Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Mšenské pokličky
Základní informace
Vyhlášení	1976, 2014
Rozloha	410 km²
Správa	Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraje	Středočeský kraj, Liberecký kraj, Ústecký kraj
Souřadnice	50°31′43″ s. š., 14°36′24″ v. d.
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
Další informace
Kód	23
Web	kokorinsko.nature.cz
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj byla vyhlášena roku 1976^[1] jako CHKO Kokořínsko v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz).^[2][3] K 1. září 2014 byla CHKO rozšířena o svoji druhou, nenavazující část o rozloze 136 km² jménem Máchův kraj, rozkládající se v severovýchodním okolí Máchova jezera.

Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu cca 410 km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka, Českolipska, Mladoboleslavska i celých Čech. Chráněná krajinná oblast se rozkládá převážně na území Libereckého a Středočeského kraje, jen malá část na jihozápadě náleží do kraje Ústeckého (okres Litoměřice).^[4] Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary – skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.

Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko – Máchův kraj jsou města Dubá a Doksy, ležící mezi oběma částmi chráněné krajinné oblasti. Dále pak Mšeno, ležící při jejím jihovýchodním okraji, a Liběchov, ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému Mělníku.

Co se starší části CHKO (Kokořínska) týče, nejnavštěvovanější je její jižní část, v kaňonovitém údolí a povodí potoka Pšovky, jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí Kokořína a západně a severně od Mšena jsou zvláště chráněny jako přírodní rezervace Kokořínský důl. Osou jihozápadní části CHKO je potok Liběchovka, jehož údolím po většině délky prochází silnice I/9, turistickými východisky jsou zde například Želízy, Tupadly, Chudolazy nebo Medonosy. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik dolů (kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal), například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl, Střezivojický důl a další. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami Houska (poblíž pramenů Pšovky) a Vrátenská hora, blíže Dubé pak Vysoký vrch a Korecký vrch. Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím CHKO České středohoří. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty Ronov či Vlhošť, Stříbrný vrch, Husa, blíže Dubé pak Kostelecké bory, Martinské stěny a Čap a západně od Dubé Dubová hora. Tato část chráněné krajinné oblasti má zároveň status evropsky významné lokality, evidované pod názvem Roverské skály.

Pokud jde o novější část chráněné oblasti (Máchův kraj), patří zde mezi hlavní turistické cíle bezesporu okolí Máchova jezera, využívané zejména k rekreačním účelům. Neméně oblíbená je pak zřícenina hradu Bezděz na stejnojmenném kopci, který je svými 606 metry po Vlhošti (614 m) druhým nejvyšším vrchem celé CHKO a představuje tak spolu se svým menším „dvojčetem“ Malým Bezdězem výraznou a nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu, již lze za vhodných podmínek zahlédnout z velké části Čech. Vrcholy Bezděz a Malý Bezděz jsou zároveň chráněny jako národní přírodní rezervace. Mezi další pozoruhodná místa patří Hradčanské stěny v centrální části oblasti – rozsáhlé neosídlené území, jemuž dominují pískovcové skály a rokle. Za návštěvu také stojí PP Provodínské kameny s nejvyšším vrcholem Spící pannou (419^[5] m) a zřícenina hradu Jestřebí. Na území CHKO se také nachází velmi významná ornitologická lokalita Novozámecký rybník.

I v bezprostředním okolí CHKO se nachází nespočet atraktivních míst: zříceniny Helfenburk, Chudý hrádek a Starý Berštejn, malebný kaňon Peklo u České Lípy, Čertovy hlavy u Želíz, hora Ralsko a mnohé další.

Území CHKO patří též mezi významné horolezecké lokality. Například jen v oblasti Dubských skal bylo popsáno 1221 pískovcových skalních masívů a věží.^[6]

V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky. Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka, Dolský potok a řeka Ploučnice protékající severovýchodním okrajem území.

Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov, zejména pak výr velký a v poslední době se rozšířil krkavec velký.

