Christina Kochová

Christina Kochová
Astronautka NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození9. března 1979 (44 let)
Místo narozeníUSA Grand Rapids, Michigan, USA
Předchozí
zaměstnání		elektroinženýrka
Čas ve vesmíru328 dnů, 13 hodin, 58 minut
Kosmonaut od17. června 2013
MiseExpedice 59/60/61 (Sojuz MS-12/ISS/Sojuz MS-13)
Znaky misíEmblém Expedice 59 Emblém Expedice 60 Emblém Expedice 61
Kosmonaut dodosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christina Hammock Kochová (* 9. března 1979 Grand Rapids, Michigan, USA) je americká elektroinženýrka a od června 2013 astronautka NASA, 559. člověk ve vesmíru. Roku 2018 byla zařazena do posádky Expedice 59/60/61 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), do vesmíru odstartovala 14. března 2019. V březnu 2023 byla vybrána do posádky mise Artemis II.[1][2]

Od 28. prosince 2019 je Kochová rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na ISS strávila 328 dnů a na Zemi se vrátila 6. února 2020. Předchozí rekordmankou byla Peggy Whitsonová.[3]

Mládí a vzdělání

Christina Kochová, rodným příjmením Hammocková, se narodila v Grand Rapids ve státě Michigan, dětství a mládí prožila v Jacksonville v Severní Karolíně. Po dokončení střední školy vystudovala na North Carolina State University v Raleighu, kde získala tituly bakaláře (2001, elektrotechnika; 2002 fyzika) a magistra (2002, elektrotechnika).[4][5] V roce 2001 dokončila vzdělávací program NASA Academy.[4]

Inženýrská kariéra

Po studiích nastoupila na místo inženýrky v Laboratoři astrofyziky vysokých energií (Laboratory for High Energy Astrophysics) Goddardova kosmického střediska, kde se podílela na vývoji vědeckých přístrojů používaných na misích NASA.[4] V této době také vyučovala fyziku na Montgomery College v Marylandu.[4]

V letech 2004–2007 se jako výzkumná spolupracovnice účastnila amerického antarktického výzkumného programu, přičemž strávila tři a půl roku v arktických a antarktických oblastech.[4][6] Dvě sezóny pracovala na polárních stanicích Amundsen–Scott a Palmer. V rámci svého působení v Antarktidě sloužila v hasičských a záchranných sborech.[4]

Poté pracovala v Laboratoři aplikované fyziky (Applied Physics Laboratory) Univerzity Johnse Hopkinse kde se podílela na vývoji přístrojů pro sondy Van Allen Probes a Juno. Roku 2010 se vrátila k práci na antarktickém programu. Začátkem roku 2012 přešla do Národního úřadu pro oceán a atmosféru, kde sloužila jako inženýrka na meteorologické stanici v Barrow na Aljašce a od srpna 2012 vedla stanici na Samoi.[4][5]

Astronautická kariéra

Přihlásila se do 21. náboru astronautů NASA, uspěla v něm a 17. června 2013 byla zařazena mezi astronauty. Dvouletý základní kosmonautický výcvik dokončila v červenci 2015.[5]

1. kosmický let – Sojuz MS-12/13 na ISS

Začátkem roku 2018 byla zařazena do záložní posádky Sojuzu MS-12, v němž měli na jaře 2019 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vzlétnout členové Expedice 59/60. V květnu téhož roku nahradila Shannon Walkerovou v hlavní posádce. V březnu 2019 padlo rozhodnutí, že, v souvislosti s letem kosmonauta Spojených arabských emirátů na ISS na podzim 2019, Christina Kochová zůstane na ISS do prosince 2019 v rámci Expedice 61.[5]

Do vesmíru vzlétla na palubě Sojuzu MS-12 14. března 2019 společně s Alexejem Ovčininem a Nickem Hague. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a kosmonauti se zapojili do práce Expedice 59.[5] Kochová během letu podnikla 6 výstupů do volného prostoru o celkové délce 42 hodin a 15 minut, zaměřených na údržbu ISS, zejména na výměnu baterií. Poprvé při výstupu 18. října 2019 a pak ještě dvakrát opustila stanici společně s astronautkou Jesssicou Meirovou – šlo o vůbec první případy v historii kosmonautiky, kdy do vesmíru ve skafandrech vystoupily dvě ženy. První takový výstup se přitom měl uskutečnit už o několik měsíců dříve, 29. března 2019 – kvůli problémům s velikostí skafandru však Kochovou místo astronautky Anne McClainové doprovodil Nick Hague[7] a plně ženská posádka mohla podniknout výstup až později, po částečné obměně posádky stanice.

Kochová nakonec na stanici setrvala až do 6. února 2020 a vrátila se na Zemi společně s astronauty Alexandrem Skvorcovem mladším a astronautem Evropské kosmické agentury, Lucem Parmitanem.

Plánovaný 2. kosmický let – Artemis II

NASA 3. dubna 2023 oznámila jmenování Kochové do funkce letové specialistky mise Artemis II, která se nejdříve v listopadu 2024 vydá na asi desetidenní cestu kolem Měsíce.[8]

Osobní život

Christina Kochová žije v Texasu se svým manželem Robertem Kochem.

