Chrám svatého Václava (Střemeníčko)

Chrám svatého Václava
Místo
StátČeskoČesko Česko
Krajolomoucký
OkresOlomouc
ObecLuká
LokalitaStřemeníčko
Souřadnice49°40′52,3″ s. š., 16°55′48,78″ v. d.
Základní informace
CírkevPravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku
DiecézeEparchie olomoucko-brněnská
FarnostPravoslavná církevní obec v Řimicích
Statusfiliální chrám
Současný majitelPravoslavná církevní obec v Řimicích
Zasvěcenísvatý Václav
Datum posvěcení17. 5. 1937
Světitelbiskup Gorazd (Matěj Pavlík)
Architektonický popis
ArchitektAndrej Kolomacký
Výstavba1936–1937
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého Václava je pravoslavná sakrální stavba ve Střemeníčku, části obce Luká na Olomoucku. Jedná se o součást Pravoslavné církevní obce v Řimicích.[1] Chrám není památkově chráněn.

Historie

Ve 20. letech 20. století vznikla v Řimicích pravoslavná církevní obec. K té patřila také skupina pravoslavných věřících, žijících ve Střemeníčku a blízkém okolí, čítající několik desítek osob. Vzhledem k tomu, že pro tyto lidi bylo obtížné putovat na bohoslužby do Řimic (na vzdálenost zhruba deseti kilometrů), bylo rozhodnuto o výstavbě vlastního chrámu ve Střemeníčku. Stavba probíhala v letech 1936–1937 podle projektu archimandrity Andreje Kolomackého a byl na ní použit ušetřený stavební materiál ze stavby chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Chudobíně,[2] který byl dokončen nedlouho předtím. Základní kámen střemeníčského chrámu byl položen a požehnán 3. května 1936,[2][3] svěcení chrámu vykonal biskup Gorazd v květnu 1937,[3] různé dodělávky však probíhaly až do roku 1939.[4] Šlo zejména o malířskou výzdobu interiéru, která je rovněž dílem archimandrity Andreje Kolomackého. Střemeníčko nikdy nebylo zamýšleno jako místo, kde by přímo sídlila duchovní správa. Vždy šlo pouze o tzv. filiální církevní obec, kam duchovní dojížděli. Případně zde sloužili penzionovaní duchovní, či duchovní, kteří z různých důvodů neměli přímo svou vlastní farnost a v duchovní správě pouze dle svých možností vypomáhali.[pozn. 1] Kostelnickou službu vykonával do roku 1942 Josef Mlčoch, který byl v rámci nacistických represí po zabití Reinharda Heydricha odvlečen na nucené práce a v listopadu 1942 tragicky zahynul.[pozn. 2] Po osvobození Československa se kostelnické služby v chrámu ujala jeho příbuzná Marie Mlčochová.[2] V roce 1947 začala být duchovní správa filiální obce obstarávána z Vilémova u Litovle, později z Chudobína, a posléze opět začal dojíždět duchovní z Řimic. Společenství věřících ve Střemeníčku postupně početně sláblo, a začátkem 21. století zde ustaly pravidelné bohoslužby. Stále je však dodržována tradice sloužit zde liturgii v den chrámového svátku ("na pouť") v den sv. Václava.[4]

Stavební podoba

Chrám sv. Václava je poměrně nevelká stavba, postavená na půdorysu čtverce, z nějž do tří stran vybíhají půlkruhové apsidy, z nichž jedna obsahuje oltářní prostor. Ze čtvrté strany je přistavěna čtvercová předsíň, převýšená v průčelí arkádou, která sloužila pro zavěšení zvonů (zvon je zde nyní pouze jeden). V interiéru je od lodi oltářní prostor oddělen jednoduchým ikonostasem, jehož autorem byl rovněž Andrej Kolomacký.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pravoslavný duchovní může dle zvyklostí sloužit pouze jednu liturgii za den. Může tedy být problematické, když má na starosti více míst, kde se slouží bohoslužby. Pověření ke slavení bohoslužeb v chrámu ve Střemeníčku měl například v letech 1941–1942 (tedy do nacistického zákazu české pravoslavné církve) o. Rudolf Vladimír Hacar, kněz, který neměl svou farnost, ale byl de facto úředníkem při eparchiální radě[5] a sekretářem biskupa Gorazda (Pavlíka). Vypomáhal zde také penzionovaný duchovní Alois Václav Šnoflák.[2]
  2. ↑ Dostal propustku z nuceného nasazení k účasti na pohřbu tchýně, na nádraží v Olomouci se snažil za každou cenu stihnout přípoj.[2] Proto vyskočil z ještě dojíždějícího, brzdícího vlaku. Dopadl však na betonový sloupek u trati, což mu způsobilo závažná poranění. Byl dopraven do nemocnice, kde zakrátko zemřel.

Reference

  1. ↑ Olomoucko-brněnská eparchie: Adresář církevních obcí a monastýrů olomoucko-brněnské eparchie. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e RACLAVSKÝ, Libor. Historie kaple svatého Václava ve Střemeníčku. In: Olomoucko-brněnská eparchie 70 let. Sborník k 70. výročí Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích. Olomouc: [s.n.], 2020.
  3. ↑ a b Hrady.cz, Pravoslavný chrám sv. Václava, Střemeníčko. Dostupné online.
  4. ↑ a b c CHAMLAROVÁ, Petra. Pravoslavné církevní památky na Moravě. Brno, 2018 [cit. 13. 7. 2023]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Taťána Juříčková, PhD.. s. 33–34. Dostupné online.
  5. ↑ JINDRA, Martin. Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů. Praha 2015, s. 175

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pravoslavný kostel svatého Václava, Střemeníčko, Luká, okres Olomouc (02).jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pravoslavný kostel svatého Václava, Střemeníčko, Luká, okres Olomouc