Chrášťovice (Mladotice)

Chrášťovice
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMladotice
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel87 (2021)[1]
Katastrální územíChrášťovice u Mladotic (4,23 km²)
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ331 41
Počet domů39 (2021)[2]
Chrášťovice
Další údaje
Kód části obce97144
Kód k. ú.697141
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrášťovice jsou vesnice, část obce Mladotice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží osm a půl kilometrů severovýchodně od Manětína. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic měří 422,67 ha[3].

Historie

Kaple

Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250, ale vysazena byla právem zákupním až roku 1346 plaským opatem Gotfrýdem. Za husitských válek byly Chrášťovice v držení drobné šlechty. Gotfrýd ze Žebnice a z Loman půjčil plaským cisterciákům peníze a jako zástavu obdržel roku 1480 plaské vsi Chrášťovice s mlýnem a polovinu Potvorova – sedm poddanských dvorů, krčmu, les a horu (tedy lom). Jeho syn se roku 1506 psal Jan ze Žebnice a v Chrášťovicích a po smrti jeho syna Kašpara Bernáška ze Žebnice, postoupila jeho vdova Anna ze Žebnice (rozená z Vitenfelsu), Chrášťovice s dílem Potvorova své dceři Dorotě z Perštejna, rozené ze Žebnice. Její dcera Anna se vdala za Bohosuda Koce z Dobrše a jejich syn Václav mladší Koc z Dobrše roku 1596 podědil Chrášťovice a díl Potvorova. Roku 1607 obě vsi prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat na Rabštejně a Chrášťovice se staly součástí rabštejnského panství.

Libštejnský přišel o třetinu majetku v pobělohorských konfiskacích. V průběhu třicetileté války byly v Chrášťovicích vypáleny tři statky, k roku 1654 bylo ve vsi dvanáct statků (dva z nich byly pusté) a vypáleny mlýn pod vsí.

Od roku 1621 celé rabštejnské panství střídalo řadu majitelů. Do roku 1634 patřily Chrášťovice Kolovratům, po 4 roky je spravoval panovník a od roku 1638 do roku 1644 patřily do majetku Leonard Helfried z Meggau. V letech 1665–1714 patřily Starhemberkům a od roku 1714 až do zániku patrimoniální správy byly Chrášťovice v držení Lažanských z Bukové.

Do Strážiště ostatně již dříve náležely farou a školou.

V roce 1902 postihl ves velký požár, kterému padly za oběť tři čtvrtiny domů. Obnova změnila charakter vsi, když dřevěné usedlosti nahradily zděné stavby. Na polích první světové války zahynulo 9 místních, na následky později další dva. V roce 1936 jim byl na návsi postaven pomník. Ve třicátých letech měla ves 37 domů, v nichž žilo 183 obyvatel.

Po druhé světové válce se ves dočkala elektrifikace, v letech 1946–1950 byla zbudována kanalizace, později byla osvětlena náves a zřízena veřejná telefonní stanice.

Přírodní poměry

Chrášťovice sousedí na severovýchodě s Odlezly, na jihu s Mladoticemi, na jihozápadě se Strážištěm a na západě s Velkou Černou Hatí. Z Chrášťovic lze dojít k jižnímu okraji Odlezelského jezera s vodopády.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 188 obyvatel (z toho devadesát mužů), z nichž bylo 187 Čechoslováků a jeden cizinec. Čtyři z nich patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím, tři lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 181 obyvatel: 179 Čechoslováků a dva Němce. Kromě osmi příslušníků církve československé a sedmi lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel22822021417918018818112012410711387827687
Počet domů283031303131343535283132332239

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy spadaly Chrášťovice v letech 1850–1902 pod obec Strážiště v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice. Po roce 1902 byla ves samostatnou obcí v kralovickém politickém okrese. V roce 1950 už Chrášťovice patřily do okresu Plasy. Od roku 1960 jsou Chrášťovice částí obce Mladotice v okrese Plzeň-sever.[8]

Hospodářství

V roce 1858 je poprvé zmiňována těžba černého uhlí, k roku 1890 je uváděn nad vsí ve směru na Velkou Černou Hať důl Josef se čtyřmi dělníky. Roku 1921 byl otevřen další důl na černé uhlí: Barbora.[zdroj⁠?] Důlní pole se skládalo ze dvou jednoduchých měr a dobývalo se ze sloje o mocnosti jeden až 1,2 metru. Později byl otevřen důl Karel.[9] Těžba v něm zaznamenala největší rozkvět v průběhu druhé světové války.[zdroj⁠?] V roce 1945 byl důl převodem na státní podnik Západočeské uhelné doly zestátněn a uzavřen.[9]

Ve třicátých letech většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale nechyběla zde ani řemesla a služby: kovář, kolář, krejčí, truhlář, zedník, dva hostinští, obchodník a trafikant. V roce 1955 vzniklo místní jednotné zemědělské družstvo, které obdělávalo i část státní půdy, kterou později převzaly Československé státní lesy a statky.

Pamětihodnosti

  • Kaple Panny Marie
  • V Chrášťovicích lze dodnes najít šachtičky upomínající těžbu uhlí. U cesty k Odlezelskému jezeru se nachází studánka a stojí Spálený mlýn.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 192. 
  9. a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 202, 206. 

Literatura

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Chrášťovice; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 3. (2004/2005), č. 1, s. 2.
  • Václav Kočka: Dějiny politického okresu Kralovického II; Agroscience 2010, ISBN 978-80-85081-32-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chrášťovice 2011-04-21 Náves.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Chrášťovice – náves
Chrášťovice-Plzeň-church.jpg
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Obec Chrášťovice v Plzeňském okrese, Česko. Kostelík