Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Mšenské pokličky
Základní informace
Vyhlášení1976, 2014
Rozloha410 km²
SprávaSpráva CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajeStředočeský kraj, Liberecký kraj, Ústecký kraj
Souřadnice
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
Další informace
Kód23
Webkokorinsko.nature.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj byla vyhlášena roku 1976[1] jako CHKO Kokořínsko v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz).[2][3] K 1. září 2014 byla CHKO rozšířena o svoji druhou, nenavazující část o rozloze 136 km² jménem Máchův kraj, rozkládající se v severovýchodním okolí Máchova jezera.

Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu cca 410 km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka, Českolipska, Mladoboleslavska i celých Čech. Chráněná krajinná oblast se rozkládá převážně na území Libereckého a Středočeského kraje, jen malá část na jihozápadě náleží do kraje Ústeckého (okres Litoměřice).[4] Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary – skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.

Územní vymezení

Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko – Máchův kraj jsou města Dubá a Doksy, ležící mezi oběma částmi chráněné krajinné oblasti. Dále pak Mšeno, ležící při jejím jihovýchodním okraji, a Liběchov, ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému Mělníku.

Co se starší části CHKO (Kokořínska) týče, nejnavštěvovanější je její jižní část, v kaňonovitém údolí a povodí potoka Pšovky, jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí Kokořína a západně a severně od Mšena jsou zvláště chráněny jako přírodní rezervace Kokořínský důl. Osou jihozápadní části CHKO je potok Liběchovka, jehož údolím po většině délky prochází silnice I/9, turistickými východisky jsou zde například Želízy, Tupadly, Chudolazy nebo Medonosy. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik dolů (kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal), například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl, Střezivojický důl a další. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami Houska (poblíž pramenů Pšovky) a Vrátenská hora, blíže Dubé pak Vysoký vrch a Korecký vrch. Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím CHKO České středohoří. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty Ronov či Vlhošť, Stříbrný vrch, Husa, blíže Dubé pak Kostelecké bory, Martinské stěny a Čap a západně od Dubé Dubová hora. Tato část chráněné krajinné oblasti má zároveň status evropsky významné lokality, evidované pod názvem Roverské skály.

Pokud jde o novější část chráněné oblasti (Máchův kraj), patří zde mezi hlavní turistické cíle bezesporu okolí Máchova jezera, využívané zejména k rekreačním účelům. Neméně oblíbená je pak zřícenina hradu Bezděz na stejnojmenném kopci, který je svými 606 metry po Vlhošti (614 m) druhým nejvyšším vrchem celé CHKO a představuje tak spolu se svým menším „dvojčetem“ Malým Bezdězem výraznou a nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu, již lze za vhodných podmínek zahlédnout z velké části Čech. Vrcholy Bezděz a Malý Bezděz jsou zároveň chráněny jako národní přírodní rezervace. Mezi další pozoruhodná místa patří Hradčanské stěny v centrální části oblasti – rozsáhlé neosídlené území, jemuž dominují pískovcové skály a rokle. Za návštěvu také stojí PP Provodínské kameny s nejvyšším vrcholem Spící pannou (419[5] m) a zřícenina hradu Jestřebí. Na území CHKO se také nachází velmi významná ornitologická lokalita Novozámecký rybník.

I v bezprostředním okolí CHKO se nachází nespočet atraktivních míst: zříceniny Helfenburk, Chudý hrádek a Starý Berštejn, malebný kaňon Peklo u České Lípy, Čertovy hlavy u Želíz, hora Ralsko a mnohé další.

Území CHKO patří též mezi významné horolezecké lokality. Například jen v oblasti Dubských skal bylo popsáno 1221 pískovcových skalních masívů a věží.[6]

Vznik a popis krajiny

V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky. Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka, Dolský potok a řeka Ploučnice protékající severovýchodním okrajem území.

Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov, zejména pak výr velký a v poslední době se rozšířil krkavec velký.

V září 2014 zachytily fotokamery na území CHKO mládě vlka obecného, což dokládá opětovné rozmnožování vlka obecného na území Česka.[7] Jen v průběhu října 2015 zachytily fotopasti vlky v oblasti národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala severně od Máchova jezera a Břehyňského rybníka více než dvěstěkrát, přičemž na několika záznamech bylo najednou vyfotografováno pět zvířat najednou.[8] V březnu roku 2018 se podařilo vyfotografovat vlka v jižní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, ve větší vzdálenosti od dosavadního místa výskytu.[9]

Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Příkladem tohoto obydlí může být skalní byt ve Lhotce u Mělníka (mimo hranice CHKO), který je ve správě Regionálního muzea Mělník a přístupný turistům[10]. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci. Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.

