Chráněná území v Česku

Chráněné území v Česku definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V zákoně se používá pojem zvláště chráněná území. Zvláštní územní ochranou se rozumí – na rozdíl od obecné ochrany území uvedené v první a druhé části zákona – přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením. Podle Ústředního seznamu ochrany přírody je v Česku skoro 2700 zvláště chráněných území (stav 2023).^[1]

Památkově chráněná území v Česku definuje zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v platném znění.

Zvláště chráněná území jsou v Česku vyhlašována v následujících kategoriích:

Na území Česka bylo k 31. 12. 2021 zřízeno 2 643 maloplošných zvláště chráněných území, které dohromady zaujímají 115 859 ha.^[3] Tato chráněná území se vyhlašují právním předpisem (vyhláška, nařízení, atp.), který vydává příslušný orgán ochrany přírody. V České republice je několik takových subjektů. Jejich předpisy stejně jako příslušné orgány ochrany přírody a krajiny, které je mají ve správě a péči, jsou vedené v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Národní park je celosvětově užívaná kategorie, v níž jsou vyhlašována mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Jsou zřizovány zákonem. Na území Česka existují v roce 2018 čtyři velkoplošná chráněná území vyhlášená jako národní parky. Jejich celková rozloha je 1195 km². Ministerstvo životního prostředí v roce 2009 oznámilo, že připravuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.^[4] Přehled národních parků v Česku včetně jejich rozlohy a roku vyhlášení zachycuje tabulka:

Chráněná krajinná oblast je kategorie ochrany přírodního území s menším stupněm ochrany než národní park. Je určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. Chráněné krajinné oblasti v Česku se vyhlašují nařízením vlády. Na území Česka existuje v roce 2018 26 velkoplošných chráněných území vyhlášených jako chráněné krajinné oblasti. V roce 2008 ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR přípravou návrhu na vyhlášení nové CHKO Soutok, jakož i návrhu plánu péče o toto území na soutoku řek Dyje a Moravy. Podle MŽP tato oblast představuje největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, ve kterém žije mnoho mimořádně vzácných druhů živočichů a unikátních rostlinných společenstev. Jedná se o evropsky významnou lokalitu, ptačí oblast soustavy NATURA 2000, biosférickou rezervaci UNESCO i mokřad zapsaný ve světovém seznamu Ramsarské úmluvy.^[5] Přehled chráněných krajinných oblastí v Česku včetně jejich rozlohy a roku vyhlášení zachycuje tabulka^[6]:

Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.

Hospodářské využívání je vyloučeno s výjimkou činností, kterými udržuje nebo podporuje stabilita jednotlivých ekosystémů. Dále je v nich vyloučena těžba veškerých surovin, jakákoliv výstavba, chovy zvěře, pořádání hromadných sportovních či společenských akcí a všechny další aktivity a zásahy, mající za následek změnu dochovaných přírodních složek – vegetačního krytu, fauny, vodního režimu, půdy nebo jejího chemizmu.

Národní přírodní rezervace zřizuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. V současné době je v této kategorii vyhlášeno 109 území, z nejznámějších a nejcennějších je to např. Černé a Čertovo jezero, Boubínský prales, Praděd, Králický Sněžník, Čertoryje, Vývěry Punkvy nebo Mohelenská hadcová step.

Národní přírodní památka je zpravidla území menší rozlohy s cílem zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Jejich ochrana spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit.

Národní přírodní památky vyhlašuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. Jako NPP je vyhlášeno celkem 124 území, známé jsou kupř. Kozákov, Zlatý kůň nebo Babiččino údolí. Nejnověji byla v této kategorii vyhlášena ochrana významné geologické lokality Bublák a niva Plesné.

Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad. Přírodních rezervací je v současné době 810.

Přírodní památka je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Podobně jako u přírodních rezervací zřizuje její ochranu nařízením místně příslušný krajský úřad. Tato kategorie je co do počtu nejobsáhlejší – je v ní chráněno 1556 území a objektů.

• Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.

• Životní prostředí v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chráněné území v Česku na Wikimedia Commons
• Chráněná území v Česku na OpenStreetMap
• Atlas chráněných území, rezervací a významných botanických lokalit
• Adresy správ Chráněných krajinných oblastí v České republice
• Chráněná území, přírodní památky a rezervace na Jihlavsku