Chrám svatého Lukáše Evangelisty (Brežany)

Chrám svatého Lukáše Evangelisty (Brežany)
	Chrám svatého Lukáše Evangelisty (Brežany)
Místo
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Prešov
Obec	Brežany
Souřadnice	48°58′42,84″ s. š., 21°6′47,22″ v. d.
	Chrám svatého Lukáše Evangelisty (Brežany)
Základní informace
Církev	řeckokatolická
Diecéze	Prešovská
Děkanát	Prešov
Farnost	Klenov
Zasvěcení	Svatý Lukáš
Datum posvěcení	1727
Specifikace
Stavební materiál	dřevo
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Lukáše Evangelisty z roku 1727 v obci Brežany, okres Prešov je řeckokatolický dřevěný chrám na Slovensku. Je zařazen do seznamu národních kulturních památek.

Národní kulturní památka

Brežany jsou filiálkou starobylé řeckokatolické farnosti Klenov, o čemž svědčí i záznam v soupisu z Mukačevské řeckokatolické eparchie z roku 1788. Ve vesnici je dřevěný řeckokatolický chrám z roku 1727, který je jediný v okrese Prešov a také jediný v celé Šarišské vrchovině. Na Slovensku je zařazen mezi národní kulturní památky. Patronem cerkvi je sv. Lukáš Evangelista. Obnova cerkvi byla provedena v druhé polovině 18. století.

Architektura

Z architektonického pohledu jde o atypickou trojdílnou srubovou stavbu s výraznými vlivy gotické římskokatolické sakrální architektury. Okénka jsou vytvořeny hlubokými zářezy ve dvou sousedních trámech srubu. Zasklený otvor je opatřen jednoduchou železnou mřížkou. Barokní ikonostas pochází z roku 1773. Kompozice chrámu je ovlivněna dřevěným kostelem v Hervartove. Typická je samostatně stojící věž, která není spojena se střešní konstrukcí lodě. Má otevřenou podezdívku, sloužící jako předsíň chrámu. Nad vchodem, řešeným na gotický způsob, je uvedena datace stavby chrámu z roku 1727. Představěná věž je obita deskami a má jehlanovou střechu.

Dřevěná roubená stavba tohoto chrámu se skládá ze tří částí – ze svatyně (presbytáře) s rovným uzávěrem, podélné lodě a zmiňované přestavěné věže, pod kterou je otevřená předsíň. Svatyně tvoří s lodí jednotný celek. Má lomený strop, zatímco v lodi je rovný. V interiéru je trámová konstrukce vymazána hlínou. Vysoká sedlová střecha je pokryta šindelem.

Hlavní oltář

Hlavní oltář je barokní z roku 1782. Na zděné menze je obraz Korunování Panny Marie od Františka Ferdynandyho ukončen v roce 1782. Je vložen do sloupové oltářní barokní architektury. Výše zmíněný ikonostas je víceřadý, částečně obnoven malbami. Členěný je točenými sloupy s vinnou révou.

Ikonostas

Ikonostas zachovává tradiční byzantské schéma rozmístění ikon. Na ikonostasu pod centrální ikonou Krista je dedikační nápis latinkou: Fundator Cerkvi Svätej i Calej Roboty toj P.S oltys Teodor Demeteri i vospol z manželku Svoju Mariannu. Ano Dni 1733. Carské dveře jsou sekundárně přemístěny za hlavní oltář, podobně i jáhenské dveře. Chrámová ikona sv. Lukáše evangelisty ho zobrazuje plného elánu a v činnosti, při zapisování evangelijních událostí. Ve spodní části orámování ikony jsou vyobrazeni klečící zakladatelé nadace modlící se na kolenou k ukřižovanému Kristu. V řadě není ikona Tajná večeře, ale Mandylion (Spas nerukotvornyj). V třetí řadě je ikona Krista Velekněze (archijereje) s Bohorodičkou a Janem Křtitelem, kteří se modlí a jsou se dvěma anděly. Apoštolové jsou zobrazení na pozadí horské krajiny. Na vrchní části orámování ikon jsou uvedeny jejich jména, třebaže ne vždy totožné s jejich vyobrazením (Andrej a Bartoloměj). V řadě proroků ve středu je další ikona Mandylion, a ne Ukřižování. Byla přenesena ze staršího ikonostasu a pochází z druhé poloviny 17. století.

Boční oltáře

Boční oltář Piety je malovaný na dřevě a vložený do rámu se sloupky po stranách. Další boční oltář Krista s Knihou života je z druhé poloviny 18. století. Chór je z poloviny 18. století. Na jeho parapetu jsou malované scény Utrpení Páně (strasti) s cyrilskými nápisy, oddělené iluzivními barokními sloupy s vinnou révou. I zde jsou vyobrazeni zakladatele nadace, jak se vroucně modlí na kolenou k ukřižovanému Kristu.