Historie a sídlo CHKO

Tabule, označující hranice CHKO

Oblast je vyhledávaná českými i německými turisty (do druhé světové války byla oblast německojazyčná) již nejméně od poloviny 19. století. Chráněná krajinná oblast zde byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.070/76 ze dne 19. března 1976. Spravované území se rozprostíralo na území tří krajů a několika okresů, zejména Mělník a Česká Lípa. Původní CHKO Kokořínsko se skládala ze dvou oblastí – kokořínské a vlhošťské.

Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko při svém založení sídlila na zámku Mělník a dislokované pracoviště měla v Holanech u Zahrádek v okrese Česká Lípa.[11] Nyní (2021) sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice. Pobočka je umístěna Doksech.[12]

Rozšíření v roce 2014

Od listopadu 2009 Správa CHKO Kokořínsko a Ministerstvo životního prostředí ČR předjednávaly s obcemi záměr rozšíření CHKO z 272 km² na cca 420 km², o jihozápadní část Českolipska od Novozámeckého rybníka u obce Zahrádky až k Bělé pod Bezdězem, včetně části bývalého vojenského prostoru Ralsko. Jako hlavní důvod je uváděn výskyt mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Proti záměru se na podzim 2009 kvůli komplikacím a omezením, které by to znamenalo pro rozvoj území, postavily Zákupy a Doksy, starosta Ralska se vyjádřil vstřícněji. V listopadu 2009 ministerstvo předpokládalo vyhlášení změny do konce roku 2010.[13] Zastupitelstva obcí Doksy, Mimoň a Zákupy přijala v roce 2010 zamítavá stanoviska, Ralsko mělo dílčí připomínky, například vyloučení sídliště z CHKO. Starosta Doks nevyloučil, že by zastupitelstvo s rozšířením souhlasilo, pokud by dostalo záruky, že rozšíření neuškodí rekreačnímu provozu na Máchově jezeře a místním podnikatelům. Starostka Zákup mezi hlavními námitkami uvedla zvýšení byrokratické zátěže pro obyvatele například při stavebních úpravách domů.[14] Negativní stanovisko vyjádřily i obce Jestřebí a Bělá pod Bezdězem.[15] Zahrádky nesouhlasily proto, že v části Karasy je uvažováno s výstavbou rodinných domů.[15] Jednání s nesouhlasícími obcemi většinou skončila kompromisem, například přeřazením některých území (např. Máchova jezera s plážemi) do nižšího pásma ochrany nebo vyjmutím z navrhovaného CHKO.[15] Jestřebí mělo podmínku, aby ochranáři vyčistili Robečský potok a vyjmuli z ochrany území pro silniční obchvat do Provodína.[15] V červnu 2011 ministerstvo psalo o záměru rozšíření o části Středočeského a Libereckého kraje o rozloze 139 km², přičemž ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že záměr má jeho podporu i podporu většiny ze starostů obcí Ralsko, Doksy, Mimoň, Česká Lípa, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Provodín, Jestřebí a Zahrádky, s nimiž se ministr setkal.[16]

Rozšíření bylo schválenou vládou 9. dubna 2014 s účinností od 1. září 2014, nová chráněná krajinná oblast se jmenuje „CHKO Kokořínsko – Máchův kraj“.[17]

Chráněná území

V době svého založení (1976) pečovala správa chráněné krajinné oblasti o dvě maloplošná chráněná území – státní přírodní rezervaci Kokořínský důl a chráněný přírodní výtvor Špičák u Střezivojic – a o naučnou stezku Kokořínská rokle.[18] Postupem času byla řada přírodně cenných míst chráněna jako maloplošná chráněná území.

Národní přírodní rezervace

Národní přírodní památky

Přírodní rezervace

Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, Kostelecké bory jsou součástí EVL Roverské skály.

