Christian Schäffer

Christian Schäffer
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1885
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1885
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Strana konzervativního velkostatku)
Narození17. ledna 1830
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. května 1885 (ve věku 55 let)
Úmonín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeAugust von Schäffer a Terezie Kuhnová
DětiVictor von Schäffer
Johana, provdaná Brandisová
Christian von Schäffer
PříbuzníIgnaz Schäffer (sourozenec)
Lata Brandisová (vnučka)
Profesevoják a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Christian rytíř von Schäffer, též Schaeffer (17. ledna 1830 Vídeň[1][2] – 6. května 1885 Úmonín[3][4][5]) byl rakouský šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Jeho vnučkou byla dostihová jezdkyně Lata Brandisová. Jeho starší bratrem byl diplomat Ignaz Schäffer.

Biografie

Býval hejtmanem v rakouské armádě.[4] Sňatkem s bohatou dědičkou Johanou Svobodovou (1837–1919). na něj přešla panství Úmonín, Opatovice a Křesetice.[6][7] Měli spolu syny Victora (1862–1911),[8] Christiana (1873–1937)[9] a dceru Johanu (1871–1927),[10] která se provdala za Leopolda Brandise (1854–1928). Mezi její potomky patřila Lata Brandisová, vítězka Velké pardubické.

Byl členem okresního výboru a zástupcem předsedy hospodářského akciového cukrovaru v Kutné Hoře.[11]

V doplňovacích volbách v září 1871 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[12] Znovu se na sněm vrátil v zemských volbách v roce 1883.[13] Na sněmu setrval do své smrti roku 1885.

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za velkostatkářskou kurii v Čechách.[14] Ve volebním období 1879–1885 byl zmiňován jako rytíř Christian von Schäffer, statkář, bytem zámek Úmonín.[15]

Národní listy ho uváději jako ústavověrného (centralistického, provídeňského) poslance,[16] ovšem seznam nově zvolených poslanců v listu Das Vaterland ho naopak řadí mezi státoprávně (pročesky) orientované konzervativní velkostatkáře.[17] Mezi konzervativní statkáře ho řadí i databáze v publikaci Das österreichische Parlament von 1848–1966.[1] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[18]

Ve volbách do Říšské rady roku 1885 byl za Stranu ústavověrného velkostatku, ovšem po dohodě se Stranou konzervativního velkostatku, opět umístěn na kandidátní listinu ve velkostatkářské kurii.[19]

Zemřel v Úmoníně dne 6. května 1885 ve věku 55 let.[3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 159. (německy) 
  2. ↑ Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien. [s.l.]: Königsteiner Institut für Kirchen- und Geistesgeschichte der Sudetenländer -, 1967. Dostupné online. S. 128. (německy) 
  3. ↑ a b Tagesneuigkeiten. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. Květen 1885, čís. 38, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Sterbefälle. Prager Abendblatt. Květen 1885, čís. 38, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  6. ↑ https://www.hrady.cz/zamek-kresetice-kutna-hora
  7. ↑ https://www.parlament.gv.at/recherchieren/personen/parlamentarierinnen-ab-1848/parlamentarier-1848-1918/Schaffer
  8. ↑ https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4451/141
  9. ↑ https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4484/14#
  10. ↑ https://ebadatelna.soapraha.cz/d/4484/11#
  11. ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 269. 
  12. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
  13. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  14. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  15. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=430
  16. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  17. ↑ Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  18. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  19. ↑ Politický přehled. Světozor. Květen 1885, roč. 19, čís. 21, s. 334. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)