V září 2014 zachytily fotokamery na území CHKO mládě vlka obecného, což dokládá opětovné rozmnožování vlka obecného na území Česka.^[7] Jen v průběhu října 2015 zachytily fotopasti vlky v oblasti národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala severně od Máchova jezera a Břehyňského rybníka více než dvěstěkrát, přičemž na několika záznamech bylo najednou vyfotografováno pět zvířat najednou.^[8] V březnu roku 2018 se podařilo vyfotografovat vlka v jižní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, ve větší vzdálenosti od dosavadního místa výskytu.^[9]

Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Příkladem tohoto obydlí může být skalní byt ve Lhotce u Mělníka (mimo hranice CHKO), který je ve správě Regionálního muzea Mělník a přístupný turistům^[10]. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci. Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.

Oblast je vyhledávaná českými i německými turisty (do druhé světové války byla oblast německojazyčná) již nejméně od poloviny 19. století. Chráněná krajinná oblast zde byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.070/76 ze dne 19. března 1976. Spravované území se rozprostíralo na území tří krajů a několika okresů, zejména Mělník a Česká Lípa. Původní CHKO Kokořínsko se skládala ze dvou oblastí – kokořínské a vlhošťské.

Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko při svém založení sídlila na zámku Mělník a dislokované pracoviště měla v Holanech u Zahrádek v okrese Česká Lípa.^[11] Nyní (2021) sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice. Pobočka je umístěna Doksech.^[12]

Od listopadu 2009 Správa CHKO Kokořínsko a Ministerstvo životního prostředí ČR předjednávaly s obcemi záměr rozšíření CHKO z 272 km² na cca 420 km², o jihozápadní část Českolipska od Novozámeckého rybníka u obce Zahrádky až k Bělé pod Bezdězem, včetně části bývalého vojenského prostoru Ralsko. Jako hlavní důvod je uváděn výskyt mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Proti záměru se na podzim 2009 kvůli komplikacím a omezením, které by to znamenalo pro rozvoj území, postavily Zákupy a Doksy, starosta Ralska se vyjádřil vstřícněji. V listopadu 2009 ministerstvo předpokládalo vyhlášení změny do konce roku 2010.^[13] Zastupitelstva obcí Doksy, Mimoň a Zákupy přijala v roce 2010 zamítavá stanoviska, Ralsko mělo dílčí připomínky, například vyloučení sídliště z CHKO. Starosta Doks nevyloučil, že by zastupitelstvo s rozšířením souhlasilo, pokud by dostalo záruky, že rozšíření neuškodí rekreačnímu provozu na Máchově jezeře a místním podnikatelům. Starostka Zákup mezi hlavními námitkami uvedla zvýšení byrokratické zátěže pro obyvatele například při stavebních úpravách domů.^[14] Negativní stanovisko vyjádřily i obce Jestřebí a Bělá pod Bezdězem.^[15] Zahrádky nesouhlasily proto, že v části Karasy je uvažováno s výstavbou rodinných domů.^[15] Jednání s nesouhlasícími obcemi většinou skončila kompromisem, například přeřazením některých území (např. Máchova jezera s plážemi) do nižšího pásma ochrany nebo vyjmutím z navrhovaného CHKO.^[15] Jestřebí mělo podmínku, aby ochranáři vyčistili Robečský potok a vyjmuli z ochrany území pro silniční obchvat do Provodína.^[15] V červnu 2011 ministerstvo psalo o záměru rozšíření o části Středočeského a Libereckého kraje o rozloze 139 km², přičemž ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že záměr má jeho podporu i podporu většiny ze starostů obcí Ralsko, Doksy, Mimoň, Česká Lípa, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Provodín, Jestřebí a Zahrádky, s nimiž se ministr setkal.^[16]

Rozšíření bylo schválenou vládou 9. dubna 2014 s účinností od 1. září 2014, nová chráněná krajinná oblast se jmenuje „CHKO Kokořínsko – Máchův kraj“.^[17]

V době svého založení (1976) pečovala správa chráněné krajinné oblasti o dvě maloplošná chráněná území – státní přírodní rezervaci Kokořínský důl a chráněný přírodní výtvor Špičák u Střezivojic – a o naučnou stezku Kokořínská rokle.^[18] Postupem času byla řada přírodně cenných míst chráněna jako maloplošná chráněná území.

