Christophe Lemaitre
Christophe Lemaitre | |
---|---|
Christophe Lemaitre v roce 2010 na ME v Barceloně | |
Osobní informace | |
Narození | 11. června 1990 (32 let) Annecy |
Stát | Francie |
Výška | 189 cm |
Hmotnost | 74 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 100 m, 200 m, 60 m |
Účasti na LOH | 2012, 2016 |
Účasti na MS | 2009, 2011, 2013, 2015 |
Účasti na ME | 2010, 2012, 2014 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
bronz | Londýn 2012 | štafeta 4 × 100 m |
bronz | LOH 2016 | běh na 200 m |
Mistrovství světa v atletice | ||
bronz | Tegu 2011 | běh na 200 m |
stříbro | Tegu 2011 | 4 × 100 m |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | Barcelona 2010 | 100 m |
zlato | Barcelona 2010 | 200 m |
zlato | Barcelona 2010 | 4 × 100 m |
zlato | Helsinky 2012 | 100 m |
bronz | Helsinky 2012 | 4 × 100 m |
stříbro | Curych 2014 | 100 m |
stříbro | Curych 2014 | 200 m |
bronz | Curych 2014 | 4 × 100 m |
Halové ME v atletice | ||
bronz | Paříž 2011 | 60 m |
Christophe Lemaitre (* 11. června 1990, Annecy) je francouzský atlet, sprinter. V současnosti je také držitelem neoficiálního titulu nejrychlejšího bílého sprintera historie (zatím jako jediný běloch zaběhl stometrový sprint pod hranicí 10 sekund). Zároveň je jediným atletem bílé pleti, který zaběhl jak stometrový sprint pod 10 sekund, tak i dvojnásobný sprint pod 20 sekund. Často bývá označován za nejrychlejšího běžce bílé pleti vůbec.
Kariéra
V roce 2008 se stal v Bydhošti juniorským mistrem světa v běhu na 200 metrů. O rok později na mistrovství Evropy juniorů v srbském Novém Sadu získal zlatou medaili v běhu na 100 metrů v novém evropském juniorském rekordu 10,04.[1] Na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně prošel do čtvrtfinále.
Na mistrovství Evropy družstev 2010 v norském Bergenu skončil na druhém místě, když stovku zaběhl v novém osobním rekordu 10,02 s a prohrál jen s Britem Dwainem Chambersem. Dne 9. července 2010 zaběhl na francouzském mistrovství v atletice ve Valence stometrovou trať v čase 9,98 sekundy a stal se prvním sprinterem bílé pleti, kterému se podařilo dostat pod deset sekund.[2] Na evropském šampionátu v Barceloně vybojoval tři zlaté medaile. 28. srpna 2010 v italském Rieti znovu vylepšil svůj osobní rekord (a tím i neoficiální světový rekord "bílého muže") o setinu sekundy časem 9,97 s.[3] Tento výkon opět o setinu vylepšil 7. června 2011 v Montreuil časem 9,96 s.
V roce 2011 vybojoval na halovém ME v Paříži bronzovou medaili v běhu na 60 metrů, když ve finále proběhl cílem v čase 6,58 s. Stříbro získal Brit Dwain Chambers, který byl o čtyři setiny sekundy rychlejší a halovým mistrem Evropy se stal Francis Obikwelu z Portugalska za 6,53 s.
Opět v červnu, tentokráte však na Mistrovství Evropy družstev ve Stockholmu překonal vlastní rekord na 100 metrů a vylepšil jej o jednu setinu sekundy na 9,95. Celkově v discplíně jasně zvítězil a připsal Francii dvanáct bodů do týmové soutěže.
V Lausanne svůj nejlepší čas 9,95 s zopakoval, ale již 29. července šokoval dalším zlepšením národního rekordu na francouzském šampionátu v Albi na 9,92 s. Při tomto výkonu měl v zádech maximální povolenou podporu větru o rychlosti 2,0 m/s.
Na MS v jihokorejském Tegu v roce 2011 obsadil 4. příčku ve finále na 100 metrů časem 10,19 sekundy, poté však vybojoval bronzovou medaili na dvojnásobné trati časem nového národního rekordu 19,80 s. (vylepšil si přitom osobní rekord o celých 0,36 s.). Stříbrnou medaili poté dokázal vybojovat společně s Teddy Tinmarem, Yannickem Lesourdem a Jimmy Vicautem ve štafetě na 4 × 100 metrů.
Na Mistrovství Evropy v Helsinkách se v červnu roku 2012 stal vítězem běhu na 100 metrů časem 10,09 sekundy. Obhájil tak titul z Barcelony 2010. Na následujícím evropském šampionátu v roce 2014 skončil druhý v bězích na 100 i 200 metrů a byl členem bronzové sprinterské štafety.
V olympijském finále běhu na 200 metrů v Rio de Janeiro v roce 2016 vybojoval bronzovou medaili.
Osobní rekordy
- 60 m (hala) – 6,55 s – 6. březen 2011, Paříž
- 100 m – 9,92 s – 29. červenec 2011, Albi – (NR)
- 200 m – 19,80 s – 3. září 2011, Tegu – (NR)
Odkazy
Reference
- ↑ Téma 5. týdne: Budoucí hvězdy. www.atletika.cz [online]. [cit. 2010-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Lemaitre zaběhl jako první muž bílé pleti stovku pod deset vteřin
- ↑ Homepage – Atletika. www.atletika.cz [online]. [cit. 2010-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Christophe Lemaitre na Wikimedia Commons
- Christophe Lemaitre na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Video Lemaitrova rekordního běhu (9,92 s)
- (anglicky) Profil na stránkách tilastopaja.eu
- Christophe Lemaitre v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the NSDAP during 1920 to 1945. Used to accompany File:Flag of German Reich (1933–1935).svg as National and commercial flag during 1933 to 1935.
Autor: Erik van Leeuwen, attribution: Erik van Leeuwen (bron: Wikipedia)., Licence: GFDL
Christophe Lemaitre at the 2010 European Athletics Championships in Barcelona