Chrást (Kovářov)
Chrást | |
---|---|
![]() Letecký snímek | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Kovářov |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′32″ s. š., 14°11′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 48 (2021)[1] |
Katastrální území | Chrást u Zahořan (8,84 km²) |
PSČ | 399 01 |
Počet domů | 52 (2021)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Chrást | |
Další údaje | |
Kód části obce | 189855 |
Kód k. ú. | 789852 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrást (německy Chrast) je vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží tři kilometry od Kostelce nad Vltavou, od Žebrákova dva kilometry. Jižně od vsi byla Schwarzenberská obora, dodnes se v ní dochovali daňci. Chrást leží v katastrálním území Chrást u Zahořan o rozloze 8,84 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394.[4] Dějiny jsou spjaté s tvrzí Holešice. Holešice se nachází zhruba kilometr severozápadním směrem od Chrástu. Stávala zde tři panská sídla[5] a dvě vesnice Staré Holešice a Nové Holešice.[6] Ze dvou tvrzí se dochovala pouze památkově chráněná tvrziště[7] a zatímco třetí se částečně dochovala v areálu hospodářského dvora.[8] Starší tvrz byla v držení Zdislava z Holešic v letech 1365–1392. Roku 1380 se připomíná Kuneš z Holešic. Roku 1429–1448 Martin z Holešic rozšířil svůj majetek a přikoupil k tvrzi i okolní vesnice Voltýřov, Žebrákov, Chrást, Radavu.[6] Za vlády krále Jiřího z Poděbrad postoupil tvrz Jan Kovářovský z Jetřichovic panu Zdeňkovi ze Šternberka, aby mohl lépe hájit své zájmy.[9] V roce 1469 zde bylo svedeno mnoho bojů. V následujícím roce nechal Zdeněk ze Šternberka opevnit dvůr hradbami a příkopy. V severní části dvorce nechal postavit mohutnou kamennou tvrz. V 15. století patřily Holešice k majetku pánů ze Švamberka. Obě vesnice Staré i Nové Holešice v tomto století zanikly. Roku 1506 byly Holešice postoupeny Bohuslavem ze Švamberka zvíkovskému Jindřichu ze Švamberka a tím byly připojeny k zvíkovskému a později orlickému panství.[9]
Ve tvrzi u vchodu bývala robotní zvonička se zvonkem z roku 1740. Na zvonku byl obraz Jezulátka a znak vrchnosti. Po úderu blesku v roce 1939 vyhořela východní část dvora i se zvoničkou.[6]
Sbor dobrovolných hasičů byl ve vesnici založený roku 1903.[10]
V roce 1930 měl Chrást 330 obyvatel a 60 popisných čísel.[6]
V roce 1940 byla vyměřena okresní silnice Chrást–Radava.[6]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 415 | 410 | 436 | 426 | 391 | 347 | 330 | 193 | 126 | 106 | 64 | 69 | 62 | 59 | 48 |
Počet domů | 44 | 43 | 51 | 54 | 55 | 56 | 63 | 66 | 39 | 33 | 26 | 28 | 52 | 49 | 52 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1960 Chrást byl samostatnou obcí v okrese Milevsko. V letech 1961–1984 byl částí obce Zahořany v okrese Písek. Od 1. ledna 1985 je částí obce Kovářov v okrese Písek.[13]
Pamětihodnosti
- Kaple se zvoničkou ve vesnici na návsi je zasvěcená svatému Václavu nebo svatému Janu Nepomuckému. Je ze druhé poloviny 18. století.[14] Podle jiného zdroje byla kaple postavená roku 1840.[15] Kaple byla dříve zasvěcená Panně Marii. V roce 1997 byla kaple nově opravena a 27. září téhož roku byla znovu vysvěcena a zároveň přesvěcena na kapli svatého Václava.[15] Tato kaple je památkově chráněná.
- Kříž před návesní kaplí byl postavený roku 1933 ze sbírek mezi místními občany. Je postavený na místě původního kříže, který byl poškozený vichřicí.[16]
- Fořtův kříž je kamenný, reliéfně zdobený motivem kalicha a je v ohrádce. Nachází se u komunikace do vesnice ve směru ze Zahořan u bývalé školy. V roce 1900 byl postavený místním občanem, který jej nechal postavit po svém návratu z Ameriky. Ve stejném roce byl i vysvěcený.[17]
- Bartůňkův kříž se nachází za školou u bývalé cesty do Žebrákova. Na tomto místě byl postavený roku 1937 místní rodinou. Na tomto místě hospodáři panu Bartůňkovi šlápl na nohu býk a na neléčenou snět zemřel.[17]
- Fořtův (Bartůňkův) kříž byl původně kamenný, ale poté, co byl v padesátých letech poničený, byl nahrazený litinovým křížem. Kříž je mezi stromy u komunikace do vesnice ve směru od Zahořan u odbočky do Holešic.[18]
- Kinclův kříž se nachází nedaleko od vesnice ve směru na Radavu u hájovny. Dochovalo se z něj torzo kamenného podstavce. Sokl nese dataci 1888.[19]
- Hroníkův kříž se nalézá nad Radavou. Byl poznamenaný vandalismem. V současné době je opět opravený.[20]
- Kříž na výběžku proti zámku Orlíku nechal postavit jako projev své vděčnosti kníže Schwarzenberg. Při jízdě k převozu se jemu a jeho rodině splašili koně a jen díky náhodě se převrhnutý kočár zastavil o strom. Datace na soklu je nečitelná. [21]
- Ve vesnici se nachází několik roubených chalup. Venkovská usedlost čp. 17 na návsi je památkově chráněná.
Galerie
- Pohled na část vesnice
- Návesní kaple
- Hroníkův kříž
- Fořtův kříž
- Tvrz Holešice s hospodářským dvorem
- Tvrz Holešice s hospodářským dvorem
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226.
- ↑ Encyklopedie českých tvrzí. A–J. Svazek I. Praha: Argo, 1997. 274 s. ISBN 80-7203-068-X.
- ↑ a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 123. Dále jen Kytka (1940).
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 158160 : Tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 153120 : Tvrz s hospodářským dvorem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ a b Kytka (1940), s. 124
- ↑ Kytka (1940), s. 122
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 191.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 82.
- ↑ a b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 71. Dále jen Šimečková (2009).
- ↑ Šimečková (2009), s. 72
- ↑ a b Šimečková (2009), s. 73
- ↑ Šimečková (2009), s. 74
- ↑ Šimečková (2009), s. 75
- ↑ Šimečková (2009), s. 76
- ↑ Šimečková (2009), s. 77
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrást na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Chrást v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Obec Kovářov | |
---|---|
Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Fořtův kříž na okraji obce u komunikace na Zahořany. Chrást (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Tvrz Holešice. Chrást (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Letecký snímek Žďákovského mostu přes Vltavu na Orlické přehradě, jižní Čechy
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na část obce. Chrást (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Hroníkův kříž se nalézá nad Radavou u komunikace z obce vpravo. Chrást (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple se zvoničkou v obci na návsi je zasvěcená svatému Václavu. Chrást (Kovářov). Okres Písek. Česká republika.