• Břehyně – Pecopala – Břehyňský rybník s mokřady a kopec Pecopala s Popelovým hřebenem a blízkými roklemi, okres Česká Lípa
• Novozámecký rybník, okres Česká Lípa
• Velký a Malý Bezděz, kopce, okres Česká Lípa

• Jestřebské slatiny – slatinné biotopy v nivě Robečského potoka, okres Česká Lípa
• Swamp – rašeliniště u Máchova jezera, okres Česká Lípa

• Hradčanské rybníky – čtyři rybníky s přilehlými mokřady, loukami a lesy, okres Česká Lípa
• Kokořínský důl – jedno z největších maloplošných chráněných území v ČR, které tvoří jádro CHKO, okresy Mělník a Česká Lípa
• Mokřady dolní Liběchovky – okresy Mělník a Litoměřice
• Mokřady horní Liběchovky – okresy Mělník a Česká Lípa
• Kostelecké bory – okres Česká Lípa
• Vlhošť – okres Česká Lípa

Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, Kostelecké bory jsou součástí EVL Roverské skály.

• Černý důl – u Housky, okres Česká Lípa
• Deštenské pastviny – poblíž mokřadů horní Liběchovky, jihozápadně od Dubé, okres Česká Lípa
• Husa – severně od Kosteleckých borů, okres Česká Lípa
• Kamenný vrch u Křenova – poblíž mokřadů horní Liběchovky, jihovýchodně od Dubé, poblíž Velkého beškovského vrchu, okres Česká Lípa
• Martinské stěny – severně od Kosteleckých borů, okres Česká Lípa
• Mrzínov – v jižní části CHKO, nedaleko od vodní nádrže Lhotka, okres Mělník
• Na oboře – mezi Dolní Zimoří a Truskavnou, okres Mělník
• Okřešické louky – louky na území města Česká Lípa
• Osinalické bučiny – poblíž Medonos a údolí Liběchovky, okres Česká Lípa
• Pod Hvězdou – západně od Vlhoště, okres Česká Lípa
• Prameny Pšovky – u Tubože, okres Česká Lípa
• Provodínské kameny – čedičový suk Spící panna u Provodína, okres Česká Lípa
• Ronov – chráněné území na vrchu Ronov v západní části CHKO, okres Česká Lípa
• Stráně Hlubokého dolu – u Tupadel, okres Mělník
• Stráně Truskavenského dolu – mezi Dolní Zimoří a Truskavnou, okres Mělník
• Stříbrný vrch – jihozápadně od Vlhoště, okres Česká Lípa
• Špičák u Střezivojic – asi 4 km západně od Housky a 6 km jihojihozápadně od Dubé, okres Mělník
• Želízky – mezi Dolní Zimoří a Truskavnou, okres Mělník

Některá území v péči správy chráněné krajinné oblasti leží mimo oblast Kokořínska, např. v okresech Nymburk a Kolín:

• Čtvrtě – prameniště Křinecké Blatnice u obce Mcely v okrese Nymburk
• Dlouhopolsko – louky, okres Nymburk
• Holý vrch – skalnatý hřeben a les u Lhotky u Mělníka v blízkosti CHKO Kokořínsko, okres Mělník
• Klokočka – les, okres Mladá Boleslav
• Kněžičky, stráň údolí Cidliny, okres Nymburk
• Kopičácký rybník – rybník, okres Nymburk
• Libický luh, lužní les Labe, okresy Kolín a Nymburk
• Peklo – údolí Robečského potoka, okres Česká Lípa
• Polabská černava, v údolí Pšovky u Mělnické Vrutice, okres Mělník
• Radouč – skály, okres Mladá Boleslav
• Rečkov – bažina, okres Mladá Boleslav
• Slatinná louka u Velenky – okres Nymburk
• V jezírkách – louky, okres Kolín

Díky zachovalým stavbám lidové architektury získaly některé vesnice status vesnických památkových rezervací (Dobřeň, Olešno, Nosálov, Nové Osinalice, Lhota u Zátyní a Žďár), další mají status vesnických památkových zón (Brocno, Tubož, Bukovec, Střezivojice, Jestřebice, Vidim, Lobeč, Sitné). Ve městech Dubá na Českolipsku a Mšeno na Kokořínsku byly vyhlášeny městské památkové zóny.

