Christopher Hadfield
| Christopher Austin Hadfield | |
|---|---|
 | |
| Astronaut CSA | |
| Státní příslušnost | Kanada |
| Datum narození | 29. srpna 1959 (64 let) |
| Místo narození | Sarnia, Ontario, Kanada |
| Předchozí zaměstnání | Vojenský pilot |
| Hodnost | Plukovník |
| Čas ve vesmíru | 165 dní, 16 hodin a 19 minut |
| Kosmonaut od | 8. června 1992 |
| Mise | STS-74/Mir, STS-100/ISS, Expedice 34/35 (Sojuz TMA-07M/ISS) |
| Znaky misí |     |
| Kosmonaut do | 3. července 2013 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Christopher Austin Hadfield (* 29. srpna 1959 Sarnia, Ontario, Kanada), původně vojenský pilot, je od června 1992 jedním z kanadských astronautů. Poprvé vzlétl do vesmíru roku 1995 v raketoplánu Atlantis při letu STS-74 na ruskou vesmírnou stanici Mir, podruhé roku 2001 v raketoplánu Endeavour pri misi STS-100 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Od začátku roku 2010 se připravoval na půlroční let na ISS v rámci Expedice 34 a 35, ke stanici odstartoval v prosinci 2012, na Zem se vrátil v květnu 2013.
Život
Mládí, pilot
Střední školu Chris Hadfield ukončil roku 1977. V letech 1978–1980 studoval na Royal Roads Military College ve Victorii v Britské Kolumbii,[1] poté na Royal Military College v Kingstonu v Ontariu, zde roku 1982 získal titul bakaláře strojírenství.[2] Do roku 1985 procházel leteckým výcvikem na různých základnách kanadského vojenského letectva. Potom sloužil u 425. peruti (425 Squadron) kanadského letectva. V letech 1988–1989 studoval ve škole zkušebních letců na Edwardsově letecké základně. Od roku 1989 byl na tři roky přidělen na leteckou základnu amerického námořnictva Patuxent River (Patuxent River Naval Air Station). Roku 1992 se stal magistrem na University of Tennessee, studoval zde letecké systémy.[1][2]
Astronaut
Přihlásil se do druhého kanadského náboru astronautů vyhlášeného Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), prošel všemi koly výběru a 8. června 1992 se stal jedním ze čtveřice nových astronautů CSA. Ještě týž rok zahájil základní kosmonautický výcvik a získal kvalifikaci „letový specialista“ raketoplánu.[1]
Byl jmenován členem posádky letu STS-74 raketoplánu Atlantis. Do kosmu odstartoval 12. listopadu 1995. Cílem letu byla doprava zásob, vybavení a především Stykového modulu na stanici Mir, šlo o druhou návštěvu Miru americkými raketoplány. Hadfield se tak stal jediným Kanaďanem, který kdy navštívil stanici Mir. Atlantis přistála 20. listopadu, v kosmu strávila 8 dní, 4 hodiny a 31 minut.[3]
Sloužil v houstonském středisku řízení letů na postu hlavního operátora (CapCom) pro spojení s astronauty, celkem při 25 letech raketoplánů. V letech 1996–2000 byl vedoucím oddílu astronautů CSA.[2]
V červnu 1997 byl zařazen do posádky letu STS-99, později přejmenovaného na STS-100. Podruhé vzlétl na oběžnou dráhu 19. dubna 2001 v raketoplánu Endeavour. Cílem mise byla doprava vybavení a zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let trval 11 dní, 21 hodin a 30 minut, raketoplán přistál 1. května 2001.[4]
V letech 2001–2003 zastával funkci ředitele operací NASA (Director of Operations for NASA) ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku. Roku 2003 odešel z kanadské armády, po 25 letech služby.[2]
V srpnu 2007 byl Hadfield předběžně vybrán náhradníkem Roberta Thirska v Expedici 20/21 na ISS se startem v květnu 2009, v únoru 2008 jmenování oficiálně potvrdila NASA.[1] Začátkem roku 2010 byl vybrán do záložní posádky Expedice 31/32 (startující v březnu 2012) a hlavní posádky Expedice 34/35 se startem plánovaným na listopad 2012.[1]
Potřetí do vesmíru vzlétl 19. prosince 2012 jako palubní inženýr Sojuzu TMA-07M společně s velitelem lodi Romanem Romaněnkem a Thomasem Marshburnem, o dva dny později se připojili k posádce ISS.[5] Na stanici pracoval jako palubní inženýr třicáté čtvrté a velitel pětatřicáté expedice. Na Zem se posádka Sojuzu TMA-07M vrátila 14. května 2013.[2]
K 3. červenci 2013 odešel z Kanadské kosmické agentury.[2]
Chris Hadfield je ženatý, má tři děti.[2]
Literatura
Astronautův průvodce životem na Zemi – audiokniha obsahuje vyprávění zkušeného astronauta o krásách, ale i strastech života ve vesmíru. Příběh astronauta Chrise Hadfielda, který ve vesmíru strávil více než čtyři tisíce hodin. Příběhy o jeho úspěších, krizích, vesmírných procházkách a také o tom, jak mu to vše změnilo pohled na život na Zemi. Intimní vyprávění o vesmíru z pohledu astronauta vám také možná změní náhled na svět, a možná i to byl autorův důvod k celému napsání knihy. Načetl Ladislav Frej, vydala Audiotéka, 2017.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2010-06-20]. Kapitola Christopher Austin Hadfield. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f g Canadian Astronauts [online]. Kanadská kosmická agentura, rev. 2013-06 [cit. 2013-09-15]. Kapitola Biography of Col. Chris A. Hadfield. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-02-27 [cit. 2010-06-20]. Kapitola STS-74. Dostupné online.
