Christian Thomasius
| Christian Thomasius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. ledna 1655 Lipsko |
| Úmrtí | 23. září 1728 (ve věku 73 let) Halle |
| Místo pohřbení | Stadtgottesacker |
| Povolání | právník, filozof, vysokoškolský učitel, novinář a spisovatel |
| Alma mater | Lipská univerzita Braniborská univerzita ve Frankfurtu |
| Rodiče | Jacob Thomas |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Christian Thomasius (1. ledna 1655, Lipsko – 23. září 1728, Halle)[1] byl německý právník, filosof a pedagog, který založil akademickou pověst nově založené univerzity v Halle (1694).
Život
Narodil se v rodině filosofa, ředitele Tomášské školy v Lipsku, kde se poprvé setkal s myšlenkami raných osvícenců Hugo Grotia a Samuela Puffendorfa. Studoval práva na univerzitě ve Frankfurtu nad Odrou, kde roku 1679 obhájil doktorát. Působil jako advokát v Lipsku, kde od roku 1681 také přednášel na univerzitě, od roku 1684 jako profesor přirozeného práva. Roku 1685 vydal pojednání o "zločinu bigamie", v němž dokazoval, že z hlediska přirozeného práva to žádný zločin není. Roku 1687 se odvážil přednášet na univerzitě německy místo povinné latiny a o rok později začal vydávat měsíčník Scherzhafte und ernsthafte, vernüftige und einfältige Gedanken über allerhand lustige und nutzliche Bücher und Fragen (Žertovné i vážné, rozumné a prosté myšlenky o všech možných zábavných i užitečných knihách a otázkách).
To bylo pro jeho odpůrce už příliš. Roku 1690 byl veřejně obviněn a zatčení unikl jen tím, že utekl do Berlína. Kurfiřt Fridrich III. mu nabídl trvalý azyl v Halle, kde se stal profesorem přirozeného práva, roku 1694 pomáhal založit univerzitu a roku 1710 se stal jejím rektorem. Jeho srozumitelné a často i provokativní přednášky o naléhavých tématech přitahovaly množství posluchačů a založily pověst univerzity v Halle.[2][3]
Myšlení a dílo
Thomasius nebyl zvlášť originální ani hluboký myslitel, zato se snažil odpovídat na otázky, které jeho posluchače skutečně zajímaly. Nebyl ateista ani deista, nýbrž věřil v nutnost zjeveného náboženství, nicméně se snažil - jako jeden z prvních v Německu - učinit právní a filosofické myšlení nezávislým na teologii. Snažil se zbavovat různých předsudků a pověr a uplatnit i v právu princip zdravého rozumu. Byl proti mučení útrpného práva a proti trestání čarodějnic.
Zabýval se také historií a vydal třísvazkové "Dějiny moudrosti a pošetilosti" (1693). Kladl velký důraz na praktické vzdělávání a své názory na výchovu právníků shrnul do dvou latinských spisů, totiž Institutiones iurisprudentiae divinae (Instituce božského práva, 1688) a Fundamenta juris naturae et gentium (Základy přirozeného práva a práva národů, 1705).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Thomasius na anglické Wikipedii.
- ↑ LANDSBERG, Ernst. Thomasius, Christian. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ TOMASONI, Francesco. Christian Thomasius: Geist und kulturelle Identität an der Schwelle zur europäischen Aufklärung. [s.l.]: Waxmann Verlag 310 s. Dostupné online. ISBN 9783830970668. (německy)
- ↑ VOLLHARDT, Friedrich. Christian Thomasius (1655-1728): Neue Forschungen im Kontext der Frühaufklärung. [s.l.]: Walter de Gruyter 516 s. Dostupné online. ISBN 9783110933420. (německy)
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Christian Thomasius
- Ottův slovník naučný, heslo Thomasius, Christian. Sv. 25, str. 374
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christian Thomasius na Wikimedia Commons - Britannica, Christian Thomasius
Média použitá na této stránce
Christianus Thomasius (1655–1728), Professor of Law, oil painting in the historic Sessionssaal (conference hall) of the Martin Luther University in Halle (Saale), Germany, photographed by Markus Scholz (cropped and brightened with FotoJet)