Chrám Boží prozřetelnosti

Chrám Božské prozřetelnosti
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
ZasvěceníBoží prozřetelnost
Další informace
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám Boží prozřetelnosti (polsky Świątynia Opatrzności Bożej) je katolický kostel a polská národní svatyně, která se nachází v městské čtvrti/okrese Varšavy Wilanów.

Historie

Historie výstavby chrámu začala na konci 18. století. Dne 5. května 1791 se Parlament království Polska rozhodl postavit chrám Boží prozřetelnosti, na památku přijetí polské ústavy 3. května. Původně byla budova zamýšlena jako světský chrám Vyšší Prozřetelnosti, v souladu s myšlenkami osvícenství. Vzhledem k rozdělení Polska mezi Prusko, Rusko a Rakousko se však stavba podle návrhu architekta Jakuba Kubického nerozběhla. Byl postaven pouze fragment na místě dnešních botanických zahrad v Ujazdowskich Alejach.

Po obnovení polského státu po první světové válce byla v roce 1930 vyhlášena architektonická soutěž na postavení chrámu. Tu vyhrál architekt Bohdan Pniewski. Chrám byl plánován na Mokotowskem Poli. Vzhledem k vypuknutí války však k realizaci projektu znovu nedošlo.

Stavba

23. října 1998 bylo usnesení Sejmu z roku 1791 obnoveno. K jeho stavbě byl vybrán pozemek v nové obytné čtvrti Wilanów. Architektonickou soutěž vyhrál varšavský architekt profesor Marek Budzyński. Navrhl stavbu podzemního chrámu ve tvaru pahorku zarostlého travou, korunovaného světlíkem ve tvaru hvězdy. Projekt byl velmi vysoce hodnocen odborníky, ale setkal se s nelibostí konzervativních věřících, kteří požadovali konvenční církevní budovu.

Hlava církve v Polsku, kardinál Józef Glemp, původně rozhodl postavit kostel podle vítězného návrhu. Po nějaké době si to však nečekaně rozmyslel a přiklonil se ke konvenčnímu návrhu architektů Wojciecha a Lecha Szymborských.

Konstrukce Szymborských je stavba tvaru ohromné krychle 80,5 x 80,5 m z vyztuženého betonu s vysokou kupolí. Brzy si vysloužila přezdívku „vymačkávač na citróny“. Dne 2. května 2002 byl slavnostně položen základní kámen. Stavba začala 25. února 2003.

Stavba měla být financována z darů věřících, ale protože ty nebyly dostatečné, byla nutná výpomoc ministerstva financí – to bylo zdůvodněno nutností financovat sekulární muzeum papeže Jana Pavla II., jež se má nacházet nahoře pod kupolí.

Stavba chrámu byla dokončena v roce 2016. Ke slavnostnímu otevření došlo 11. listopadu 2016.[1]

Odkazy

Reference

  1. Poláci otevřeli chrám, který slíbili Bohu před dvěma sty lety. ČT24 [online]. 2016-11-12 [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • Marta Jankowska: Świątynia Opatrzności ku czci Konstytucji 3 Maja. Warszawa: Wyd. Sejmowe, 1991.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Świątynia Opatrzności Bożej w Warszawie 2020.jpg
Autor: Adrian Grycuk, Licence: CC BY-SA 3.0 pl
Temple of Divine Providence in Warsaw, view from Prymasa Hlonda Street
PL Warsaw Temple of Divine Providence lower church.JPG
Autor: Happa, Licence: CC BY 3.0
Dolny kościół Świątyni Opatrzności Bożej w Warszawie
Swiatynia Opatrznosci Bozej B.Pniewski 1938.jpg
Swiatynia_Opatrznosci_Bozej_B.Pniewski
Warszawski Ogród Botaniczny - Ruiny Świątyni Opaczności - 04.jpg
Autor: Jolanta Dyr, Licence: CC BY-SA 3.0 pl
‘’’”W TYM MIEJSCU 3 MAJA 1792 ROKU POŁOŻONO KAMIEŃ WĘGIELNY POD BUDOWĘ ŚWIĄTYNI OPACZNOŚCI WZNIESIENIEM JEJ SEJM CZTEROLETNI PRAGNĄŁ UCZCIĆ UCHWALENIE KONSTYTUCJI. REKTOR I SPOŁECZNOŚĆ UNIWERSYTETU WARSZAWSKIEGO.”’’’