Chrást (okres Plzeň-město)

Chrást
Celkový pohled na Chrást z jihozápadu, od plzeňské silnice.
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Plzeň
Obec s rozšířenou působností	Plzeň (správní obvod)
Okres	Plzeň-město
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′36″ s. š., 13°29′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 880 (2023)[1]
Rozloha	9,84 km²[2]
Katastrální území	Chrást u Plzně
Nadmořská výška	342 m n. m.
PSČ	330 03
Počet domů	656 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	tř. Čs. odboje 133 Chrást 330 03 Chrást u Plzně starosta@obecchrast.cz
Starosta	Ladislav Bohuslav
Oficiální web: www.obecchrast.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chrást
Další údaje
Kód obce	558966
Kód části obce	53783
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrást (německy Chrast) je obec nacházející se zhruba deset kilometrů severovýchodně od centra Plzně, v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 1 900^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242. V roce 1514 koupilo obec město Plzeň od bratří Valdštějnů se vším příslušenstvím.^[4] Obec bez úhony přestála období třicetileté války a ve druhé polovině 17. století se začala postupně měnit. Někdy kolem roku 1680 byly v Chrástu založeny železné hutě a pece a přistaveny k tomu kanceláře a obydlí. K pohonu byl použit náhon dlouhý přibližně jeden kilometr. V 18. století však tento provoz začal upadat a docházelo k jeho několikerému propachtování. Až v roce 1883 došlo k trvalému pronájmu a byla zde zavedena výroba orného nářadí, lopat, sekyr, a kladiv, a místo se stalo známé pod názvem lopatárna. Provoz se ustálil a v roce 1938 zde pracovalo 65 zaměstnanců. V roce 1942 však byla výroba zastavena.

Dalším průmyslovým podnikem byla Kamencárna Cech svatého Víta, která byla založena v roce 1789. Ta se záhy stala dodavatelem velmi kvalitního kamence. Jeho roční produkce dosáhla 130–150 centů (1 cent = 56 kg), a výrobek se vyrovnal nejlepším cizozemským výrobkům a úspěšně se vyvážel. V roce 1812 zachvátil obec rozsáhlý požár a popelem lehla podstatná část vsi. V 19. století byly v obci již hamry a kolem roku 1864 prachárna-chemický závod, který byl situován do údolí řeky Klabavy. Výroba však byla pronásledována řadou výbuchů a později byla definitivně zrušena. V obci byly dále dva mlýny a o rozvoj obce se zasloužila i cihelna. ^[5] Mimo to zde bylo několik brusíren skla a dalších malých průmyslových provozů. Ve vsi přibyla řada potřebných řemeslníků, které každá větší obec potřebovala. Rozvíjely se služby jako obchody a pohostinství. Zemědělská vesnice se selskými a chalupnickými usedlostmi začala pozvolna  měnit svoji podobu v obec s dělnickým obyvatelstvem. Krátce po zahájení provozu železnice a před rozvojem průmyslu v roce 1869 měl Chrást 112 domů a 742 obyvatel.

K dalšímu rozvoji obce dochází v druhé polovině 19. století v reakci na rozvoj dopravy a průmyslu. Nejprve zde společnost Česká západní dráha vybudovala důležitou železniční trať z Prahy do Plzně, což mělo velký hospodářský význam pro obec a okolí. Trať byla uvedena do provozu roku 1862. Těžba černého uhlí v nedalekém Stupně si vyžádala postavení lokálky z Chrástu. Byla dokončena a zprovozněna již roku 1863 a později, v roce 1893 byla prodloužena do Radnic. Železnice překonává v bezprostřední blízkosti vesnice hluboké údolí řeky Klabavy ocelovým mostem se dvěma zděnými pilíři. Na tehdejší dobu to byla obdivuhodná stavba. Most byl nejprve dřevěný, šestipatrový. V roce 1892 byla dřevěná konstrukce nahrazena ocelovou nýtovanou konstrukcí. Při této výměně došlo k tragédii, při které zahynuli tři pracovníci a dalších devět bylo zraněno. Dnes je to technická památka a historická zajímavost, která stále slouží svému účelu. V letech 2002 až 2003 byla konstrukce mostu zpevněna a natřena. V roce 1899 byl v obci založen strojírenský závod, který byl pod názvem „Suchý, Jouza a Čáp, slévárna a strojírna, Chrást u Plzně“ zapsán do obchodního rejstříku.

Na počátku provozu železnice, v roce 1869 měla obec jen 112 domů a 742 obyvatel. V roce 1900, kdy byla železnice v plném provozu, a počala se v obci budovat továrna, počet obyvatel vzrostl 1185 a s nástupem průmyslu dochází k dalšímu rozvoji. V roce 1930, když byla továrna již v plném provozu, se vesnice výrazně rozrostla, a zvětšila se životní úroveň obyvatelstva. V obci žilo již 2000 obyvatel a bylo zde 464 domů.

Za války poznamenala obec také řada smutných událostí. V obci byl aktivní protifašistický odboj. Připomíná jej památník obětem druhé světové války s voznicí, která sloužila za protektorátu k uschování zbraní.

