Chrám svatého Klementa mučedníka

Chrám svatého Klementa mučedníka
Chrám svatého Klementa mučedníka
Místo
Stát	Rusko Rusko, Ruské impérium Ruské impérium a Sovětský svaz Sovětský svaz
Souřadnice	55°44′26,38″ s. š., 37°37′38,28″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení	Klement I.
Architektonický popis
Architekt	Pietro Antonio Trezzini
Stavební sloh	Elizabethan Baroque
Výstavba	1762
Další informace
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	7710678000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pravoslavný Chrám svatého mučedníka a papeže Klementa I., který se nachází na křižovatce ulic Pjatnickaya a Klimentovskij pereulok, spadá pod správu Moskevské městské eparchie a je největším chrámem ve svém rajónu.

Druhým oficiálním názvem stavby je Chrám Proměnění páně, podle zasvěcení hlavního oltáře.^[1]

Dějiny

První písemná zmínka

První písemná zmínka pochází z roku 1612. Chrám je upomínán v souvislosti s bitvou mezi ruskými vojenskými dobrovolnickými sbory a vojsky polsko-litevského krále Jana Karola Chodkiewicze. 24. dubna 1612 pod opevněným chrámem propukly boje mezi kozáky, bránicími pevnost, a pěchotou hejtmana Chodkiewicze. Polsko-litevská vojska pevnost krátce dobyla, ašak ruským dobrovolníkům pod vedením sv. Avraamije Palicyna se nakonec podařilo hejtmanova vojska vytlačit a chrám ubránit. Svědectví o bojích podává sám sv. Avraamij ve svých spisech.

Proměny chrámu

První kamenný chrám na tomto místě je datován do roku 1657. V roce 1667 diakon Alexandr Stěpanovič Durov přestavěl chrám na tři přídělky – Proměnění páně, Znamení přesvaté Bohorodice a sv. Mikuláše.

Chrám byl přestavěn a znovu vysvěcen roku 1720, později, v letech 1756-1758 byl doplněn o refektář a zvonici. V roce 1762 získali věřící povolení k demolici většiny starého objektu. Na jeho místě stanul roku 1769 pětihlavý barokní chrám, jež byl vystavěn na náklady kupce K.M. Matvejeva. V této podobě se stavba zachovala dodnes.  Autor nové budovy není znám, nejspíš ji postavil I. J. Jakovlev podle projektu Petra Antonia Treziniho. Dle rukopisu „Slovo o chrámu sv. Klementa v Zamoskořečí“ věnoval na výstavbu chrámu značnou sumu 70 000 rublů generál-polní maršál A. Bestužev, jehož sídlo se nacházelo nedaleko.  

V své knize vzpomínek vyjadřuje básník 19. století, Apollon Grigorjev, obdiv nad tím, jak vévodil chrám zamoskvořeckému panoramatu v dobách jeho dětství: 

„Ovšem není to chrám sv. Praskověji, který ohromuje a svádí váše oči, když pomalu brázdíte pohledem moskevský obzor z jiho-východu na jih. Tím je chrám sv. Klementa, papeže římského. Před ním se zastvíte a procházejíc se po Pjatnické vás ohromí přísností a okázalostí svého stylu, dokonalou harmonií svých částí... Ten obzvláště vyniká mezi nepřeberným množstvím zdobených chrámů a zvonic, které již z dáli uchvacují svou originalitou a živopisností, a jimiž se vyznačuje jiho-východní část Zamoskvořečí...”

Sovětská doba

V roce 1929 byl chrám uzavřen a roku od roku 1934  byly jeho prostory využívány jako archiv Knihovny V.I.Lenina. Architektonické změny provedl roku 1932 architekt C.F. Kulagin.

Současnost

V roce 2008 byla budova chrámu, jejíž exteriér i interiér zůstaly do jisté míry neporušeny, předána pravoslavné církvi. Knihy byly odvezeny. V průběhu několika následujících let se bohoslužby konaly pouze v severním přídělku. Díky finanční podpoře moskevské administrace byla provedena rozsáhlá restaurace objektu.^[2] Práce skončily v roce 2014. 27. září byl chrám znovu vysvěcen patriarchou Kirillem.^[3]

Současným správcem chrámu je protojerej Leonid Kalinin.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церковь Климента Папы Римского na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám svatého Klementa mučedníka na Wikimedia Commons
• Над куполами московского храма священномученика Климента, папы Римского, вновь воздвигнуты древние кресты^{[nedostupný zdroj]}
• Chrám svatého Klementa (oficiální stránka)