Christer Fuglesang
Arne Christer Fuglesang | |
---|---|
Christer Fuglesang v lednu 2003 | |
Astronaut ESA | |
Státní příslušnost | Švédsko |
Datum narození | 18. března 1957 (65 let) |
Místo narození | Stockholm, Švédsko |
Předchozí zaměstnání | Fyzik |
Čas ve vesmíru | 26 dní, 14 hodin a 51 minut |
Kosmonaut od | 15. května 1992 |
Mise | STS-116/ISS, STS-128/ISS |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | aktivní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arne Christer Fuglesang (* 18. března 1957 Stockholm, Švédsko) je švédský fyzik a astronaut, který se při misi STS-116 v roce 2006 stal prvním Švédem ve vesmíru.[1]
Od roku 1992 působí v řadách oddílu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), v letech 2006 a 2009 se zúčastnil kosmických letů STS-116 a STS-128 amerických raketoplánů Space Shuttle na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), během kterých pětkrát vystoupil do otevřeného vesmíru, čímž se stal prvním astronautem vyjma Američanů a Rusů s více než třemi výstupy. Jeho kosmické lety trvaly celkem 26 dní, 14 hodin a 51 minut, z toho 31 hodin a 54 minut zabraly výstupy do vesmíru.
Život
Christer Fuglesang pochází ze Stockholmu, metropole Švédska. Roku 1975 absolvoval jedno z tamních gymnázií, roku 1981 dokončil magisterské studium fyziky na Královském technickém institutu (Kungl Tekniska Hogskolan, KTH). Ještě během studia začal pracovat v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě.[2] Od roku 1980 současně vyučoval matematiku na KTH.[3] Roku 1991 přešel z CERNu do Fyzikálního institutu Manne Siegbahna (Manne Siegbahninstitutet för fysik) ve Stockholmu.
Roku 1991 se přihlásil do druhého náboru astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), prosadil se mezi pět švédských finalistů a nakonec v květnu 1992 se stal jedním z pěti nových astronautů ESA.[2] Budoucí astronauti zahájili výcvik v Evropském středisku astronautů (European Astronauts Centre, EAC) v Kolíně nad Rýnem i ruském Středisku přípravy kosmonautů (CPK) u Moskvy. V květnu 1993 byl zařazen do programu EuroMir-95 – dlouhodobému letu evropského astronauta na ruské kosmické stanici Mir. S Thomasem Reiterem zahájil výcvik v CPK, v březnu 1995 byl Reiter zařazen do hlavní posádky a Fuglesang zůstal v záloze. Během Reiterova letu (v září 1995 – únoru 1996) byl hlavním koordinátorem spojení mezi Reiterem a střediskem řízení vědeckého vybavení (Payloads Operations Control Centre) v německém Oberpfaffenhofenu
V letech 1996–1998 absolvoval společnou přípravu s astronauty 16. náboru NASA, kterou završil získáním kvalifikace letového specialisty. Roku 1998 podstoupil doplňující výcvik v CPK zakončený přiznáním kvalifikace velitele přistávacího modulu lodi Sojuz TM.[2] Poté pracoval v Johnsonově středisku NASA v Houstonu.[3]
Pokračoval rovněž ve vědecké práci, již dříve se zapojil do experimentu SilEye, zkoumajícího světelné záblesky viděné kosmonauty na stanici Mir v letech 1995–1999; výzkum pokračoval i na ISS. Inicioval projekt DESIRE, zkoumající radiační zatížení stanice ISS.[3]
V únoru 2002 ho NASA jmenovala letovým specialistou mise STS-116 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která měla proběhnout v létě 2003. Po zničení raketoplánu Columbia během přistání v únoru 2003 byl však let odložen.
Do vesmíru se posádka mise STS-116 dostala až 10. prosince 2006 v raketoplánu Discovery. Náplní letu bylo přivezení a instalace části příčného nosníku stanice, dopravení zásob na stanici a vystřídání jednoho člena posádky stanice. K instalaci nosníku, přepojení elektroinstalace a dalším pracím byly nutné čtyři výstupy do vesmíru, Fuglesang se zúčastnil tří z nich. Let trval 12 dní, 20 hodin a 44 minut.[4]
V červenci 2008 NASA oznámila složení posádky mise STS-128, ve které byl Fuglesang členem čtveřice letových specialistů. Do vesmíru astronauti odstartovali v raketoplánu Discovery 29. srpna 2009. Na stanici astronauti dopravili modul Leonardo se zásobami a podnikli tři výstupy na její povrch, dvou se zúčastnil Fuglesang.[5]
Od května 2010 je vedoucím divize vědy a aplikací v ředitelství pilotovaných kosmických letů (Directorat of Human Spaceflight and Exploration) ve výzkumném a technologickém středisku ESA v Noordwijku (ESTEC, European Space Research & Technology Center).[3]
Christer Fuglesang je ženatý, má dvě dcery a syna.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ ESA Portal – Life in Space – ESA’s first Swedish astronaut to fly to the ISS [online]. Esa.int, 2006-11-30 [cit. 2012-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-9-14 [cit. 2012-03-13]. Kapitola Christer Fuglesang. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Astronaut biography. Christer Fuglesang [online]. ESA [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2006-12-25 [cit. 2012-03-13]. Kapitola STS-116 Di/F-33. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2009-9-12 [cit. 2012-03-12]. Kapitola STS-128 Discovery/F-37.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Christer Fuglesang na Wikimedia Commons
- Astronaut biography. Christer Fuglesang [online]. ESA [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie ESA
Média použitá na této stránce
The STS-128 patch symbolizes the 17A mission and represents the hardware, people and partner nations that contribute to the flight. The Space Shuttle Discovery is shown in the orbit configuration with the Multi Purpose Logistics Module (MPLM) Leonardo in the payload bay. Earth and the International Space Station wrap around the Astronaut Office symbol reminding us of the continuous human presence in space. The names of the STS-128 crew members border the patch in an unfurled manner. Included in the names is the expedition crew member who will launch on STS-128 and remain on board ISS, replacing another Expedition crew member who will return home with STS-128. The banner also completes the Astronaut Office symbol and contains the U.S. and Swedish flags representing the countries of the STS-128 crew.
JSC2003-00011 (7 January 2003) --- Astronaut Christer Fuglesang, STS-116 mission specialist, wearing a training version of the Extravehicular Mobility Unit (EMU) spacesuit, participates in an underwater simulation of extravehicular activity (EVA) scheduled for the 19th shuttle mission to the International Space Station (ISS). Fuglesang was joined by astronaut Robert L. Curbeam, Jr. (out of frame), mission specialist, for the simulation, conducted in the Neutral Buoyancy Laboratory (NBL) near the Johnson Space Center. Fuglesang represents the European Space Agency (ESA).