Přírodní památky

Maloplošná chráněná území mimo Kokořínsko

Některá území v péči správy chráněné krajinné oblasti leží mimo oblast Kokořínska, např. v okresech Nymburk a Kolín:

Kulturní dědictví

Díky zachovalým stavbám lidové architektury získaly některé vesnice status vesnických památkových rezervací (Dobřeň, Olešno, Nosálov, Nové Osinalice, Lhota u Zátyní a Žďár), další mají status vesnických památkových zón (Brocno, Tubož, Bukovec, Střezivojice, Jestřebice, Vidim, Lobeč, Sitné). Ve městech Dubá na Českolipsku a Mšeno na Kokořínsku byly vyhlášeny městské památkové zóny.

Dopravní obslužnost

Železniční tratě centrální částí Kokořínska neprocházejí. Po jižním okraji CHKO vedou Trať 076 z Mělníka do Mladé Boleslavi (turisticky zajímavé jsou stanice Lhotka u Mělníka, Nebužely a Mšeno) a trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem přes Liběchov a Štětí. Severním okrajem prochází Trať 087 z České Lípy do Lovosic (v blízkosti CHKO se nacházejí stanice Blíževedly, Kravaře v Čechách a Stvolínky). Mezi oběma částmi CHKO pak prochází Trať 080 mezi Českou Lípou a Mladou Boleslaví. Po části severní hranice oblasti pak vede Trať 086 z České Lípy do Liberce.

Kokořínskem prochází silnice I/9 z Prahy na sever přes Mělník a Dubou na Českou Lípu. Mezi oběma části CHKO probíhá silnice I/38 mezi Mladou Boleslaví a Jestřebím, kde se napojuje na výše zmíněnou silnici I/9. Po východním okraji CHKO vede silnice II/273 ve směru MělníkMšenoDoksy, ve Mšeně z ní odbočuje silnice II/259 na Dubou. U Dubé je CHKO přeťata západovýchodním směrem silnicí II/260 od Ústí nad Labem (ÚštěkTuhaň – Dubá) Z dubé pak v témž směru pokračuje silnice II/270 na Doksy, odkud dále vede na Mimoň a tím protíná část CHKO Máchův Kraj. Silnice 260 z jihozápadní strany lemuje i severní část CHKO a v Tuhani se k ní připojuje silnice II/269, která oblast napojuje na Litoměřice a Lovosice. Na severu mezi Kokořínském a Českým středohořím souběžně s železniční tratí 087 prochází i silnice I/15 Litoměřice – Zahrádky. Ze silnic III. třídy stojí za zmínku především silnice III/25931 ze Lhotky u Mělníka Kokořínským dolem kolem hradu Kokořín a přes Vojtěchov do Mšena-Ráje.

