Christoph Wydenbruck

Christoph hrabě von Wydenbruck
Rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku
Ve funkci: 1911 – 1913
Předchůdce	Rudolf Welsersheimb
Nástupce	Karel Emil z Fürstenbergu
Rakousko-uherský vyslanec v Nizozemí
Ve funkci: 1907 – 1911
Předchůdce	Otto Brandis
Nástupce	Karl Giskra
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci: 1899 – 1907
Předchůdce	Konstantin Trauttenberg
Nástupce	Dénes Széchenyi
Narození	5. února 1856 Vídeň
Úmrtí	4. října 1917 (ve věku 61 let) Bad Reichenhall
Titul	hrabě
Choť	Marie von Fugger-Babenhausen (od 1880)
Rodiče	Ferdinand Wydenbruck
Děti	Nora Wydenbruck Helene Isabella Wydenbruck
Profese	diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Christoph Anton Maria hrabě von Wydenbruck (5. února 1856, Vídeň, Rakousko – 4. října 1917, Bad Reichenhall, Německo) byl rakousko-uherský diplomat z německé šlechtické rodiny. Od mládí působil v diplomacii, zastával posty různého významu v několika evropských zemích, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku (1911–1913).^[1][2]

(c) I, Haunerova, CC BY 2.5

Pocházel z rakouského šlechtického rodu původem z Vestfálska, který od roku 1868 užíval hraběcí titul. Narodil se jako starší syn diplomata Ferdinanda Wydenbrucka (1809–1878)^[3], matka Isabel, rozená St John-Blacker (1829–1900), pocházela z Anglie.^[4] Christoph původně vstoupil do c. k. armády, v hodnosti poručíka odešel krátce poté do zálohy a vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Zastával nižší diplomatické posty v různých evropských metropolích, například ve Stockholmu, Berlíně nebo Římě. V letech 1895–1899 byl vyslancem v Japonsku,^[5][6] kde do roku 1896 zároveň plnil kompetence diplomatického zastoupení pro Čínu a Siam.^[7] Po návratu do Evropy byl vyslancem v Dánsku (1899–1907)^[8] a Nizozemí (1907–1911),^[9] svou kariéru zakončil jako rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku (1911–1913).^[10]

Jako příslušník šlechtického rodu byl v roce 1881 jmenován c. k. komořím,^[11] ve funkci vyslance v Dánsku obdržel v roce 1905 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[12] Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[13][14]

• Řád železné koruny III. třídy (1889)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny I. třídy (1907)

• velkodůstojník Řádu vycházejícího slunce (Japonsko)
• velkokříž Oranžsko-nasavského řádu (Nizozemsko)
• velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko)
• velkokříž Řádu sv. Olafa (Norsko)
• Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
• Řád červené orlice III. třídy (Německo)
• Řád lva a slunce II. třídy (Persie)
• rytíř Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)

V roce 1880 se na zámku Meiselberg v Korutanech oženil s princeznou Marií von Fugger-Babenhausen (1858–1929).^[15][16] Marie byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu dvě dcery^[17]:

• Helena Isabela (29. 5. 1881 – ??), manž. 1903 Mikuláš Desfours-Walderode (28. 8. 1877, Křetín – 5. 3. 1941, Praha), rozešli se již šest týdnů po narození jejich syna Karla (4. 5. 1904, Vídeň – 7. 2. 2000, tamtéž), který byl posledním soukromým majitelem zámku Hrubý Rohozec^[18]

• Nora (15. 1. 1894, Londýn – 29. 8. 1959, tamtéž), spisovatelka a překladatelka, manž. 1919 Alfons Putscher (14. 1. 1885, Klagenfurt am Wörthersee – 3. 1. 1962, Londýn), malíř, věnoval se především malbě zvířat a krajinomalbě, jejich 2 děti přijaly příjmení Putscher-Wydenbruck.

Christophův mladší bratr August Vilém Wydenbruck (1857–1905) byl majitelem velkostatku se zámkem Trpísty v západních Čechách. Jejich sestra Isabela (1862–1920) se v roce 1882 v Trpístech provdala za diplomata hraběte Viktora Folliota de Crenneville (1847–1920).

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; ISBN 978-3-205-20493-0
• KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1