Christl Cranzová
| Christl Cranzová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. července 1914 Brusel |
| Úmrtí | 28. září 2004 (ve věku 90 let) Steibis |
| Povolání | sjezdová lyžařka |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Choť | Adolf Borchers |
| Příbuzní | Rudolf Cranz (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Alpské lyžování na ZOH | ||
| zlato | ZOH 1936 | kombinace |
| Mistrovství světa v alpském lyžování | ||
| zlato | MS 1934 | slalom |
| zlato | MS 1934 | kombinace |
| stříbro | MS 1934 | sjezd |
| zlato | MS 1935 | sjezd |
| stříbro | MS 1935 | slalom |
| zlato | MS 1935 | kombinace |
| zlato | MS 1937 | sjezd |
| zlato | MS 1937 | slalom |
| zlato | MS 1937 | kombinace |
| zlato | MS 1938 | slalom |
| zlato | MS 1938 | kombinace |
| stříbro | MS 1938 | sjezd |
| zlato | MS 1939 | slalom |
| zlato | MS 1939 | sjezd |
| zlato | MS 1939 | kombinace |
Christl Franziska Antonia Cranz-Borchers (1. července 1914, Brusel – 28. září 2004, Oberstaufen-Steibis) byla německá alpská lyžařka, která dominovala sjezdovému sportu ve 30. letech 20. století.
Na olympijských hrách v Garmisch-Partenkirchenu roku 1936 vyhrála závod v kombinaci. Je první ženskou olympijskou vítězkou v alpském lyžování vůbec.[1] Krom toho v letech 1934–1939 získala dvanáct titulů mistryně světa, čtyři ve slalomu (1934, 1937, 1938, 1939), tři ve sjezdu (1935, 1937, 1939) a pět v kombinaci (1934, 1935, 1937, 1938, 1939). Krom toho přidala tři stříbrné medaili.[2] To z ní dodnes činí nejúspěšnějšího závodníka na mistrovství světa v alpském lyžování, byť srovnání je relativní, neboť ve 30. letech se světové šampionáty konaly každoročně, zatímco po válce to bylo v dvouletých cyklech, navíc jako šampionát sloužily olympijské hry, z nichž tituly jsou jako vítězství z MS brány spíše formálně, takže „pravé“ mistrovství probíhalo jednou za čtyři roky (později došlo k přechodu na tříletý cyklus a ještě později došlo k návratu k dvouletému, aniž by za MS byly brány olympijské hry).
Její rodina pocházela z Belgie, kde se i ona narodila. Po vypuknutí první světové války její rodina uprchla z Belgie do Německa, do Traifelbergu u Reutlingenu, kde se naučila lyžovat. Poté se rodina přestěhovala do Grindelwaldu a Freiburgu. Její bratr Rudolf Cranz byl rovněž alpským lyžařem. V roce 1943 se provdala za Adolfa Borcherse. Během druhé světové války ukončila závodní kariéru, načež veřejně darovala své lyže a vybavení do Zimní pomoci (Winterhilfswerk), tedy na podporu nacisticko-německých jednotek bojujících proti Sovětskému svazu. Po skončení války byla zatčena kvůli spolupráci s nacisty a jedenáct měsíců byla nucena pracovat na farmě. V roce 1947 uprchla do americké okupační zóny. Později v Západním Německu se svým manželem založila lyžařskou školu, kterou vedla až do roku 1987.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christl Cranz na anglické Wikipedii.
- ↑ Christel Cranz, Alpine skiing’s first Olympic gold medallist. Olympics.com [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
- ↑ CRANZ Christl - Athlete Information. www.fis-ski.com [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christl Cranzová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
.svg)
.svg)
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Liechtenstein
.svg)
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Christl Cranz of Germany in action in the Alpine Combined event during the 1936 Winter Olympic Games in Garmisch-Partenkirchen, Germany. Cranz won the gold medal.