Christian Abbiati

Christian Abbiati
Osobní informace
Datum narození	8. července 1977 (47 let)
Místo narození	Abbiategrasso, Itálie
Výška	191 cm
Hmotnost	92 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový brankář
Mládežnické kluby
1993–1994 Corsico
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1994–1995 1995–1996 1996–1998 1998–2005 2005–2006 2006–2007 2007–2008 2008–2016 Monza → Borgosesia Monza Milán → Juventus → Turín → Atlético Madrid Milán 00100(-1) 0290(-27) 0510(-58) 1100(-124) 01900(-9) 0360(-42) 0210(-28) 1710(-138)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1998–2000 2000 2000–2007 Itálie U21 Itálie (olympijská) Itálie 0160(-12) 00400(-3) 00400(-3)
Úspěchy
Mistrovství Evropy 2000 Itálie Mistrovství Evropy U21 2000 Itálie U21 Liga mistrů UEFA 2002/03 Milán 2004/05 Milán Superpohár UEFA 2003 Milán Italská fotbalová liga 1998/99 Milán 2003/04 Milán 2010/11 Milán Italský fotbalový pohár 2002/03 Milán
Další informace
Povolání	fotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Abbiati (* 8. července 1977, Abbiategrasso, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. Dlouhých 15 sezon odehrál za italský klub AC Milán. Odchytal i několik utkání za italskou reprezentaci.

S klubem AC Milán vyhrál tři tituly v lize (1998/99, 2003/04 a 2010/11), domácí pohár (2002/03), domácí superpohár (2004, 2011), Ligu mistrů (2002/03) i Evropský superpohár (2003). Je vítězem ME 2000 do 21 let které se konalo na Slovensku a byl součástí stříbrného týmu na ME 2000. Též byl na MS 2002.

Prohlásil, že je fašista.^[1]

Fotbal začal hrát v roce 1988 ve věku 11 let v místním klubu Abbiategrasso, pak se přestěhoval do Trezzano, pak do Assago a po dvou letech do Corsham.

V roce 1994 odešel zkoušet štěstí do Monzy. Tam odehrál jen jeden zápas a to 30.12. 1994 proti Modeně (0:1). V letním přestupovém období odešel na hostování do týmu 4. ligy Borgosesii. Tam se mu vedlo výborně a v únoru 1996 je zapůjčen na několik dní do Turína. Po sezoně se vrátil zpět do Monzy, kde chytal tak výborně že pomohl týmu postoupit do 2. ligy. Po další sezoně v Monze se ozvali zástupci velkoklubu z Milana a ti ho koupili.

První zápas za Rossoneri odehrál 17. ledna 1999, když musel v 92. minutě nahradit vyloučeného prvního brankáře Rossiho. Od téhle chvíle už jej nepustil do brány a na konci sezony slavil titul v lize. V následující sezoně odehrál první zápas v evropských pohárech (Liga mistrů) ve dne 15. září 1999 proti Chelsea (0:0). V sezoně 2002/03 přišel do klubu Brazilec Nelson Dida a vytlačil jej z pozice prvního brankáře. Byl ale u týmu při vítězství LM 2002/03 i domácího poháru. V dalších sezonách nedostává tolik šancí, kolik by si přestavoval a chtěl přestup. Nakonec v létě 2005 jej klub prodal do Janova, jenže klub byl přeřazen kvůli korupci do 3. ligy a tak se vrátil do Milana.

Při přátelském zápase v létě 2005 proti Juventusu se při srážce zranil hostující brankář Gianluigi Buffon. Za pár dní se v Milaně rozhodli jej poslat na roční hostování zadarmo. U Bianconeri pravidelně nastupuje až do uzdravení Buffona a s velkou zásluhou pomáhá týmu vyhrát titul v lize, jenže po sezoně o titul přišel kvůli korupci.

V následující sezoně si jej vybral na hostování Turín, se kterým se udržel v lize před sestupem.

Do třetice jej Milan poslal na hostování do španělského klubu Atlético Madrid^[2]. Sezonu začal jako náhradník, ale později se stal prvním brankářem a vybojoval pro tým konečné 4. místo v tabulce a tím účast v Lize mistrů.

I když měl nabídku odejít do Palerma, vrátil se do Milana. Byla mu svěřena role prvního brankaře, ale 15. března 2009 proti Sieně se srazil se spoluhráčem Giuseppe Favallim a zranil si koleno, které ho vyřadilo ze hry na 10 měsíců a to do 28. ledna 2010 když nastoupil proti Udinese v domácím poháru.

Dne 15. října 2011 poprvé měl kapitánskou pásku při utkání proti Palermu. Rekord mezi brankaři v klubu Rossoneri překonal 28. září 2013 v zápase proti Sampdorii (331 utkání). V létě 2014 přišel do klubu nový brankář Španěl Diego López a tak je zařazen do role druhého brankáře. V poslední sezona v kariéře byla 2015/16 ^[3] a v klubu plnil roli mentora mladému brankaři Donnarummovi.