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-02-27 [cit. 2010-06-20]. Kapitola STS-100. Dostupné online.
- ↑ RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-34/35 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-12. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christopher Hadfield na Wikimedia Commons - Canadian Space Agency. Canadian Astronauts [online]. Canadian Space Agency, rev. 2010-04 [cit. 2010-06-20]. Kapitola Biography of Col. Chris A. Hadfield. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
The crew members of the Expedition 34 mission put together the following description of their patch: "The outer border of the Expedition 34 patch takes the mold line of a crew transfer or generic resupply vehicle which will form our bridge to the orbiting outpost throughout the second half of its operational lifetime. Inscribed inside in gold is a craft symbolizing future extra-terrestrial landers that will someday open other celestial destinations to human exploration. Our Sun, which enables the miracle of the only known life in our universe, radiates above the rich and colorful orb of Earth. Its 15 rays represent the countries of the International Space Station (ISS) Partnership whose foresight and sacrifice have enabled the first small steps into our universe. The ISS in flight represents the dedication, ingenuity, and cooperation amongst the thousands and thousands of workers around the globe who have successfully designed and built a wonder of our modern world. The distant stars, like those visible in our night sky, beckon us to come further into the depths of space. 'Off the Earth. . . For the Earth' - Our acknowledgement of the responsibility and commitment to work diligently for all inhabitants of planet Earth."
Emblazoned with a bold 35 for the 35th expedition to the International Space Station (ISS), this patch portrays a natural moonlit view of the Earth from the ISS at the moment of sunrise, one of the sixteen that occur each day at orbital velocity, with glowing bands of Earth's atmosphere dispersing the sun's bright light into primary colors. The Earth is depicted as it often appears from space, without recognizable coastlines or boundaries - just as the international endeavor of living and working together in space blurs technical and cultural boundaries between nations. The ISS is the unseen central figure of the image, since the view is from a window of the Space Station itself, commemorating full use of the Space Station as a long-duration dwelling from which humans can develop techniques and technologies to further explore. The crew points out, "The arc of the Earth's horizon with the sun's arrows of light imply a bow shooting the imagination to Mars and the cosmos where our species may one day thrive."
Astronaut Chris A. Hadfield Mission Specialist Canadian Space Agency (CSA)
Logo of Nasa's STS-100 mission.
- The STS-100/6A emblem reflects the complex interaction of robotics and extravehicular activity (EVA) on this mission. During the mission spacewalks will be conducted to deploy the International Space Station Remote Manipulator System (SSRMS). The EVA helmet frames the patch, with the Canadian-built SSRMS shown below the visor. Reflected in the visor is the Space Shuttle Endeavour, with the International Space Station rising above the horizon at orbital sunrise. Endeavour's payload bay houses a Spacelab pallet, itself holding the SSRMS and the Space Station Ultra High Frequency Antenna, and the Italian-built Multi-Purpose Logistics Module "Raffaello." American, Russian, Canadian, and Italian astronauts compose the crew, and their flags are stylized in the lower portion of the emblem. Ten stars adorn the sky, representing the children of the STS-100 crew and the future of space exploration.
STS-74 Mission Insignia
- The STS-74 crew patch depicts the orbiter Atlantis docked to the Russian Space Station Mir. The central focus is on the Russian-built docking module, drawn with shading to accentuate its pivotal importance to both STS-74 and the NASA-Mir Program. The rainbow across the horizon represents the Earth's atmosphere, the thin membrane protecting all nations, while the three flags across the bottom show those nations participating in STS-74: Russia, Canada, and the United States. The sunrise is symbolic of the dawn of a new era in NASA space flight , that of International Space Station construction.