Železniční tratě centrální částí Kokořínska neprocházejí. Po jižním okraji CHKO vedou Trať 076 z Mělníka do Mladé Boleslavi (turisticky zajímavé jsou stanice Lhotka u Mělníka, Nebužely a Mšeno) a trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem přes Liběchov a Štětí. Severním okrajem prochází Trať 087 z České Lípy do Lovosic (v blízkosti CHKO se nacházejí stanice Blíževedly, Kravaře v Čechách a Stvolínky). Mezi oběma částmi CHKO pak prochází Trať 080 mezi Českou Lípou a Mladou Boleslaví. Po části severní hranice oblasti pak vede Trať 086 z České Lípy do Liberce.

Kokořínskem prochází silnice I/9 z Prahy na sever přes Mělník a Dubou na Českou Lípu. Mezi oběma části CHKO probíhá silnice I/38 mezi Mladou Boleslaví a Jestřebím, kde se napojuje na výše zmíněnou silnici I/9. Po východním okraji CHKO vede silnice II/273 ve směru Mělník – Mšeno – Doksy, ve Mšeně z ní odbočuje silnice II/259 na Dubou. U Dubé je CHKO přeťata západovýchodním směrem silnicí II/260 od Ústí nad Labem (Úštěk – Tuhaň – Dubá) Z dubé pak v témž směru pokračuje silnice II/270 na Doksy, odkud dále vede na Mimoň a tím protíná část CHKO Máchův Kraj. Silnice 260 z jihozápadní strany lemuje i severní část CHKO a v Tuhani se k ní připojuje silnice II/269, která oblast napojuje na Litoměřice a Lovosice. Na severu mezi Kokořínském a Českým středohořím souběžně s železniční tratí 087 prochází i silnice I/15 Litoměřice – Zahrádky. Ze silnic III. třídy stojí za zmínku především silnice III/25931 ze Lhotky u Mělníka Kokořínským dolem kolem hradu Kokořín a přes Vojtěchov do Mšena-Ráje.

Meziměstské autobusy na trase silnice č. 9 (Liběchov, Želízy, Tupadly, Medonosy, Dubá) projíždějí poměrně často, ne všechny však v menších obcích po trase zastavují. Celkem dobré meziměstské autobusové i železniční spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má město Mšeno, přes krajskou hranici mezi Mšenem a Dubou (silnice II/259) však veřejná doprava prakticky neexistuje. Místní spoje do větších obcí na Kokořínsku fungují dobře ve všední dny.^[19] V oblasti Mšenska a Kokořínska zajišťuje místní obslužnost převážně v pracovních dnech minibusové linky dopravce Kokořínský SOK, vlastněného svazkem obcí.

• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  Pískovcové skály okolo Vlhoště
• 
  Cesta na Ronov
• 
  Skalní útvar Husa
• 
  Les na Kokořínsku
• 
  Úvozová cesta na Uhelný vrch
• 
  Okraj pískovcových skal nedaleko od Zakšína
• 
  Letecký snímek hradu Kokořín
• 
  Roubený podstávkový dům ve Lhotě u Dubé
• 
  Pískovcový převis Krápník
• 
  Cinibulkova stezka
• 
  Máchovo jezero, v pozadí Bezděz
• 
  Bezděz a Malý Bezděz
• 
  Skalní brána v Hradčanských stěnách
• 
  Spící panna u Provodína
• 
  Chudý hrádek
• 
  Skály na vrchu Víšek v Ralsku
• 
  Mnichovská průrva u Novozámeckého rybníka
• 
  Pohled na Bezděz z Velké Bukové
• 
  Chráněný dub letní na hrázi Máchova jezera
• 
  Zaniklá ves Strážov v Ralsku
• 
  Novozámecký rybník u Zahrádek

• Sdružení obcí Kokořínska
• Máchův kraj
• Českolipsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO Kokořínsko – Máchův kraj na Wikimedia Commons
• Chráněná krajinná oblast na Mapy.cz
• Oficiální web Správy CHKO Archivováno 26. 7. 2021 na Wayback Machine.
• Kokořínsko.net
• Nařízení vlády č. 176/2014 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj