Brno-Chrlice

Brno-Chrlice
Městská část Brno-Chrlice • Nahoře: Pohled na Chrlice od západu • Vlevo 1: Chrlický zámek • Vlevo 2: Ulice a zastávka MHD v Chrlicích • Vlevo 3: Sídliště • Vpravo 1: Vlakové nádraží • Vpravo 2: Břetislavova ulice • Vpravo 3 (vlevo): Pomník obětem první a druhé světové války na náměstí • Vpravo 3 (vpravo): Kaplička v Zámecké ulici
znakvlajka
Lokalita
Status	městská část
Statutární město	Brno
Okres	Brno-město
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′3″ s. š., 16°39′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 613 (2021)[1]
Rozloha	9,49 km²
Katastrální území	Chrlice
Nadmořská výška	200 m n. m.
PSČ	643 00
Počet domů	788 (2011)[2] a 833 (2021)[1]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa úřadu MČ	Chrlické náměstí 1/4 643 00 Brno umc@chrlice.brno.cz
Starosta	Lukáš Fila
Oficiální web: www.chrlice.brno.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Brno-Chrlice
Další údaje
Kód MČ	551317
Kód části obce	54135
Kód k. ú.	654132
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brno-Chrlice je městská část na jihu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Chrlice (německy Chirlitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 9,49 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3 600^[1] obyvatel.

Od roku 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

V Chrlicích se také nachází několik viničních tratí (Krajina, Kopec, Kociánky, Vinohrady).

Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický intravilán se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 – nejsušší a nejteplejší oblasti Česka.

Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí Brno-Tuřany (Holásky a Tuřany). Další sousedící obce již náležejí do okresu Brno-venkov: na západě Modřice, na jihu Rebešovice a Otmarov, na východě Sokolnice.

Místní jméno Chrlici bylo odvozeno od osobního jména Chrla (jehož základem je buď sloveso chrliti - "házet" nebo přídavné jméno chrlý - "rychlý") a znamenalo "Chrlovi lidé". Německé jméno (v nejstarších dokladech Kirlitz) vzniklo z českého.^[3]

Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z 3. století př. n. l. a část germánské osady z 2.–3. století n. l.

Nejstarší písemná zmínka o Chrlicích pochází z roku 1320 (Kirlitz). Již v té době byly v majetku olomouckého biskupství, ves však byla rozdělena na léna, jejichž držitelé se v průběhu dalších staletí střídali. Koncem 16. století se Chrlice staly centrem biskupského panství. V roce 1787 vznikla na místě rozparcelovaného dvora, v těsné blízkosti Chrlic, vesnice Růžový, která byla mezi lety 1875 a 1949 samostatnou obcí.

K Brnu pak byly Chrlice (i s Růžovým) připojeny 26. listopadu 1971.^[4] Do 31. prosince 1975 byly samostatnou městskou částí Brna s vlastním místním národním výborem. Městská část se nejprve nazývala Brno XIV-Chrlice,^[5] od 1. května 1972 už jen Brno-Chrlice.^[6] Od 1. ledna 1976^[7] do 23. listopadu 1990 pak byly Chrlice součástí městského obvodu Brno IV. Poté zde vznikla samosprávná městská část Brno-Chrlice.

Do Chrlic se lze nejrychleji dopravit vlakem linky S2 nebo R12, stanice Brno-Chrlice na trati 300 Přerov – Brno.

Dopravce Dopravní podnik města Brna zajišťuje autobusovou dopravu na lince č. 64 ve trase Chrlice – Maloměřice (Červený písek). Také zajišťuje linku číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží či z Modřic, Olympie. Dále noční linku číslo N95 ze zastávky Kamenný vrch přes Hlavní nádraží do smyčky Chrlice. Do Chrlic přijíždí ze směru Měnín (některé spoje jedou jen z/do Rajhradic) pravidelná autobusová linka IDS JMK číslo 509.

Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby dálnice D2.

V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších.

V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v barokním stylu podle projektu brněnského architekta Mořice Grimma na místě tvrze, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem brněnských biskupů, jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem první světové války Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996–2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; Sbor dobrovolných hasičů byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882.

Uprostřed náměstí stojí pomník obětem první světové války z roku 1924.^[10] Při silnici směrem na Modřice byl v roce 1968 vztyčen pomník Leopoldu Šromovi.^[11] V Chrlicích se dále nachází boží muka, historické kříže, kaplička, zvonice, biskupský erb – znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, nádraží, opodál „perníková chaloupka“ (ve skutečnosti zahradní chatka) s Jeníčkem, Mařenkou i Ježibabou, a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce 1868.

• Ernst Mach (1838–1916) – fyzik, filosof, zakladatel novopozitivismu, rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity
• Leopold Šrom (1917–1968) – stíhací pilot, letecké eso ve druhé světové válce^[11]
• Jan Broskva – učitel, správce školy, kronikář obce
• Felix Maria Davídek (1921–1988) – katolický kněz, tajně vysvěcený biskup a zakladatel rozsáhlého společenství podzemní církve Koinótés
• Josef Javora (1934–2002) – řeckokatolický kněz, člen rozsáhlého společenství podzemní církve Koinótés

• FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Holásky a Chrlice, s. 112–114. 

• Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany
• Krematorium zvířat Brno

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrlice na Wikimedia Commons
• Informační portál obce
• zámek Chrlice
• drobná sakrální architektura v Chrlicích
• stránky Ústavu pro zrakově postižené
• ZŠ a MŠ Chrlice
• MŠ Chrlice