Christian Doppler

Christian Doppler
Narození	29. listopadu 1803 Salcburk
Úmrtí	17. března 1853 (ve věku 49 let) Benátky
Příčina úmrtí	onemocnění plic
Místo pohřbení	Hřbitov San Michele
Alma mater	Technická univerzita Vídeň České vysoké učení technické v Praze Vídeňská univerzita
Povolání	matematik, fyzik, akademik, astronom, pedagog a profesor
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Technická univerzita Vídeň Univerzita Karlova České vysoké učení technické v Praze
Choť	Mathilde Sturm
Web	www.christian-doppler.net
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Andreas Doppler, ve starších českých zdrojích psáno křestní jméno též Kristián či Kristian, v italštině Cristiano (29. listopadu 1803 Salcburk^[1] – 17. března 1853 Benátky^[2]), byl rakouský fyzik a matematik. Je po něm pojmenován Dopplerův jev.

Život

Narodil se v rodině kamenického mistra v Salcburku Johana Franze Dopplera a jeho manželky Terezy.^[1] Kvůli křehkému zdraví nemohl pokračovat v rodinné živnosti a začal studovat. Po absolvování střední školy v Linci zahájil Christian Doppler v roce 1822 studium na vídeňské polytechnice. Od roku 1825 studoval na vídeňské univerzitě. V roce 1829 se stal asistentem matematiky u profesora Adama Burga na vídeňské technice. Zabýval se fyzikou a astronomií a publikoval několik teoretických spisů o matematických problémech. Jeho první práce se jmenovala Beitrag zur Teorie der Parallelen a byla věnována teorii rovnoběžek.^[3]

V roce 1835 se Doppler stal profesorem matematiky na reálce v Praze a v roce 1836 konal na technice nepovinné přednášky z vyšší matematiky. V roce 1837 byl na technice pověřen konáním přednášek z geodézie. V roce 1841 byl jmenován profesorem elementární matematiky a deskriptivní geometrie. V roce 1843 vydal učebnici Aritmetika a algebra a jeho další práce byla zaměřena na analytickou geometrii. V roce 1843 se stal řádným členem Královské české společnosti nauk, k jeho přátelům patřil Bernard Bolzano. Doppler žil v Praze dvanáct let, oženil se a měl pět dětí. Ke konci pobytu už nemohl přednášet, protože trpěl tuberkulózou hrtanu. ^[4]

V roce 1847 byl Doppler jmenován profesorem matematiky a mechaniky na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici. Kromě pedagogické práce se věnoval pozorování magnetické deklinace a možnostech jejího využití v místních dolech. Navrhl a sestrojil optický dálkoměr. ^{[3] [5]}

Své uherské působiště opustil v důsledku revolučních nepokojů roku 1848. V říjnu toho roku byl Doppler jmenován profesorem geodézie na polytechnice ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na Vídeňské univerzitě, ale už roku 1852 musel požádat o dovolenou ze zdravotních důvodů. Tuberkulóza hrtanu se rozšířila do plic. Odjel se léčit do Itálie, kde následujícího roku v Benátkách zemřel na tuberkulózu. Byl pohřben na ostrově San Michele, jeho hrob se nedochoval, pouze pamětní deska (epitaf) na stěně u vchodu.

Dílo

Doppler se věnoval mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, o zlepšení mikroskopu, o astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval Christian Doppler v Abhandlungen der Königlich Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften práci Ueber das farbige Licht der Doppelsterne und einiger anderer Gestirne des Himmels (O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd), kde vysvětlil princip, nazvaný po něm Dopplerův jev. Roku 1843 vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případně světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a jím vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.

Posmrtné připomínky

• Fyzikovo jméno nese kráter na odvrácené straně Měsíce.^[6]
• Ke 150. výročí objevu Dopplerova jevu vydala v roce 1992 Rakouská pošta zvláštní poštovní známku „150 Jahre Doppler-Prinzip“.^[7]
• V roce 1996 byla jeho jménem pojmenována planetka (3905) Doppler objevená 28. srpna 1984.^[8] Advisory Committee on Antarctic Names po něm pojmenovala v roce 1987 Dopplerův nunatak v Antarktidě.

Připomínky Dopplerova působení v Praze

• Pamětní deska připomínající Dopplerovo působení jako profesora pražské univerzity v letech 1843–1847 je umístěna na domě v Praze na Starém Městě, U obecního dvora 7.
• Pamětní deska na Dopplerův pobyt z období působení na Pražské technice je umístěna na domě v Praze na Karlově náměstí 6/20.^{[p 1][p 2]}
• Jméno Christiana Dopplera bylo umístěno na desce pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími (viz Dvaasedmdesát jmen české historie^[9]).
• Na počest tohoto vědce je pojmenováno pražské Gymnázium Christiana Dopplera a také gymnázium v Salcburku.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• The Phenomenon of Doppler. Praha: [s.n.], 1992. 
• ZAJAC, Š. 150 let Dopplerova principu. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 192–193. 
• EDEN, A. Po stopách Christiana Dopplera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 194–201. 
• ŠTOLL, I. Život a dílo badatele Dopplera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 260–269. 
• ŠTOLL, M. Cesta Dopplerova principu zpět do astrofyziky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 318–329. 
• Ottův slovník naučný, heslo Doppler Christian. Sv. 7, str. 848.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha: Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 315. 
• Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Christian Doppler na Wikimedia Commons
• Osoba Christian Doppler ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Christian Doppler