vyskytuje se zde například mochna bílá (Potentilla alba) v ČR ohrožená a chráněný druh medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).[5]

Fauna

Na území CHKO žije přes 75 druhů měkkýšů, významní jsou také motýli, zvláště v oblasti Dlouhé meze (celkový počet druhů motýlí fauny v oblasti je 1262[6]). Z obratlovců bylo zaznamenáno 230 druhů (24 druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů, 141 druhů ptáků a 46 druhů savců).

V CHKO Železné hory byl na dvou lokalitách (PR Strádovka a PR Hubský) nalezen v Evropě jinak vzácný mravenec rašelinný (Formica picea), jehož výskyt je vázán na nelesní rašeliniště a slatinná stanoviště, případně horské louky.[7]

Na celém území chráněné krajinné oblasti se vyskytuje několik druhů netopýrů. Někteří zde mají svá zimoviště, jiní se zde vyskytují spíše v létě. Jejich populace jsou ohrožené zejména ztrátou přirozených stanovišť, jako jsou dutiny ve starých domech a stromech a skalní štěrbiny. Ohrožuje je také vyrušování při zimování. Z hojnějších a stálých druhů se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).[8]

Ochrana přírody

V chráněné krajinné oblasti se nachází následující maloplošná chráněná území:

Národní přírodní rezervace
Lichnice
Národní přírodní památky
Kaňkovy hory
Přírodní rezervace
Hubský, Krkanka, Maršálka, Mokřadlo, Oheb, Polom, Spálava, Strádovka, Strádovské Peklo, Svatomariánské údolí, Údolí Doubravy, Vápenice, Vršovská olšina, Zlatá louka, Zubří
Přírodní památky
Boušovka, Buchtovka, Chuchelská stráň, Kaštanka, Na Obůrce, Na skalách, Písník u Sokolovce, Polánka, Upolíny u Kamenice, V Koutech

Památné stromy v chráněné krajinné oblasti:

Turistika a rekreace

Na území chráněné krajinné oblasti a v jejím těsném okolí se nalézá šest sjezdovek s lyžařskými vleky: Trhová Kamenice, Hluboká, Chotěboř, Vápenný Podol, Horní Bradlo a Nasavrky.

Chráněným územím vedou následující naučné stezky:

  • MAGMA (naučná geologická stezka – MAlebný Geologický MAglajz) – 56 km z Hlinska do Chrudimi, počet zastávek: 8
  • Ke Kočičímu hrádku – 3 km v Zámeckém parku ve Slatiňanech, počet zastávek:7
  • Lesní naučná stezka – 3,2 km kolem Třemošnice, počet zastávek: 7
  • Údolím Doubravy – 4,5 km z Chotěboře do Bílku, počet zastávek: 11
  • Krajem Chrudimky (vlastivědná stezka) – 82 km od pramene Chrudimky u Filipova do Chrudimi, počet zastávek: 37
  • Krajem Železných hor (vlastivědná stezka) – 23,5 km ze Seče do Ronova nad Doubravou, počet zastávek: 15

Odkazy

Reference

  1. a b Železné hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  2. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  3. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  4. Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  5. HADAČ, Emil; BUREŠ, Petr; JIRÁSEK, Jaroslav. Květena Železných hor. Pardubice: Luděk Šorm, 1994. 212 s. ISBN 80-901702-1-8. 
  6. ŠUMPICH, Jan. Motýli přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo. In: ŠUMPICH, Jan. Motýli Železných hor. Nasavrky: Grantis pro Společnost přátel Železných hor, 2001. ISBN 80-902400-2-X.
  7. BEZDĚČKOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Nové nálezy mravence rašelinného – Formica picea na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2010, čís. 9, s. 95–98. 
  8. BENDA, Petr; REITER, Antonín; REJL, Jiří; BÁRTA, František. Netopýři Železných hor. Vespertilio. 1997, čís. 2, s. 39–50. Dostupné online. ISBN 80-967385-9-3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Zelezne hory CZ I2C-3 various definitions of extent and subdivisions.png
Poloha, různé definice a členění Železných hor na podkladové mapě územněsprávního členění okresu Chrudim a okolí.
  Geologické vymezení Železných hor
  Geomorfologické vymezení a členění Železných hor (nesporné hranice)
  Geomorfologické vymezení a členění Železných hor (Hruška 2000)
  Geomorfologické vymezení a členění Železných hor (Portál veřejné správy)
  Chvaletická pahorkatina
  Sečská vrchovina
  Území někdy přičleňované k Sečské vrchovině (Portál veřejné správy)

Geomorfologické členění

CHKO Železné hory, CZ170609-097.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Chráněná krajinná oblast Železné hory pod obcí Žlebské Chvalovice. Jihozápadní hřbet Železných hor tvoří horniny geomorfologického podcelku Chvaletická pahorkatina. Nejvyšší bod Krkanka (567,8 m n. m.) leží v lesním masivu (v záběru vlevo). Foto lokace Česko, Pardubický kraj, Ronov nad Doubravou.