Reference

  1. ↑ CHANG, Kenneth; JIMÉNEZ, Jesus. Live Updates: NASA Is Naming the 4 Astronauts of the Artemis II Moon Mission. The New York Times. 2023-04-03. Dostupné online [cit. 2023-04-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. ↑ Live: Watch NASA announce the crew for Artemis II mission to the moon. Florida Today [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ O krok blíž letům na Měsíc a Mars. Astronautka Kochová překonala rekord v délce pobytu ženy ve vesmíru. Lidové noviny [online]. 2019-12-28 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g Christina Hammock Koch NASA Astronaut [online]. NASA, rev. 2019-3-15 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2019-3-30 [cit. 2019-05-05]. Kapitola Christina Marie Hammock Koch. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ HERMAN, Danielle. N.C. State grad joins space race. Business North Carolina [online]. 2018-07-30 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ BERGER, Eric. It’s unfortunate NASA canceled the all-female EVA, but it’s the right decision. Ars Technica [online]. 2019-03-26 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CHANG, Kenneth. Live Updates: NASA Is Naming the 4 Astronauts of the Artemis II Moon Mission. The New York Times. 2023-04-03. Dostupné online [cit. 2023-04-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ISS Expedition 59 Patch.svg
The Expedition 59 crew insignia
  • The Expedition 59 patch celebrates the International Space Station’s role as a microgravity science laboratory. The crew, made up of scientists, doctors, engineers and pilots, will conduct hundreds of experiments for the benefit of mankind and our fragile environment on planet Earth.
  • The patch shape depicts the cupola windows. Through these windows, astronauts have made many significant observations of Earth’s ecosystems and they have discovered and documented real-time events like volcanic eruptions and earthquakes.
  • The position of the Earth at the top of the patch depicts where the Earth would be seen by an astronaut from the cupola. It represents the explorers’ unique perspective on his or her home. The image at the center of the patch is the station itself, the largest single structure humans have ever put into space, an engineering marvel.
  • The station is overlaid on an atom, the basic building block of all matter. The atom has three electron orbits with the flags of Russia, the United States of America and Canada, representing the home countries of the Expedition 59 crew. Like electrons in an atom, international cooperation is the basic stabilizing force that enables large scale space exploration.
  • To achieve great deeds, humans from all across the globe must work together in peace with a shared vision. The Expedition 59 patch celebrates the massive scientific accomplishments of the space station while highlighting the importance of global teamwork in understanding our planet and continuing with bold exploration in the future.
ISS Expedition 60 Patch.svg
The Expedition 60 crew insignia
  • The Moon landing is one of the most extraordinary feats of humankind, an embodiment of ingenuity and desire for exploration. The patch of Expedition 60 commemorates the 50th anniversary of that landing: a constellation of three stars with the Moon superimposed forms the letter “L,” the Latin symbol for 50. The Moon is depicted as a waxing crescent, as it was on July 20, 1969.
  • The familiar silhouette of the International Space Station is visible, flying across the night sky. Stars, numerous and bright as seen from the space station, form the shape of an eagle in the same pose as on the iconic patch of the Apollo 11 mission. The sunrise represents the fact that we are still in the early stages of humanity’s exploration of space.
  • The hexagonal shape of the patch represents the space station's cupola, with the six points of the hexagon symbolizing the six crewmembers of Expedition 60. The names and nationalities are not present, as on the original Apollo 11 mission patch, to highlight that space missions – then, now, and in the future – are for Earth and all humankind.
ISS Expedition 61 Patch.svg
The mission insignia for the Expedition 61 crew with Commander Luca Parmitano of ESA (European Space Agency), NASA astronauts Drew Morgan, Christina Koch and Jessica Meir and Roscosmos cosmonauts Alexander Skvortsov and Oleg Skripochka.
  • The Expedition 61 patch represents an exciting and dynamic time aboard the International Space Station as it constantly advances towards a limitless future in space. The overall patch view is from an approaching vehicle in pursuit of the space station. The sun is the most prominent, central element in the patch as the source of energy and life for the Earth, the station and our entire solar system. As the present focus of human spaceflight, the space station is centered in the emblem while barely eclipsing the sun with its tiny shadow, reminding of us that human exploration is a small part of our quest to understand the universe.
  • Fifteen of the sun’s rays represent the 15 original partner members of the space station program, while the 16th ray represents an open invitation for continued collaboration with new partners. The four yellow rays form the cardinal directions of a compass, symbolizing the innate human drive to explore. The advancing terminator represents the dawn of a new day on Earth. The name ring appears to float through space and has no single orientation, emphasizing the variety of viewpoints assembled in an international crew unified under one mission. Nine rays extend beyond the name ring to represent the nine human missions that have braved exploration beyond low-Earth orbit, thus encouraging us to drive boundlessly out into our solar system.
Christina M. Hammock portrait.jpg
JSC2014-E-007974 (10 Jan. 2014) --- Christina M. Hammock, NASA astronaut candidate class of 2013.