Meziměstské autobusy na trase silnice č. 9 (Liběchov, Želízy, Tupadly, Medonosy, Dubá) projíždějí poměrně často, ne všechny však v menších obcích po trase zastavují. Celkem dobré meziměstské autobusové i železniční spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má město Mšeno, přes krajskou hranici mezi Mšenem a Dubou (silnice II/259) však veřejná doprava prakticky neexistuje. Místní spoje do větších obcí na Kokořínsku fungují dobře ve všední dny.[19] V oblasti Mšenska a Kokořínska zajišťuje místní obslužnost převážně v pracovních dnech minibusové linky dopravce Kokořínský SOK, vlastněného svazkem obcí.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kokořínsko, s. 221. 
  2. Richard Grégr: Kokořínsko aneb Polomené hory, Hospodářské noviny, 28. 7. 2004. „Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko – podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.“
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10. 
  4. Kokořínsko – Máchův kraj [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. 
  5. Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  6. KOLEKTIV AUTORŮ. Dubské skály. Kokořínsko a přilehlé oblasti. 1.. vyd. Litoměřice: Vod-ka, 2005. 422 s. ISBN 80-239-5407-5. 
  7. Vlci jsou zpět: fotopast u Máchova jezera zachytila mládě [online]. Česká televize [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. 
  8. Smečka vlků se stále pohybuje na Dokesku [online]. AOPK ČR - RP Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, 2015-11-09 [cit. 2018-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-27. 
  9. Nové údaje o výskytu vlka v jižní části Kokořínska [online]. AOPK ČR _ RP Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, 2018-03-23 [cit. 2018-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-27. 
  10. MĚLNÍK, Regionální muzeum. Regionální muzeum Mělník. www.muzeum-melnik.cz [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. 
  11. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57. 
  12. O správě CHKO [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-14. 
  13. Radmila Pokorná: Chráněná oblast Kokořínsko se rozšíří o polovinu. Obce proti tomu protestují, Českolipský deník, 7. 11. 2009
  14. Obce z okolí Máchova jezera nechtějí rozšíření CHKO Kokořínsko, ČT24, 2. 2. 2010
  15. a b c d Radmila Pokorná: Ministr k rozšíření CHKO: Nebudeme rozhodovat od stolu, Českolipský deník, 21. 6. 2011, opis na webu Ministerstva životního prostředí
  16. Ministr Chalupa: Rozšíření CHKO Kokořínsko má moji podporu, Ministerstvo životního prostředí, Michaela Jendeková, tiskové oddělení MŽP, Parlamentní listy, 22. 6. 2011
  17. Tiskové oddělení MŽP. Do Máchova kraje se vrátil vlk. Vláda dnes schválila rozšíření CHKO Kokořínsko o Dokesko [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2014-04-09 [cit. 2014-04-14]. Dostupné online. 
  18. Chráněná území v České republice, str. 58
  19. NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 23. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Lhota, usedlost čp.14.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kokořínsko (4).jpg
Autor: Huhulenik, Licence: CC BY 3.0
Skály v CHKO Kokořínsko, nedaleko Zakšína v okresu Česká Lípa
Skalní B4.JPG
Skalní brána v Hradčanských stěnách
Kokořínsko (2).jpg
Autor: Huhulenik, Licence: CC BY 3.0
Les na území CHKO Kokořínsko, okres Česká Lípa
Bezdězy z Horky.JPG
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Bezdězy z Horky
Chudý hrádek 2.JPG
Ruiny hrádku mezi Holany a Dřevčicemi
Máchovo jezero 06-2017 (12).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Hráz Máchova jezera ve Starých Splavech
Vrch Víšek - skalka 3.jpg
Autor: Milan Keršláger, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalka pod vrcholovou plošinou vrchu Víšek
Cinibulkova stezka, mezi Bludištěm a Rovinou (07).jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Mšeno, okres Mělník. CHKO Kokořínsko, hřeben mezi skalním bludištěm a hájovnou Na Rovinách u Romanova.
Cesta na Ronov.jpg
Pohled k hradu nedaleko od vrcholu
Lysá skála z hradu Jestřebí.jpg
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Spící panna z hradu Jestřebí
Uhelný vrch, úvozová cesta, dolů.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Úbočí Uhelného vrchu, úvozová cesta na hranici území Mšeno-Olešno a Nosálov-Libovice, okres Mělník.
Husa, skalní útvar Husa, pohled k levé přední části.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Kopec Husa (448 m n. m.). CHKO Kokořínsko. (Katastrální území Domašice, obec Tuhaň, okres Česká Lípa. Pískovcový útvar Husa na vrcholu.)
Máchovo jezero a kopce 2.jpg
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Máchovo jezero, Kluček, Slatinné vrchy, Bezdězy
Msenske poklicky.JPG
Mšenské pokličky - geologický útvar vzniklý zvětráváním vrstev pod odolnějšími železitými pískovci
Cedule CHKO Kokořínsko.jpg
Univerzální označení hranice CHKO Kokořínsko
Kokorin letecky pohled.jpg
Autor: Jan Sovka aka sovicka, Licence: CC BY 2.5
Hrad kokořín
Strážov (Ralsko) 2018 (3).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zaniklá vesnice Strážov na katastrálním území Kuřívody v Ralsku, okres Česká Lípa
Novozámecký rybník Zahrádky 2017 (3).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní rezervace a kulturní památka Novozámecký rybník v okrese Česká Lípa. Západní břeh rybníka u hostince Na Staré poště
Views from Velká Buková (Ralsko) (13).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Výhledy od rozcestníku pod vrcholem Velké Bukové v Ralsku, okres Česká Lípa. Vpravo v pozadí Velký a Malý Bezděz
Polojeskyně Krápník (01).jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Polojeskyně Krápník, CHKO Kokořínsko. (Katastrální území Tuhanec, obec Tuhaň, okres Česká Lípa.)
Pískovcové terasy Vlhoště z Vlhoštského údolí.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Pískovcové terasy Vlhoště z Vlhošťského údolí
Mnichovská průrva.JPG
Autor: Tr.ma, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: