Chrášťovice (Mladotice)

Chrášťovice
Náves
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Mladotice
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°0′27″ s. š., 13°21′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	87 (2021)[1]
Katastrální území	Chrášťovice u Mladotic (4,23 km²)
Nadmořská výška	425 m n. m.
PSČ	331 41
Počet domů	39 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chrášťovice
Další údaje
Kód části obce	97144
Kód k. ú.	697141
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrášťovice jsou vesnice, část obce Mladotice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží osm a půl kilometrů severovýchodně od Manětína. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic měří 422,67 ha^[3].

Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250, ale vysazena byla právem zákupním až roku 1346 plaským opatem Gotfrýdem. Za husitských válek byly Chrášťovice v držení drobné šlechty. Gotfrýd ze Žebnice a z Loman půjčil plaským cisterciákům peníze a jako zástavu obdržel roku 1480 plaské vsi Chrášťovice s mlýnem a polovinu Potvorova – sedm poddanských dvorů, krčmu, les a horu (tedy lom). Jeho syn se roku 1506 psal Jan ze Žebnice a v Chrášťovicích a po smrti jeho syna Kašpara Bernáška ze Žebnice, postoupila jeho vdova Anna ze Žebnice (rozená z Vitenfelsu), Chrášťovice s dílem Potvorova své dceři Dorotě z Perštejna, rozené ze Žebnice. Její dcera Anna se vdala za Bohosuda Koce z Dobrše a jejich syn Václav mladší Koc z Dobrše roku 1596 podědil Chrášťovice a díl Potvorova. Roku 1607 obě vsi prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat na Rabštejně a Chrášťovice se staly součástí rabštejnského panství.

Libštejnský přišel o třetinu majetku v pobělohorských konfiskacích. V průběhu třicetileté války byly v Chrášťovicích vypáleny tři statky, k roku 1654 bylo ve vsi dvanáct statků (dva z nich byly pusté) a vypáleny mlýn pod vsí.

Od roku 1621 celé rabštejnské panství střídalo řadu majitelů. Do roku 1634 patřily Chrášťovice Kolovratům, po 4 roky je spravoval panovník a od roku 1638 do roku 1644 patřily do majetku Leonard Helfried z Meggau. V letech 1665–1714 patřily Starhemberkům a od roku 1714 až do zániku patrimoniální správy byly Chrášťovice v držení Lažanských z Bukové.

Do Strážiště ostatně již dříve náležely farou a školou.

V roce 1902 postihl ves velký požár, kterému padly za oběť tři čtvrtiny domů. Obnova změnila charakter vsi, když dřevěné usedlosti nahradily zděné stavby. Na polích první světové války zahynulo 9 místních, na následky později další dva. V roce 1936 jim byl na návsi postaven pomník. Ve třicátých letech měla ves 37 domů, v nichž žilo 183 obyvatel.

Po druhé světové válce se ves dočkala elektrifikace, v letech 1946–1950 byla zbudována kanalizace, později byla osvětlena náves a zřízena veřejná telefonní stanice.

Chrášťovice sousedí na severovýchodě s Odlezly, na jihu s Mladoticemi, na jihozápadě se Strážištěm a na západě s Velkou Černou Hatí. Z Chrášťovic lze dojít k jižnímu okraji Odlezelského jezera s vodopády.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 188 obyvatel (z toho devadesát mužů), z nichž bylo 187 Čechoslováků a jeden cizinec. Čtyři z nich patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím, tři lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 181 obyvatel: 179 Čechoslováků a dva Němce. Kromě osmi příslušníků církve československé a sedmi lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[5]

Po zrušení patrimoniální správy spadaly Chrášťovice v letech 1850–1902 pod obec Strážiště v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice. Po roce 1902 byla ves samostatnou obcí v kralovickém politickém okrese. V roce 1950 už Chrášťovice patřily do okresu Plasy. Od roku 1960 jsou Chrášťovice částí obce Mladotice v okrese Plzeň-sever.^[8]

V roce 1858 je poprvé zmiňována těžba černého uhlí, k roku 1890 je uváděn nad vsí ve směru na Velkou Černou Hať důl Josef se čtyřmi dělníky. Roku 1921 byl otevřen další důl na černé uhlí: Barbora.^[zdroj⁠?] Důlní pole se skládalo ze dvou jednoduchých měr a dobývalo se ze sloje o mocnosti jeden až 1,2 metru. Později byl otevřen důl Karel.^[9] Těžba v něm zaznamenala největší rozkvět v průběhu druhé světové války.^[zdroj⁠?] V roce 1945 byl důl převodem na státní podnik Západočeské uhelné doly zestátněn a uzavřen.^[9]

Ve třicátých letech většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale nechyběla zde ani řemesla a služby: kovář, kolář, krejčí, truhlář, zedník, dva hostinští, obchodník a trafikant. V roce 1955 vzniklo místní jednotné zemědělské družstvo, které obdělávalo i část státní půdy, kterou později převzaly Československé státní lesy a statky.

• Kaple Panny Marie
• V Chrášťovicích lze dodnes najít šachtičky upomínající těžbu uhlí. U cesty k Odlezelskému jezeru se nachází studánka a stojí Spálený mlýn.

• Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
• Karel Rom: Představujeme obce regionu: Chrášťovice; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 3. (2004/2005), č. 1, s. 2.
• Václav Kočka: Dějiny politického okresu Kralovického II; Agroscience 2010, ISBN 978-80-85081-32-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrášťovice na Wikimedia Commons
• Chrášťovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)