Christian Schad

Christian Schad
Christian Schad, 1912, by Franz Grainer.JPG
Narození21. srpna 1894
Miesbach
Úmrtí25. února 1982 (ve věku 87 let)
Stuttgart
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř, fotograf, grafik a kolážista
OceněníZáslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Schad (21. srpna 1894 Miesbach – 25. února 1982 Stuttgart) byl německý malíř a fotograf spojovaný především s dadaismem a Novou věcností.[1]

Životopis

Pocházel z bavorské právnické rodiny, studoval umění v Mnichově.[2] Jako pacifista uprchl před odvodem do první světové války do Švýcarska. Zde se připojil k místním dadaistům, jako byli Hans Arp a Hugo Ball. Tehdy vytvořil svou vlastní verzi fotogramu, kterou pak Tristan Tzara nazval Schadograf. Počátkem dvacátých let pobýval v Itálii, kde si vzal za manželku Marcellu Arcangeliovou, dceru římského profesora. Roku 1927 se Schadovi odstěhovali do Vídně, kde Christian Schad maloval v duchu hnutí Nová věcnost. Koncem dvacátých let se pak Schad usadil v Berlíně, téměř přestal malovat a byl poměrně neznámý. Po vybombardování svého ateliéru roku 1943 se přestěhoval do Aschaffenburgu, kde získal od města zakázku, na které pracoval do roku 1947 – vytvořit kopii Grünewaldova obrazu Madona s dítětem z kostela ve Stuppachu. Schadova budoucí druhá žena Bettina zachránila z Berlína řadu jeho prací a zpočátku provizorní útočiště v Aschaffenburgu se stalo Schadovým domovem do konce jeho života.

V padesátých letech Schad pracoval ve stylu magického realismu a v šedesátých letech se vrátil ke svým dadaistickým počátkům a experimentoval s fotogramy. Tehdy také opět začal po několika úspěšných výstavách patřit ke známým umělcům.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Schad na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CHRISTIAN SCHAD AND THE NEUE SACHLICHKEIT, March 14-June 9, 2003 Archivováno 30. 10. 2017 na Wayback Machine. Neue Galerie, New York.
  2. ↑ Michael Kimmelman (March 28, 2003), Uneasy Intimations of Disaster The New York Times.

Literatura

  • Michalski, Sergiusz (1994). New Objectivity. Cologne: Benedikt Taschen. ISBN 3-8228-9650-0
  • Rosenblum, Naomi (1997). A World History of Photography, 3. vydání. Abbeville Press
  • Schmied, Wieland (1978). Neue Sachlichkeit and German Realism of the Twenties. London: Arts Council of Great Britain. ISBN 0-7287-0184-7
  • Stremmel, Kerstin, & Grosenick, Uta. (2004). Realism. Koln: Taschen. ISBN 3-8228-2942-0

Externí odkazy

Média použitá na této stránce