Průmysl

Cihelna byla založena v roce 1872, jak praví současníci, pouze z plzeňského kapitálu a jmenovala se První plzeňská strojní cihelna v Chrástu. Byl to jeden z moderních podniků té doby. Tato továrna zanikla 15.07.1994.^[7]

Na jaře roku 1899 byla založena továrna Suchý, Jouza a Čáp, slévárna a strojírna ^[8], Chrást u Plzně, jejím jednatelem se stal syn jednoho ze společníků Boleslav Čáp. Každý ze tří společníků složil svůj podíl 24 tisíc tehdejší korun.^[9] Tehdejší mzda za rok byla u dělníka zpravidla pod 1 000 tehdejších korun.^[10] Doslova na zelené louce byla zahájena stavba řady objektů, včetně 21 metrů vysokého komína a vyhloubena studna. Již dne 31. července 1900 bylo úspěšně zahájeno prvé lití a na konci roku v továrně pracovalo již čtyřicet zaměstnanců. Továrna se dále rozvíjela a před znárodněním zde pracovalo okolo 240 pracovníků. V roce 1902 se továrna účastnila první hospodářské a živnostenské výstavy v Táboře a získala zde první cenu a státní medaili. Prodej firmy se rychle rozšiřoval. V roce 1906 byl zřízen sklad ve Vídni, rostl postupně prodej do alpských zemí, (Štýrský Hradec, Lublaň, Krems an der Donau, Brač v Dalmácii a další). Postupně přibyly také obchodní styky v bývalé Haliči i v ruském Polsku (sklady ve Lvově a Varšavě). Sortiment výroby se rozšířil o brousící a leštící stroje pro kamenický průmysl. Firma úspěšně přečkala obě světové války i meziválečnou krizi^[11].

V únoru 1948 došlo ke znárodnění továrny a její provoz převzala Škoda Plzeň, která jej začlenila do své výroby. Byla opuštěna výroba zemědělských strojů a zahájena výroba kompresorů. V roce 1987 koncern Škoda zahájil licenční výrobu šroubových bloků B 100 a vývoj šroubových kompresorů a továrna se stala známá pod názvem ATMOS^[12]. V roce 1992 po celkové privatizaci společnosti převzal továrnu včetně značky ATMOS nový majitel, firma Liška a Kraus kompresory a byl zahájen vývoj nových řad mobilních i stacionárních šroubových kompresorů a do konce roku 1994 byla zavedena výroba šestnácti nových typů kompresorů.^[9] Firma vyrábí zejména šroubové a pístové kompresory, generátory, kompresorové stanice a další specializovaný sortiment. Výroba je značně modernizována a v roce 2020 zde bylo jen 80 pracovníků, z toho bezprostředně v dělnických profesích 45. Firma dosáhla v roce 2020 prodeje téměř za 200 milionů korun.^[12]

V Chrástu působí firma Baumruk & Baumruk, která se nachází poblíž nádraží v Uhelné ulici. Firma vyrábí sériové součásti stavebních a zemědělských strojů, zabezpečuje servis a vyváží své výrobky do mnoha evropských zemí. V roce 2017 firma zaměstnávala na plný úvazek sto pracovníků.^[13]

K význačnějším továrnám patři také firma ELIS - PLAST^[14], s. r. o., která se zabývá výrobou a zpracováním plastických hmot.

V obci se také nachází rozvodna elektrického proudu. Jedná se o dvojité vedení 400 kV – ZVN – zvláště vysoké napětí - V431/V432 Přeštice – Chrást/Kočín, napojené na rozvodnu Přeštice.

Obecní správa

V listopadu 2002 proběhlo místní referendum o připojení Chrástu k Plzni. Většina voličů se vyslovila pro připojení, kvůli nízké účasti ale obec zůstala samostatná. Do konce roku 2006 byla obec součástí okresu Plzeň-sever, od 1. ledna 2007 byla společně s dalšími menšími obcemi v blízkosti Plzně (například Dýšinou a Kyšicemi) přeřazena do okresu Plzeň-město.

Pamětihodnosti

• Kaple Panny Marie na návsi
• Vodní mlýn
• Železniční most přes řeku Klabavu z roku 1892
• Pomník padlých z první světové války
• Pomník padlých z druhé světové války
• Voznice – skrýš zbraní z druhé světové války
• Pomník popravených sportovců (druhá světová válka)
• Pomník Hurvínkovi

Osobnosti

Ve vesnici příležitostně pobýval Josef Skupa (1892–1957), zakladatel loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka. Loutku Hurvínka připomíná pomník.

Fotogalerie

• 
  Pomník obětem druhé světové války – voznice
• 
  Kaple panny Marie
• 
  Most přes Klabavu
• 
  Pomník obětem první světové války
• 
  Spejbl Hurvínek

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrást na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Chrást v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• SOFRON, Jaromír. Krajinou při řece Klabavě od pramene k ústí příroda – historie – památky – průmysl – osobnosti [PDF online]. Obec Dýšina, 2017 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.