Celkově za Rossoneri nastoupil na 380 utkání a za 15 let získal 8 trofejí. Po konci kariéry byl rok vedoucím družstva klubu.

Debutoval 25. března 1998 za národní tým U21. Na ME 2000 do 21 let byl členem týmu, které získaly zlaté medaile konané na Slovensku po finálové výhře 2:1 nad Českem.^[4] Po tomhle úspěchu jej trenér národního týmu Zoff dává do nominace na ME 2000 jako třetího brankáře. Nakonec i tak získal stříbrné medaile.

Hrál následně i na OH 2000 v Sydney, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále se Španělskem (0:1)^[5].

Dostal se i do nominace na MS 2002, ale první zápas odchytal až 30. dubna 2003 při přátelském utkání ze Švýcarskem (2:1). I nový trenéři Lippi a Donadoni jej povolává do týmu, ale odchytá jen další tři utkání.

^[6]

• z Monza do Milán za 1 670 000 Euro
• z Milán do Juventus zadarmo (hostování)
• z Milán do Turín za 300 000 Euro (hostování)
• z Milán do Atlético Madrid za 500 000 Euro (hostování)

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Obd. Góly	Soutěž	Zápasy	Obd. Góly	Soutěž	Zápasy	Obd. Góly	Zápasy	Obd. Góly
1994/95	Monza	Serie C1	1	-1	IP	0	0	-	0	-0	1	-1
1995/96	Borgosesia	Serie D	29	-27	IP	0	-0		0	-0	30	-28
1996/97	Monza	Serie C1	25	-17	IP	0	-0	-	0	-0	25	-17
1997/98		Serie B	26	-41	IP	2	-2	-	0	-0	28	-43
Celkem za Monzu			52	-59	-	3	-2	-	0	-0	55	-61
1998/99	Milán[7]	Serie A	18	-15	IP	0	-0	-	0	-0	18	-15
1999/00		Serie A	29	-33	IP+IS	0+0	-0	LM	6	-7	35	-40
2000/01		Serie A	21	-31	IP	4	-8	LM	7	-8	32	-47
2001/02		Serie A	34	-33	IP	1	-0	PU	11	-8	46	-41
2002/03		Serie A	3	-3	IP	8	-8	LM	6	-9	17	-20
2003/04		Serie A	2	-4	IP+IS	4+1	-6+ -1	LM+ES+IP	1+0+0	-2	8	-13
2004/05		Serie A	3	-5	IP+IS	4+0	-7	LM	1	-0	8	-12
2005/06	Juventus	Serie A	19	-9	IP+IS	2+0	-3	LM	6	-5	27	-17
2006/07	Turín	Serie A	36	-42	IP	2	-2	-	0	-0	38	-44
2007/08	Atlético Madrid	Primera División	21	-28	ŠP	0	-0	PU	9	-6	30	-34
2008/09	Milán	Serie A	28	-27	IP	0	-0	UEFA	0	-0	28	-27
2009/10		Serie A	9	-5	IP	1	-1	LM	1	-4	11	-10
2010/11		Serie A	35	-19	IP	1	-2	LM	6	-3	42	-24
2011/12		Serie A	31	-26	IP+IS	0+1	-1	LM	9	-12	41	-39
2012/13		Serie A	28	-22	IP	1	-0	LM	7	-9	36	-31
2013/14		Serie A	28	-31	IP	2	-3	LM	9[8]	-10[8]	39	-44
2014/15		Serie A	11	-8	IP	2	-2	-	0	-0	13	-10
2015/16		Serie A	5	-2	IP	1	-0	-	0	-0	6	-2
Celkem za Milán			281	-262	-	35	-41	-	64	-72	380	-375
Celkově			438	-427	-	43	-49	-	79	-83	560	-559

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	OH 2000	1. zápas ve skupině	13. 9.	Austrálie	90	0	1:0[9]
		2. zápas ve skupině	16. 9.	Honduras	90	0	3:1[10]
		3. zápas ve skupině	19. 9.	Nigérie	90	0	1:1[11]
		Čtvrtfinále	23. 9.	Španělsko	90	0	0:1[12]
	ME 2000	Neodehrál žádné ze 6 utkání
	MS 2002	Neodehrál žádné ze 4 utkání

• vítěz italské ligy (3x)
  

Milán: 1998/99, 2003/04, 2010/11

• vítěz italského poháru (1x)
  

Milán: 2002/03

• vítěz italského superpoháru (2x)
  

Milán: 2004, 2011

• vítěz Ligy mistrů UEFA (1x)
  

Milán: 2002/03

• vítěz Evropského superpoháru (1x)
  

Milán: 2003

• 1x na MS (2002)
• 1x na ME (2000 – stříbro)
• 1x na ME 21 (2000 – zlato)
• 1x na OH (2000)

Řád zásluh o Italskou republiku (12.7. 2000) z podnětu Prezidenta Itálie ^[13]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Abbiati na italské Wikipedii.

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Christian Abbiati na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (německy)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)