Chrám svatého Vladimíra (Mariánské Lázně)
Pravoslavný chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních | |
---|---|
Pravoslavný chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních | |
Místo | |
Stát | Česko |
kraj | Karlovarský |
Obec | Mariánské Lázně |
Souřadnice | 49°58′20″ s. š., 12°42′6″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
Status | pravoslavný kostel |
Užívání | pravidelně |
Zasvěcení | Vladimír I. Kyjevský |
Datum posvěcení | 24. července 1902 |
Architektonický popis | |
Architekt | Gustav Wiedermann |
Stavební sloh | eklekticismus |
Typ stavby | Jednolodní kostel |
Výstavba | 24. července 1900 |
Další informace | |
Adresa | Mariánské Lázně |
Ulice | Ruská |
Kód památky | 26211/4-54 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrám svatého Vladimíra v Mariánských Lázních je jedním z pravoslavných chrámů lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně.
Historie
Chrám sv. Vladimíra byl postaven na popud lázeňských hostů z Ruska, kteří v Mariánských Lázních postrádali pravoslavné bohoslužebné místo. Již v roce 1825 věnoval kníže Golicyn peníze na výstavbu pravoslavného chrámu, avšak stavba se zdála příliš náročná, proto byly peníze použity na výstavbu římskokatolického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků a pacientů z Ruska rostla i potřeba pravoslavného chrámu. Bohoslužby se tak začaly konat v zadním traktu radnice, kde byla instalována přenosná kaple. Přesný rok zahájení pravoslavných bohoslužeb není znám, uvádí se rok 1874, 1880 nebo 1882.
Roku 1882 pořádali věřící jednu z mnoha sbírek na stavbu chrámu. Bohužel banka, ve které byly peníze uloženy, zkrachovala. Další pokus o zahájení výstavby probíhal v devadesátých letech. Stavební výbor měl podporu řady lázeňských lékařů, kteří se domnívali, že vnitřní uspokojení pacientů má vliv na jejich fyzický stav. Organizaci měl na starosti výmarský kněz Nikolaj Nikolajevič Pisarevskij, který vybral roku 1898 parcelu a uspořádal sbírku. Během jednoho roku bylo shromážděno dostatečné množství prostředků a 24. července 1900 byl položen základní kámen chrámu. O dva roky později byla stavba dokončena a 8. července téhož roku byl chrám zasvěcen svatému Vladimírovi. Chrám spadal pod ruský pravoslavný chrám v Drážďanech, ale bohoslužby zde vykonával otec Nikolaj. Roku 1902 bylo při chrámu zřízeno Popěčitělstvo – správní výbor, který měl na starosti hospodaření chrámu.
Před druhou světovou válkou se o chrám staral pravoslavný biskup Sergij, doživotním kurátorem chrámu se stal někdejší starosta města Franz Nadler. Během války spadal chrám pod ruské exilové biskupství v Berlíně. Stálá pravoslavná farnost se začala vytvářet až po válce. Vytvoření farnosti napomohli i volyňští Češi, kteří se vrátili do Čech.
V roce 1951 získala chrám Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Od roku 1956 probíhaly v chrámu opravy střechy a fasády, které spolufinancoval stát. V polovině 90. let byl zrekonstruován exteriér i interiér chrámu do dnešní podoby.
K roku 2022 uvádí Český úřad zeměměřický a katastrální na svých webových stránkách Nahlížení do katastru nemovitostí, že vlastník kostela je neznámý.
Architektura
Exteriér chrámu
Autorem projektu chrámu je známý architekt Nikolaj Vladimirovič Sultanov, člen Petrohradské akademie umění, stavbu realizoval Gustav Wiedermann, který se také podílel na plánech.
Tento poměrně malý chrám má půdorys rovnoramenného kříže se zaoblenými konci a jedinou turbanovitou kopuli se zlatým šestiramenným křížem. Vchod do chrámu zdobí mozaiky sv. Vladimíra a sv. Olgy v něstěrovském stylu. Sv. Vladimír je zobrazen také nad vraty chrámu. Žluté stěny jsou oživeny štuky na červených kabřincových výplních, kolem oken a vrat. Nad vchodem do chrámu se nachází zvonice, ve které ale chybí původní zvony, které byly zrekvírovány pro válečné během první světové války. Nové zvonky byly instalovány díky státním úřadům v roce 1972.
Interiér chrámu
V chrámu se nachází jeden z nejkrásnějších ikonostasů v Česku. Ikonostas vznikl na konci 19. století ve Společnosti na výrobu porcelánových a fajánsových výrobků M. S. Kuzněcova v Kuzněcovu. Na výrobě majolikového ikonostasu se podíleli chemici, malíř, ikonograf, sochař a brusič. Lomený ikonostas, který připomíná barevný chrám s kopulemi a kříži, je pokryt zlatem a kobaltem. Roku 1900 získal první cenu Grand Prix de France na světové výstavě v Paříži. Původně byla před ikonostasem zlatá mříž, tu ale odcizili nacisté během druhé světové války.
Současnost
Duchovním správcem je od roku 1999 protojerej Mgr. Josef Hauzar. Chrám je přístupný veřejnosti k prohlídkám každý den, včetně všech svátků. Navštěvují jej převážně zahraniční turisté. Bohoslužby se zde konají v neděli i ve svátky od 10 hodin, jiné obřady (svatby, křtiny, pohřby) a zpovědi jsou možné jen po předchozí domluvě. Několikrát měsíčně se zde konají koncerty duchovní hudby.
Ačkoli je chrám chráněnou památkou, jeho činnost je financována převážně z příspěvků věřících. Chrámový svátek připadá na 19. července.
Odkazy
Literatura
- MAREK, Pavel. Pravoslavní v Československu v letech 1918-1942: příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2004, 423 s. ISBN 80-86263-52-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám svatého Vladimíra na Wikimedia Commons
- Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku [online]. last modified on 2014 [vid. 2015 05 24]. Dostupný z hhttp://pravoslavnacirkev.info/.
- Pravoslavný chrám svatého Vladimíra [online]. last modified 2015 [vid. 2015-05-24]. Dostupný z http://kostelml.cz/ Archivováno 25. 5. 2015 na Wayback Machine..
- http://www.chramsvatehovladimira.cz/ Archivováno 17. 2. 2016 na Wayback Machine.
- http://kostelml.cz/ Archivováno 25. 5. 2015 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Wakowlk, Licence: CC BY-SA 4.0
Pravoslavný kostel Sv.Vladimíra
Autor: Витольд Муратов, Licence: CC BY-SA 3.0
Мариенбад.Русская православная церковь.