Chrast u Chrudimi (nádraží)
Chrast u Chrudimi | |
---|---|
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický |
Město | Chrast |
Souřadnice | 49°54′4,84″ s. š., 15°54′39,18″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chrast u Chrudimi | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 546937 |
Tratě | Pardubice – Havlíčkův Brod, Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi |
Nadmořská výška | 295 m n. m. |
V provozu od | 1. června 1871 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo K-2002 (DOZ ze Žďárce u Skutče) |
Dopravní koleje | 4 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrast u Chrudimi (dřívější název Chrast u Chrudimě) je železniční stanice v západní části města Chrast v okrese Chrudim v Pardubickém kraji poblíž řeky Ležák. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Pardubice – Havlíčkův Brod. Do stanice byla od roku 1899 zaústěna trať Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi, která byla v roce 2005 zlikvidována.
Historie
V roce 1871 dostavěla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) svou trať navazující na železnici Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB) z Liberce a Rosic nad Labem a pokračující dále přes Chrudim do Havlíčkova Brodu, pravidelný provoz na trati byl zahájen 1. června. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železničních tratí v majetku ÖNWB jihozápadním směrem, tedy traťových úseků Liberec-Pardubice a hlavního tahu společnosti, železniční trati spojující Vídeň a Berlín.
25. září 1899 otevřela společnost Místní dráha Chrudimsko-Holická trať z Chrasti do Hrochova Týnce, v Chrasti také vystavěla vlastní nádraží, Chrast město. Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy (týnská trať zestátněna až roku 1925).[1]
Ve stanici bylo v roce 1950 aktivováno první reléové zabezpečovací zařízení (RZZ) na území dnešního Česka. Společně s RZZ ve slovenské stanici Kráľova Lehota (aktivace 1952) se jednalo o jediná dvě RZZ firmy Ericsson (s domácími komponenty firmy ČKD) vybudovaná v Československu. Zmiňované RZZ bylo v Chrasti u Chrudimi v provozu do roku 2005.[2][3]
Popis
Nacházejí se zde tři nekrytá úrovňová oboustranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.
Reference
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Bohumil Nádvorník: Švédské reléovky u ČSD. In: Reportér AŽD Praha 2/2003 http://www.azd.cz/fileadmin/user_upload/casopis-reporter/2003/azd-cs-reporter200302.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ Závory v Chrasti u Chrudimi http://www.pshzd.cz/akt_chrast.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrast u Chrudimi na Wikimedia Commons
- Profil stanice na webu atlasdrah.cz
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear