Chrám svatého Václava (Litoměřice)
Chrám svatého Václava v Litoměřicích | |
---|---|
(c) Dominik Bouma.cz, CC BY-SA 3.0 Chrám sv. Václava, pohled od Svatováclavské ulice | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Litoměřice |
Souřadnice | 50°32′0,24″ s. š., 14°7′37,92″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | pravoslavná |
Diecéze | pražská |
Farnost | PCO Litoměřice |
Zasvěcení | svatý Václav |
Datum posvěcení | 28. září 1716 |
Architektonický popis | |
Architekt | Octavio Broggio |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1714-1716 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | západ |
Další informace | |
Adresa | Václavské náměstí, Litoměřice |
Ulice | Václavské náměstí |
Oficiální web | http://www.pravoslavi-litomerice.cz |
Kód památky | 24614/5-1753 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrám svatého Václava v Litoměřicích je nevelká barokní stavba z 1. poloviny 18. století. Kostel se nachází na Václavském náměstí v Litoměřicích a v současné době je chrámem litoměřické církevní obce české pravoslavné církve. Objekt je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Nejstarší zmínka o kostele na tomto místě pochází z roku 1363. V době třicetileté války kostelík utrpěl mnoho škod a byl zbořen. Na jeho místě byl v letech 1714–1716 vybudován současný barokní kostel. Stavba byla vyjádřením poděkování Bohu za ukončení morové epidemie.
První katolické bohoslužby v novém kostele se konaly na svátek sv. Václava, patrona kostela, 28. září 1716. Za josefinských reforem byl zrušen jako bohoslužebné místo. Od té doby sloužil pouze jako skladiště až do 28. září 1852, kdy jej znovu vysvětil litoměřický biskup Augustin Hille.
V roce 1927 byl interiér adaptován na památník obětí první světové války.
Po druhé světové válce, v roce 1950, objekt do užívání získala pravoslavná církev, a kostel byl adaptován pro potřeby východní liturgie.
Velká rekonstrukce byla provedena v letech 1992–1993. V roce 2008 byl pořízen nový ikonostas. Osoba dlouholetého duchovního správce otce ThDr. Marka Krupici, Th.D. a jeho dlouholeté působení ve farnosti se projevilo na vzrůstající tendenci návštěvníků bohoslužeb, z nichž někteří přicházeli i ze vzdálenějších regionů Česka (např. z Valašska).[2]
V roce 2011 vyjednal archimandrita Martin Marek Krupica možnost využívat kapli svatého Josefa Snoubence v nedaleké Roudnici nad Labem, pro účely pravoslavných bohoslužeb. Reagoval tím na větší množství pravoslavných věřících, kteří do Litoměřic začali dojíždět právě z Roudnice a okolí, a on jako jejich duchovní jim chtěl usnadnit přístup k bohoslužbám. Roudnická kaple se tak stala filiálkou litoměřické církevní obce. Nedlouho poté byla přímo v Roudnici zřízena samostatná církevní obec a byl pro ni vysvěcen na kněze jeden z litoměřických diákonů Miroslav Šantin. Po úmrtí otce Marka v listopadu 2018 na následky autonehody byl novým správcem farnosti jmenován otec Přemysl Hadrava.[3][2]
Bohoslužby
Chrám slouží pravoslavným bohoslužbám. V roce 2011 byla v chrámu instalována IP kamera, umožňující sledování bohoslužeb přes internet.
Architektura
Kostel je poměrně malá stavba. Základem jeho dispozice je čtverec se zaoblenými rohy, k němuž na západě přiléhá malý, trojboce uzavřený presbytář. Průčelí kostela jeví příbuznost s dalšími Broggiovými realizacemi sakrálních objektů v Bohosudově a v Oseku.
Presbytář je od zbytku kostela oddělen ikonostasem od Michaila Adlera Procenko z Krymu z roku 2008. Na čelní stěně presbytáře (v lunetě pod klenutím) je ikona Panny Marie, u jejíchž nohou jsou vymalovány všechny litoměřické kostely, pocházející z roku 2010. V kopuli nad chrámovou lodí jsou zobrazení čtyř evangelistů, Matouše, Marka, Lukáše a Jana.
Galerie
- Interiér s původním ikonostasem (2007)
- Interiér s novým ikonostasem, ještě bez ikon za oltářem (2009)
- Interiér (pohled z kůru) s novým ikonostasem, již s ikonami za oltářem (2016)
- Božská liturgie v chrámu (2018)
- Ikona svatého Martina
- Kupole chrámu s ikonami čtyř evangelistů
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-09]. Identifikátor záznamu 135686 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Pravoslavní měli Vánoce. Ti z Litoměřic se sešli u svatého Václava [online]. denik.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Litoměřický pravoslavný kněz archimandrita Marek Krupica [online]. denik.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
Související články
- Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
- Římskokatolická farnost u Všech svatých Litoměřice
- Seznam kulturních památek v Litoměřicích
- Octavio Broggio
- Litoměřice
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám svatého Václava v Litoměřicích na Wikimedia Commons
- Stránky PCO Litoměřice
- Chrám na www.litomerice.cz Archivováno 3. 5. 2013 na Wayback Machine.
- Chrám na www.hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Litoměřice chrám sv. Václava
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Ikona sv. Martina z Tours v chrámu sv. Václava v Litoměřicích
(c) Dominik Bouma.cz, CC BY-SA 3.0
pravoslavný kostel sv. Václava, Litoměřice
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Chram svateho Vaclava v Litomericich behem bohosluzby cerven 2018