Chrám svatého Vladimíra (Mariánské Lázně)

Pravoslavný chrám svatého Vladimíra
v Mariánských Lázních
Pravoslavný chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních
Pravoslavný chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních
Místo
StátČeskoČesko Česko
krajKarlovarský
ObecMariánské Lázně
Souřadnice
Základní informace
CírkevPravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku
Statuspravoslavný kostel
Užívánípravidelně
ZasvěceníVladimír I. Kyjevský
Datum posvěcení24. července 1902
Architektonický popis
ArchitektGustav Wiedermann
Stavební sloheklekticismus
Typ stavbyJednolodní kostel
Výstavba24. července 1900
Další informace
AdresaMariánské Lázně
UliceRuská
Kód památky26211/4-54 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám svatého VladimíraMariánských Lázních je jedním z pravoslavných chrámů lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně.

Historie

Pravoslavný kostel sv. Vladimíra

Chrám sv. Vladimíra byl postaven na popud lázeňských hostů z Ruska, kteří v Mariánských Lázních postrádali pravoslavné bohoslužebné místo. Již v roce 1825 věnoval kníže Golicyn peníze na výstavbu pravoslavného chrámu, avšak stavba se zdála příliš náročná, proto byly peníze použity na výstavbu římskokatolického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků a pacientů z Ruska rostla i potřeba pravoslavného chrámu. Bohoslužby se tak začaly konat v zadním traktu radnice, kde byla instalována přenosná kaple. Přesný rok zahájení pravoslavných bohoslužeb není znám, uvádí se rok 1874, 1880 nebo 1882.

Roku 1882 pořádali věřící jednu z mnoha sbírek na stavbu chrámu. Bohužel banka, ve které byly peníze uloženy, zkrachovala. Další pokus o zahájení výstavby probíhal v devadesátých letech. Stavební výbor měl podporu řady lázeňských lékařů, kteří se domnívali, že vnitřní uspokojení pacientů má vliv na jejich fyzický stav. Organizaci měl na starosti výmarský kněz Nikolaj Nikolajevič Pisarevskij, který vybral roku 1898 parcelu a uspořádal sbírku. Během jednoho roku bylo shromážděno dostatečné množství prostředků a 24. července 1900 byl položen základní kámen chrámu. O dva roky později byla stavba dokončena a 8. července téhož roku byl chrám zasvěcen svatému Vladimírovi. Chrám spadal pod ruský pravoslavný chrám v Drážďanech, ale bohoslužby zde vykonával otec Nikolaj. Roku 1902 bylo při chrámu zřízeno Popěčitělstvo – správní výbor, který měl na starosti hospodaření chrámu.

Před druhou světovou válkou se o chrám staral pravoslavný biskup Sergij, doživotním kurátorem chrámu se stal někdejší starosta města Franz Nadler. Během války spadal chrám pod ruské exilové biskupství v Berlíně. Stálá pravoslavná farnost se začala vytvářet až po válce. Vytvoření farnosti napomohli i volyňští Češi, kteří se vrátili do Čech.

V roce 1951 získala chrám Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Od roku 1956 probíhaly v chrámu opravy střechy a fasády, které spolufinancoval stát. V polovině 90. let byl zrekonstruován exteriér i interiér chrámu do dnešní podoby.

K roku 2022 uvádí Český úřad zeměměřický a katastrální na svých webových stránkách Nahlížení do katastru nemovitostí, že vlastník kostela je neznámý.

Architektura

Exteriér chrámu

Autorem projektu chrámu je známý architekt Nikolaj Vladimirovič Sultanov, člen Petrohradské akademie umění, stavbu realizoval Gustav Wiedermann, který se také podílel na plánech.

Tento poměrně malý chrám má půdorys rovnoramenného kříže se zaoblenými konci a jedinou turbanovitou kopuli se zlatým šestiramenným křížem. Vchod do chrámu zdobí mozaiky sv. Vladimíra a sv. Olgy v něstěrovském stylu. Sv. Vladimír je zobrazen také nad vraty chrámu. Žluté stěny jsou oživeny štuky na červených kabřincových výplních, kolem oken a vrat. Nad vchodem do chrámu se nachází zvonice, ve které ale chybí původní zvony, které byly zrekvírovány pro válečné během první světové války. Nové zvonky byly instalovány díky státním úřadům v roce 1972.

Interiér chrámu

V chrámu se nachází jeden z nejkrásnějších ikonostasů v Česku. Ikonostas vznikl na konci 19. století ve Společnosti na výrobu porcelánových a fajánsových výrobků M. S. Kuzněcova v Kuzněcovu. Na výrobě majolikového ikonostasu se podíleli chemici, malíř, ikonograf, sochař a brusič. Lomený ikonostas, který připomíná barevný chrám s kopulemi a kříži, je pokryt zlatem a kobaltem. Roku 1900 získal první cenu Grand Prix de France na světové výstavěPaříži. Původně byla před ikonostasem zlatá mříž, tu ale odcizili nacisté během druhé světové války.

Současnost

Duchovním správcem je od roku 1999 protojerej Mgr. Josef Hauzar. Chrám je přístupný veřejnosti k prohlídkám každý den, včetně všech svátků. Navštěvují jej převážně zahraniční turisté. Bohoslužby se zde konají v neděli i ve svátky od 10 hodin, jiné obřady (svatby, křtiny, pohřby) a zpovědi jsou možné jen po předchozí domluvě. Několikrát měsíčně se zde konají koncerty duchovní hudby.

Ačkoli je chrám chráněnou památkou, jeho činnost je financována převážně z příspěvků věřících. Chrámový svátek připadá na 19. července.

Odkazy

Literatura

  • MAREK, Pavel. Pravoslavní v Československu v letech 1918-1942: příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 423 s. ISBN 80-86263-52-5.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pravoslavný kostel Sv.Vladimíra.JPG
Autor: Wakowlk, Licence: CC BY-SA 4.0
Pravoslavný kostel Sv.Vladimíra
Мариенбад..Русская православная церковь.jpg
Autor: Витольд Муратов, Licence: CC BY-SA 3.0
Мариенбад.Русская православная церковь.