Chrastava (Štětkovice)

Chrastava
Celkový pohled od severozápadu. Nahoře na konci louky je samota Sychrov, která již patří k Bořené Hoře.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Celkový pohled od severozápadu. Nahoře na konci louky je samota Sychrov, která již patří k Bořené Hoře.
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŠtětkovice
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°39′58″ s. š., 14°29′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíŠtětkovice (4,98 km²)
PSČ264 01
Počet domů6 (2011)[2]
Chrastava
Další údaje
Kód části obce163716
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrastava je malá vesnice, část obce Štětkovice v okrese Příbram. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Štětkovic. Je zde evidováno 6 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[4]

Chrastava leží v katastrálním území Štětkovice o výměře 4,98 km².

U Chrastavy pramení a Chrastavou protéká potok Chrastava, který se pod Kosovou Horou zprava vlévá do Mastníku.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1400.[6]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[7]

Pověsti

Nedaleko od obce u komunikace vedoucí do Klimětic se v lesíku nacházel kříž. Kříž byl žulový. Jeho podstavec byl tvarovaný do podoby srdce. V šedesátých letech minulého století byl pod záminkou zamýšlené renovace pravděpodobně zcizen.

Pověst se vztahuje k tomuto kříži. Paní ze štetkovického zámku se rozhodla vyjet lehkou bryčkou na nedělní bohoslužbu v kostele v Kosově Hoře. Před koncem mše se již obloha začala zatahovat temnými mraky, v dáli bylo slyšet hřmění hromu. Zámecká paní se rozhodla nečekat a vydala se okamžitě na zpáteční cestu. Doufala, že její rychlí koně před blížící se bouří ujedou. Když vjeli do lesíku poblíž Chrastavy, tak nedaleko udeřilo a koně se poplašili. Při nárazu na kámen se bryčka převrhla a polámala. Paní i kočí vyvázli pouze s lehkými oděrkami. Později dala zámecká paní vztyčit a posvětit tento kříž, jako projev díků za záchranu svého života.[8]

Další pověst se vztahuje k místu nedaleko od obce, u silnice vedoucí do Klimětic, v Macháčků lese, v místě kde se říká Na Pahrbcích. V tomto lese rostla stará borovice. Na té byl pověšený svatý obrázek. Obrázek sem pověsili na památku zemřelého pozůstalí kramáře z nedaleké Kosovy Hory. Kdysi se v tom lesíku navečer utábořili potulní cikáni. Kolem nich přešlo několik pocestných, mezi nimi i kramář. Ráno tábor a nocležníci zmizeli. Na místě byla nalezena mrtvola oloupeného a zabitého kramáře. Nikdo ze vsi netušil, jak se celá událost stala.[9] Místní se tomu místu vyhýbali, bylo tu smutno i přes den. Za nocí zde údajně pobíhal černý pes. Neštěkal, jen vyprovázel pocestné.

S dalšími psy se na tomto místě potkal i jeden místní hospodář. Vracel se z cest, koně znali cestu, podřimoval. Najednou se koně zastavili a nechtěli jet dál. Ani pošvihání bičem nezabralo. Hospodář se rozhlédl, co koně tak poplašilo a uviděl sedící pár velkých černých psů. Nakonec se mu podařilo převést okolo nich vystrašené koně.[10]

Galerie

  • Cesta

    Cesta

  • Dům na návsi

    Dům na návsi

  • Domy

    Domy

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 156. 
  5. ↑ Základní mapa ČR 1 : 10 000
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 176. 
  7. ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  8. ↑ BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Svazek 3. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 48. Dále jen Bazal 2007. 
  9. ↑ Bazal 2007, s. 49
  10. ↑ Bazal 2007, s. 50

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chrastava (Štětkovice), dům.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Dům v Chrastavě.
Chrastava (Štětkovice), cesta.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Cesta v Chrastavě.
Chrastava (Štětkovice), domy II.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Pohled na Chrastavu.