Christian Harrison
Christian Harrison | |
---|---|
Christian Harrison kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 29. května 1994 (28 let) |
Místo narození | Shreveport, Spojené státy[1] |
Bydliště | Bradenton, Spojené státy[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2007[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 624 607 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 2–6 |
Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 198. místo (2. července 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2022) |
US Open | 1. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 8–8 |
Tituly | 0 ATP, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 162. místo (26. srpna 2013) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | čtvrtfinále (2012) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | semifinále (2016) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 17. července 2022
Christian Harrison (* 29. května 1994 Shreveport, Louisiana) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 198. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 162. místě. Trénuje ho otec Pat Harrison a připravuje se v bradentonské IMG Academy.[1]
Starší bratr Ryan Harrison je také profesionální tenista.[1]
Tenisová kariéra
Zdravotní komplikace
Na tenisových okruzích nehrál od května 2009 do listopadu 2010 a opět dva roky od srpna 2013. Důvodem se staly vleklé zdravotní potíže. Opakovaně podstoupil chirurgické výkony na levé stehenní kosti (2009), levém zápěstí (2011), pravé kyčli (2013), levé kyčli (2014), pravém ramenu (2014), pravém zápěstí (2014) a pravých a levých přitahovačích (2014). Během roku 2013 prodělal infekční mononukleózu a téměř dva roky se na levé dolní končetině potýkal s Brodieho abscesem, tzv. subakutní osteomyelitidou.[1]
Profesionální kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v lednu 2011, když na turnaji ve floridském Plantation prošel kvalifikací. Ve druhém kole podlehl Britovi Danieli Smethurstovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval v únoru 2013, když ve finále sheffieldského turnaje porazil britského hráče Edwarda Corrieho. Na challengerech ATP se poprvé objevil v březnu 2011 během deblové soutěže ve floridské Sarasote. Po boku bratra Ryana Harrisona byli vyřazeni ve druhém kole.[2]
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval v hlavní soutěži na atlantském BB&T Atlanta Open 2013, kam obdržel divokou kartu. Na úvod vyřadil Kolumbijce Alejandra Fallu a skončil ve druhé fázi poté, co nestačil na nejvýše nasazeného krajana a pozdějšího vítěze Johna Isnera.[1] Premiérový finálový duel na challengerech si zahrál v německém Fürthu v červnu 2013. Spolu s Michaelem Venusem odešli poraženi z finále čtyřhry od australského páru Rameez Junaid a Colin Ebelthite.
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2016. Jednalo se o jeho druhou účast na okruhu ATP Tour a druhou grandslamovou, když v kvalifikaci vypadl již na US Open 2012. Během newyorského kvalifikačního turnaje 2016 dokázal třikrát zvrátit nepříznivý vývoj setů 0–1, aby následně prošel do hlavní soutěže. V úvodním kole však Francouzi Paulu-Henrimu Mathieuovi odebral jen tři gamy.[1]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 20. března 2021 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Ryan Harrison | Ariel Behar Gonzalo Escobar | 7–6(7–5), 6–7(4–7), [4–10] |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (0–2 D; 4 Č) |
Futures (5–3 D) |
Dvouhra: 10 (5–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 26. ledna 2013 | Preston, Spojené království | tvrdý | Edward Corrie | 6–2, 3–6, 5–7 |
Vítěz | 1. | 2. února 2013 | Sheffield, Spojené království | tvrdý | Edward Corrie | 6–4, 2–6, 7–6(7–5) |
Finalista | 2. | 19. května 2013 | Tampa, Spojené státy | antuka | Austin Krajicek | bez boje |
Vítěz | 2. | 13. srpna 2016 | Champaign, Spojené státy | tvrdý | Rhyne Williams | 6–7(2–7), 6–3, 6–4 |
Vítěz | 3. | července 2017 | Tulsa, Spojené státy | tvrdý | Tommy Paul | 3–6, 6–2, 6–1 |
Vítěz | 4. | červenec 2017 | Wichita, Spojené státy | tvrdý | Michael Mmoh | 1–6, 6–2, 7–5 |
Finalista | 1. | květen 2018 | Savannah, Spojené státy | antuka | Hugo Dellien | 1–6, 6–1, 4–6 |
Finalista | 3. | únor 2021 | Naples, Spojené státy | antuka | Clement Tabur | 1–6, 6–1, 3–6 |
Vítěz | 5. | únor 2021 | Naples, Spojené státy | antuka | Corentin Denolly | 6–4, 6–2 |
Finalista | 2. | duben 2022 | Savannah, Spojené státy | antuka | Jack Sock | 4–6, 1–6 |
Čtyřhra (4 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | červen 2021 | Orlando, Spojené státy | tvrdý | Peter Polansky | JC Aragone Nicolás Barrientos | 6–2, 6–3 |
2. | červenec 2021 | Cary, Spojené státy | tvrdý | Dennis Novikov | Petros Chrysochos Michail Pervolarakis | 6–3, 6–3 |
3. | duben 2022 | Tallahassee, Spojené státy | antuka | Gijs Brouwer | Diego Hidalgo Cristian Rodríguez | 4–6, 7–5, [10–6] |
4. | květen 2022 | Little Rock, Spojené státy | tvrdý | Andrew Harris | Robert Galloway Max Schnur | 6–3, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Harrison na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Christian Harrison na Wikimedia Commons
- Christian Harrison na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Christian Harrison na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Harrison C. WMQ18 (10)